Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z 2021

Mých TOP 5 knih za rok 2021

Obrázek
Když jsem se rozhodla napsat článek o pěti nejlepších knížkách , které jsem letos přečetla, domnívala jsem se, že to bude těžký úkol. Měla jsem poměrně šťastnou ruku a bavila mě většina toho, co jsem se rozhodla číst. Některé tituly mě posunuly, některé pobavily, jiné literárně nadchly. Přesto se  nakonec ukázalo, že tenhle úkol nebyl těžký ani v nejmenším. Jakmile jsem totiž začala dávat dohromady pětici svých "top knížek 2021", okamžitě mi bylo jasné, které to budou... a ani jsem nad tím nemusela moc přemýšlet. Vítejte tedy u posledního (lehce bilančního) článku v letošním roce, dejte si čaj, zbytky vánočního cukroví a pojďme na to! Než začnu, měla bych zdůraznit, že je to samozřejmě má zcela subjektivní TOP pětka (tento článek nemá za cíl hodnotit "objektivní" kvalitu knížek a už vůbec ne jejich všeobecnou oblíbenost). A ještě jedna důležitá poznámka - titulům jsem nepřisuzovala žádné pořadí. Nejsou řazeny vzestupně ani sestupně. Berte je zkrátka jako pět nejlep

Adventní foto speciál: Vánoční čtení

Obrázek
❅❅❅❅❅❅❅❅❅ Stránka číslo dvacet čtyři po jehličí voní. Zalistuju, vydechnu a zachumlám se do ní… … do vanilky, do skořice, perníku a čaje - metafory svého… adventního ráje. ❅❅❅❅❅❅❅❅❅ ❅❅❅❅❅❅❅❅❅ Vítejte u letošního předvánočního článku, který jsem (podobně jako minulý rok) pojala spíše náladově než informačně. :-) Tentokrát jsem se zaměřila na to, co pro mě znamená  vánoční čtení  a pokusila se své pocity vyjádřit. Sérií fotek. A malou úvodní veršovánkou. :-) Teplý čaj, cukroví, vůně papíru, nová knížka pod stromečkem, knížky s útulnou nebo přímo adventní atmosférou, výlet do pohádkového světa... Nuž, pojďte dál. Třeba se v tom mém vánočním knihoráji najdete i vy. :-) ❅❅❅❅❅❅❅❅❅ ❅❅❅❅❅❅❅❅❅ P řeju nádherné a kouzelné svátky, ať už s knížkou, nebo bez ní! ❅❅❅❅❅❅❅❅❅

Julie Caplinová: Chata ve Švýcarsku

Obrázek
Romantickou knížku své oblíbené romantické série Romantické útěky jsem si cíleně šetřila na romantické zimní období. A když mi ke čtení Chaty ve Švýcarsku začalo i romanticky chumelit, tak jsem tohoto načasování opravdu vůbec nelitovala. :-) Zimní počasí je totiž k příběhu odehrávajícímu se v zasněžených horách naprosto ideální. 

Kniha jako kotva v čase

Obrázek
Teď se budu na chvíli obracet k těm, kdož si rádi kupují knížky a po přečtení si je nechávají ve svých osobních knihovnách. Z jakého důvodu to děláte? Necháváte si je, protože vám hodně daly a chcete se k nim vracet? Nebo proto, aby si je (jednou) mohli přečíst vaše děti? Když jsem nad tímto tématem uvažovala já, došlo mi, že jedním z důvodů, proč se některých knížek nezbavuju, je mimo jiné tohle: jsou pro mě jakýmsi připomenutím doby, kdy jsem je četla. Papírovým tunelem do krajiny vzpomínek. Zárodek téhle myšlenky se mi v hlavě objevil, když jsem se před časem probírala stránkami titulu  Umění vytvářet vzpomínky  Meika Wikinga. Konkrétně mě zaujal jeho příklad ze života Andyho Warhola , který si prý cíleně vytvářel jakousi  sbírku pachů : jeden parfém údajně používal právě tři měsíce a pak už se k němu nikdy aktivně nevrátil. Tedy, ne tak docela. Uchovával jej ve flakonu a přičichl k němu pouze tehdy, chtěl-li znovu procítit atmosféru měsíců, jež si do oné vůně takto "zakonzervo

Tipy na vánoční knihodárky

Obrázek
Vítejte u prvního adventního článku, který budiž pro tentokrát zaměřen na dárky. :-) Pozor - dneska tady nenajdete tipy na knížky. Tedy, ne tak úplně. Rozhodla jsem se dát dohromady pár kreativních knihomolských blbůstek, které s knížkami "pouze" souvisejí. Nuž... a třeba vás něco z toho zaujme. :-)

Book Love: roztomilý komiks pro knihoholky

Obrázek
Po dlouhé době jsem si dopřála komiksovou knížku -  Book Love  britské autorky Debbie Tung . Titul vyšel i v překladu ( Ze života knihomolky ), ale já jsem raději upřednostnila originál. Z ryze povrchních důvodů; na překladové verzi totiž září jakýsi růžový prvek navíc. Nic proti růžové, jen... v kombinaci s autorčinými hravými ilustracemi bych si už při pohledu na knížku připadala, že čtu literaturu pro dvanáctiletou slečnu... A to je jaksi dávno pasé. :-D Obsahem je nicméně komiks v českém i v anglofonním vydání (zejména pro kniholidi) příjemným čtenářským zpestřením, takže se mou osobní výtkou k růžové určitě nenechte odradit.

Jak přijít na chuť audioknihám?

Obrázek
Přestože se fenomén audioknih těší čím dál tím větší popularitě, stále ještě narážím na čtenáře, kteří tvrdí, že tomuto druhu konzumace literatury stále nemohou přijít na chuť. Přijde mi to docela škoda, takže jsem se rozhodla dát dohromady pár tipů na to, jak s audioknihami začít a jak si je co nejlépe užít. :-)

Knihy, které vás přenesou do Japonska

Obrázek
Přijde mi, že v poslední době začíná být trendem situovat děj knížek do japonského prostředí. Možná je to jen můj dojem, možná ne... Pravdou ale je, že se mi v poslední době do cesty připletlo poměrně dost knížek s japonským nádechem. Proto jsem se rozhodla věnovat článek těm knížkám, které já osobně považuju za nejpůsobivější, především tedy ve směru přenesení japonské nálady na čtenáře. 

Jón Kalman Stefánsson: Letní světlo, a pak přijde noc

Obrázek
 "Tma může být i přátelská, přináší nám měsíc a hvězdy na nebi, světlo od sousedů, program televize, sex, láhev whiskey, nesmíme tmu jen pomlouvat."  (Letní světlo, a pak přijde noc, str. 82) Odskočila jsem si na Island. Tedy, do tamní literatury, samozřejmě. :-) Občas prostě dostanu chuť podniknout literárně geografický výlet a tentokrát mě přilákal román  Letní světlo, a pak přijde noc  z roku 2005. Donedávna jsem žádného islandského autora nečetla... takže jsem ráda, že mi přišel do cesty právě Jón Kalman Stefánsson  (*1963), jehož  Letní světlo  v sobě ukrývá cosi původně severského. Magii, pověry, samotu, chlad a venkovské prostředí.

Tři motivační jednohubky Austina Kleona

Obrázek
Austin Kleon původem z Ohia sám sebe definuje jako kreslícího autora a dodává, že " vytváří umění se slovy a knihy s obrázky ". Jeho dílem je kupříkladu experimentálně pojatá sbírka Newspaper Blackout , kterou vytvářel začerňováním textu v novinách, což trochu připomíná dadaismus. (Kdybyste se chtěli mrknout, jak taková poezie zhruba vypadá, tak tady .) Do češtiny sbírka přeložena sice nebyla, ale přesto jste na autorovo jméno narazit mohli. V oddělení osobního rozvoje. :-) U nás je totiž Austin Kleon známý především díky svým třem umělecky motivačním knížkám, kterými jsou:  Kraď jako umělec , Ukaž, co děláš a Jeď dál . Všechny tyto Austinovy publikace mají cosi společného. V každé z nich najdete právě deset postřehů týkajících se kreativity, všechny tituly jsou doplněny o autorovy skici, obrázky, fotky, o citáty slavných osobností a každou z knížek slupnete na prakticky na posezení. Také bych asi poznamenala, že vám žádný z textů nenaservíruje recept na to, jak tvořit. An

Paradox píšícího herce

Obrázek
Tak schválně. Jak se koukáte na knížky, jejichž autorem je veřejně známá osobnost z hereckého prostředí? Dokážou vás takové tituly nalákat? Nebo se k nim stavíte skepticky? Nedávno jsem si totiž uvědomila, že se v přijetí těchto publikací ukrývá jeden zvláštní paradox, který bych tu dneska krátce probrala. Přijde mi, že když vyjde herečce nebo herci knížka, tak se čtenáři rozestoupí do dvou protichůdných táborů. Jedni si ji koupí proto, že danou osobnost znají. A ti druzí si ji právě proto nekoupí. Je to vlastně podivná situace. Zdá se totiž, že herecké jméno je ve spisovatelské branži lákadlem i odrazujícím prvkem zároveň. Funguje to nějak takto: 1) Knihy herců / hereček nás lákají, protože... ... je známe z obrazovky a jsou nám sympatičtí. Umějí se příjemně prezentovat (v tomto směru mají oproti "běžným" spisovatelům bezesporu náskok), jsou to celebrity. Jejich jména na obálkách září. Přitahují pozornost. A to je přesně důvod, proč je pro nakladatelství výnosné někomu takov

Helle Helle : Jestli chceš

Obrázek
Dánské autorce  Helle Helle  (vlastním jménem Helle Krogh Hansen ) u nás prozatím vyšly čtyři knížky. Já už jsem kdysi jednu z nich četla, konkrétně titul s dlouhatánským názvem  Tohle jsem měla napsat v přítomném čase . Nebudu lhát, tehdy jsem z něj byla poměrně v rozpacích... a zklamaná. Přesto jsem autorce dala ještě jednu šanci a opatrně se pustila do jejího staršího textu  Jestli chceš . Zážitek to byl o něco lepší než minule, i když... wow efekt se popravdě nedostavil ani tentokrát.

Audiokniha: Hotýlek

Obrázek
Knihy Aleny Mornštajnové čtu tak nějak na přeskáčku. Začala jsem Hanou , pokračovala  Tichými roky  a teď jsem se zaposlouchala do jejího  Hotýlku z roku 2015. Byl to příjemný (a jako obvykle posmutnělý) literární zážitek. Než se ale ke knížce blíže vyjádřím, jedna poznámka - během poslechu téhle audioknihy jsem si občas bezděky vzpomněla na  Cirkus Humberto . Náladově mi ho Hotýlek  připomínal, nejen proto, že se v textu objeví motiv cirkusu. Já osobně jsem v příběhu narazila i na další shodné rysy. Třeba na rodinný podnik děděný z generace na generaci, osudové zvraty, postupně odcházející postavy... a stejně tak se protagonisté v obou dílech jmenují Václavové. :-)

TOP DĚTSKÉ KNÍŽKY # 5: Klub přátel hub

Obrázek
Houbařská sezóna už je sice víceméně za námi, ale i tak bych se ráda zmínila o příjemné dětské knížce na tohle zábavné lesní téma. Publikace se jmenuje  Klub přátel hub a vyšla v roce 2019 v produkci nakladatelství Host . Přijde mi, že se o ní moc nemluvilo / nemluví... Anebo možná jo, ale já jsem si toho nevšimla. Každopádně bych k titulu něco málo ráda napsala, protože ho považuju za poměrně zdařilý. :-)

Desatero prvků, které mě štvou na knižních provedeních

Obrázek
Mám ráda knížky. Příběhy, texty, jazyk. Ale taky si nesmírně ráda užívám jejich provedení. Mnohokrát mi přijde do ruky výtisk, na který se nemohu vynadívat. Krásný, voňavý a příjemný na dotek. Jindy je vzhled knížky "jenom" fajn. No a pak jsou tu ony nepříjemné situace, kdy se mi zpracování publikace vyloženě nelíbí, a o těch dnešní článek bude. Čili - budiž seznam "knihu degradujících prvků", které mě... tak trochu štvou.

Johana Fundová: Hezký, ale narovnej se

Obrázek
Titul Hezký, ale narovnej se Johany Fundové bývá všeobecně prezentován jako odpočinkové čtení pro současné třicátníky, takže... jsem ho prostě zkusila taky. :-) Tahle barevná knížka čtenáře zavádí do typického dětství prožívaného na počátku tisíciletí, čili do etapy, v níž se teprve nenápadně rodí éra mobilních telefonů a lidovou kulturou otřásá móda telenovel. Není to ale jen atmosféra roku 2000, o kterou se autorka opírá. Druhá část se totiž odehrává v současnosti (2020) a na přetřes přicházejí klasické problémy třicátníků, sociální sítě, realita korporací... a opět jsme to "my". 

Nick Bradley: Kočka a město

Obrázek
"Umělec v jeho nitru se bouřil, ale jak praví japonské přísloví, kjaku-sama wa kami-sama desu - zákazník je bůh.  No nic. Řekla žádné lidi. Ale zvířata nejsou lidé, ne? Usmál se sám pro sebe a načrtl do obrazu malou kočičku - dvě barevné šmouhy podobné srsti tříbarevné kalikové kočky -, přímo naproti soše psa Hačikóa na Šibuji."  Poslední dobou mám na výběr knížek poměrně šťastnou ruku a ani tentokrát jsem nehmátla vedle. Tohle (↓) je totiž Kočka a město  - přenádherná, Japonskem probarvená próza s kočičí postavou v pozadí a krásně reflektivní pointou. Musím říct, že přesně  takhle si představuju moderní literaturu. Chytře komponovanou, jazykově zajímavou, čtivou. Jen jedno doporučení - Kočku a město je dobré číst naráz a nekouskovat, v opačném případě by člověku mohly uniknout podstatné detaily, a to by byla škoda. U téhle knížky je totiž klíčové, aby si čtenář dokázal všechny ty střípky správně pospojovat...

Pavla Horáková: Teorie podivnosti

Obrázek
Páni. Tak tohle pro mě bylo překvapení roku. Když jsem po Teorii podivnosti sáhla, bylo to spíše ze zvědavosti. Ano. Čekala jsem čtení na úrovni, lehce intelektuální notu, počítala jsem s určitou originalitou myšlení hlavní hrdinky, respektive autorky. Ale nenapadalo mě, že to bude takhle osvěžující, a už vůbec ne, že se při čtení i pobavím. :-D

Můj výlet na Svět knihy 2021

Obrázek
O víkendu jsme - ve dvou - vyrazily na každoročně pořádaný  Svět knihy . S Majdou (= mou nejlepší kamarádkou, dále jen Majďáki či Majda ) jsme dlouho nikam společně necestovaly, takže jsme se na veletrh těšily už jenom proto. (Pro vysvětlení - slovo "cestování" používám z toho důvodu, že bydlíme v Ostravě. Nešlo tedy o obyčejnou ranní jízdu metrem, nýbrž o čtyřhodinové putování v kupé s kávičkou, koláčkem, druhou kávičkou... však to znáte. :-)) A i když jsme na akci nakonec strávily pouhý den, tak naše sobotní "knihaření" hodnotím jako super příjemné zpestření počínajícího podzimu. :-) A nyní, budiž mé dojmy. :-) ... Hned ze stratu jsme se s Majďáki odebraly na místo zvané Gauč ve Stromovce , abychom se zúčastnily besedy s Alenou Mornštajnovou . Vím, že je tahle spisovatelka obdařena mimořádným vypravěčským talentem a píše skvěle, ale musím říct, že naživo mě dostala tím spíš. Je pohotová, má nadhled, každá její odpověď byla zajímavá, občas jsme se i zasmáli. Třeba

Marek Rabij: Život na míru

Obrázek
Život na míru je novinkou z edice  Prokletí reportéři  nakladatelství  Absynt . Tato edice se zaměřuje na závažné problémy naší doby a konkrétně knížka s tričkem na obálce odhaluje drsnou realitu oděvního průmyslu. Respektive to, jak vypadá práce dělníků v bangladéšských továrnách na oblečení. Figurují tu přesčasy, mizerné platy, dětská práce, nedostatečné bezpečnostní podmínky... a další "prohřešky" typické pro země třetího světa.

KAREL GOTT a jeho velká knižní tečka: Má cesta za štěstím

Obrázek
Tak tuhle objemnou lahůdku jsem si vychutnávala celé léto. Má cesta za štěstím  je skutečně velmi příjemná kniha - zajímavá, poctivá a čtivá. S její koupí jsem sice zpočátku otálela... Hlavně tedy poté, co jsem zjistila, kolik stojí. Generačně totiž nepatřím mezi Mistrovy "skalní" fanynky; nikdy jsem nebyla na jeho koncertě, nikdy jsem nešílela pod pódiem, nestála u jeho vily v naději, že spatřím "svou" pěveckou hvězdu venčit psa. Přesto je pro mě Karel vysoce inspirativní osobností, a to jak po profesní, tak po lidské stránce. Měl obrovské charisma, byl pracovitý, laskavý, charakterní a oplýval úžasným smyslem pro humor (doteď miluju jeho výstupy v pořadech s Karlem Šípem , ty prostě nemají chybu). A tak jsem si nakonec řekla, že si tuhle knihu přece jen dopřeju. No... dobré rozhodnutí to bylo. ♡

Proč nerada hodnotím hvězdičkami?

Obrázek
Pokud jste četli některé z mých recenzí, asi jste si všimli, že jsem doposud žádnou z knížek neohvězdičkovala a ani jsem ničemu nepřidělila procentuální hodnocení. Já totiž knihy extrémně nerada hodnotím číslem. No... nejen nerada. Mám prostě pocit, že přiřadit správné procento ke knížce by zvládnul snad jenom Chuck Norris. :-D A teď tedy - proč si to myslím? Hvězdičky jsou nicneříkající Takto. Přijde mi, že v případě knížek je jakékoli jiné než slovní hodnocení zjednodušující a hlavně - nic člověku neřekne. Počet procent či hvězdiček je podle mě relevantní spíše u recenzí produktů, jejichž vlastnosti jsou objektivně zhodnotitelné. Pláštěnka by neměla promoknout. Dětské hračky musí být nezávadné a zábavné, kufr odolný. Takže když vidíte, že má (třeba ta pláštěnka) jednu hvězdičku, tak si snadno domyslíte, že v ní nejspíše zákazníkovi teklo za krk nebo že se mu možná při první příležitosti potrhala. No jo, jenže co to vlastně znamená, když někdo udělí (bez komentáře) jednu hvězdičku kn

Henry David Thoreau a jeho Deník

Obrázek
"Dobře a opravdově můžeme napsat jen to, co píšeme s nadšením. Mysl se musí propojit s tělem i smysly. Vyjadřovat se musíme celou svou bytostí, aby naše řeč byla krevnatá." (Henry David Thoreau, Deník, 2. září 1851) Loni se v produkci nakladatelství  Paseka  objevil unikátní titul -  Deník  amerického transcendentálního filozofa devatenáctého století,  Henryho Davida Thoreaua . Zprvu jsem váhala, zda se na blogu ke knize vyjadřovat, protože si myslím, že je to spíše sousto pro někoho s širšími znalostmi filozofie... ale nakonec jsem si řekla, že to přece jen udělám. Kdo řekl, že filozofy mohou číst zase jenom filozofové, že? Takže ano. Je to tu. :-) Mé osobní postřehy.