Budiž kniha!

Jsem typ člověka, který miluje lingvistické perličky, jazykové zajímavosti, neologismy. Baví mě cizojazyčné výrazy, které nemají české protějšky. Když naleznu české slovo, které je pro mě novinkou, jsem nadšená a často jej záhy zařazuju do své aktivní slovní zásoby. No a... ve světě knih jsem už také narazila na pár hezkých lingvistických špečíků, čili - pokud vás stejně jako mě zajímá, jaké výrazivo se s knihami občas může pojit - čtěte dále. Budu ráda, když se nad těmi slovy pokocháte spolu se mnou. :-) Dneska se budete muset spokojit s prostým seznamem, nicméně - ještě jedna poznámka na začátek. Jednotlivé výrazy nejsou řazeny abecedně (ani podle jiného logického klíče), nýbrž prostě tak, jak mi přišly pod ruku. Nuž, nebudu dále zdržovat. Tady... je máme! ... Bibliosmia je většině z nás důvěrně známá. Alespoň tedy v pocitové rovině. Tento výraz totiž odkazuje ke  knižnímu aromatu . K vůni knih. K úžasnému odéru papírových stránek, který (předpokládám) všichni totálně milujeme a ...

Ani později, ani jinde je knihou francouzské autorky Delphine de Vigan z roku 2011. Už dávno jsem si všimla, že je tahle spisovatelka u nás velmi oblíbená, a tak mě zajímalo, proč. Teď to vím - i mě dostala. Píše svižně, chytlavě a zaměřuje se na psychologické nuance. Zkrátka můj šálek kávy. :-)

Když se mě někdo zeptá, co bych mu doporučila ke čtení, ráda odkazuju na titul rakouského autora  Daniela Glattauera  Dobrý proti severáku . Jednak je to uvolněná (leč chytrá) oddechovka a jednak mám pocit, že se o ní dneska už moc nemluví. A ač knihu někteří zařazují mezi takzvané romány pro ženy, má osobní zkušenost ukazuje, že v tomto případě čtenářův gender roli až tak nehraje. Ústředním tématem tady sice JE určitá specifická chemie mezi mužem a ženou, ale za prvoplánovou romantiku bych knížku rozhodně neoznačila.

V poslední době narážím u bookstagramerů, booktuberů a knižních blogerů na jeden zvláštní trend. Jde o to, že někteří z nich v rámci svých měsíčních shrnutí četby (nebo, moderně řečeno, v rámci svých  wrap-upů ) hned v úvodu podotknou, že tentokrát zvládli  jenom (řekněme) pět knih a zatváří takovým tím omluvným "já vím, je to ostuda" výrazem. Znáte to. A já si pokaždé říkám - proč to  jenom ? Vždyť pět je přece slušný počet, ne?

Námi to končí je kniha velmi oblíbené autorky v žánru new adult -  Colleen Hoover . Až doteď jsem ji moc neznala, jen jsem na ni odevšad slýchala chválu a ódy. :-) Titul Námi to končí jsem si pro seznámení s její tvorbou vybrala především proto, že jej mnoho čtenářů (resp. spíše čtenářek) označilo za svůj nejoblíbenější. A pak mě utvrdilo 91   % na Databázi knih a 92   % na ČBDB . :-)

"Čaj je víc než nápoj. Je to pobídka ke snění či lépe: k meditaci. Vypít šálek čaje - to by v naší dnešní uspěchanosti měla být oáza poklidného spočinutí mimo všechny zmatky, aféry, idiotské kampaně a módní vlny." Je pozoruhodné, kolik lidí si oblíbilo zdánlivě tak prostý nápoj, jakým je čaj. Ale chápu to. I já jsem mu propadla. :-) Už dlouho miluju jeho vůni, chuť a klid s ním spojený. ♡ A protože jsem kromě toho i knižní maniak, samozřejmě po očku sleduju, co kdy kdo o čajích napsal. Jednou z čajových klasik je rozhodně kniha Piju čaj  spisovatele a básníka Ludvíka Kundery (1920-2010). Čajomilce, kterého tento nápoj evidentně také okouzlil. Stejně jako "nás".