Budiž kniha!

Vzpomínky na úhoře  mi dloooouho ležely na poličce. Prostě jsem se bála toho jejich mohutného rozsahu. :D Co si budeme povídat –⁠ když člověku nesedne sedmisetstránková bichle, může to být... ehm... nepříjemné. Na druhou stranu mě druhá kniha od Anny Cimy zajímala, protože její debut –⁠  Probudím se na Šibuji  –⁠ byl jednoduše top. Teď už každopádně můžu s klidem v duši říct, že jsem si užila i tuhle luxusní tmavozelenou krásku, a jsem ráda, že jsem se do ní po měsících odkládání pustila. ♡ O čem Vzpomínky na úhoř e vyprávějí? Tak předně  –⁠ v téhle knížce nefiguruje pouze jedna hlavní hrdinka, ale hned tři: Sára –⁠ cca třicetiletá Japonka s českými kořeny, která zasvětila kariéru výzkumu úhořů. Juka –⁠ Sářina kamarádka pátrající po svém zmizelém kolegovi. Miju –⁠ slečna, která žije ve svém vlastním světě a má zvláštní vztah k úhoři jménem Unagi . Osudy těchto žen se (jak zřejmě tušíte) poměrně záhy propojí. Rámec knížky je přitom detektivní , i když... čistokrevná detektivka to není

Říká se, že povídky nikdo nečte . A přiznám se, že ani já nejsem zrovna náruživou čtenářkou tohoto žánru . Nedávno jsem nicméně došla k názoru, že můj vlažný přístup k povídkám vyplývá z jednoho faktu: ač se zdá, že napsat povídku přece musí být snadné, protože je to kraťounký text, není to pravda. Na rozdíl od románu totiž čtenář nemá dostatek prostoru na to, aby si zamiloval postavy. Aby se ponořil do jejich světa. Tady se prostě za nic neschováte. Povídka proto  musí mít silnou myšlenku , což se ne vždycky děje. Nedávno mi nicméně padly do ruky tři povídkové knížky, které jsou podle mě fakt TOP. :) Všechny vyšly v loňském roce, všechny mají modrou obálku a všechny stojí za to! Následující tři povídkové knížky jsou (alespoň pro mě) důkazem, že když se povídka napíše DOBŘE, může to být bomba! A teď už pojďme na ně. Paříž pro jednoho a jiné povídky Jako první tady dneska zmíním Paříž pro jednoho a jiné povídky  – romantickou sbírku od Jojo Moyes , kterou ráda popisuju jako sladkou kniž