Příspěvky

Pět tipů na knihy do zasněžené nálady

Obrázek
Dneska si dáme takové malé sněhové okénko. Vzhledem k tomu, co se děje venku, nemohu jinak. Dokonalý nečas. :-D Takže! Uvařte si horký čaj, zachumlejte se do deky nalaďte se na řádky zasypané sněhem. A které knížky se do takto výživné zimní nálady hodí? Třeba tyhle! Literární spolek Laury Sněžné Začněme pěkně na severu, u finského autora Jääskeläinena . Literární spolek Laury Sněžné  je knížka, která vás překvapí v prvé řadě  originalitou a celkovým pojetím. V jádru příběhu tady stojí literární spolek založený spisovatelkou Laurou Sněžnou , která jeho prostřednictvím vychovává nadějné autory. Určitě to ale není standardní literární kroužek, ale docela zvrhlá spisovatelská grupa . Text je psán v duchu magického realismu a odehrává se v zasněžených kulisách, takže do prosincové nálady ideál! Dcera sněhu V duchu magického realismu se odvíjí také román Dcera Sněhu , který je zasazen do krutě vymrzlé krajiny na Aljašce. Také tento příběh je tedy dokonale zasypaný sněhem, navíc v něm figuru
Okomentovat
Číst

Jojo Moyes: Paříž pro jednoho a jiné povídky

Obrázek
Óóóó. Tak tohle bylo... krásné. ♡ Věděla jsem, že Jojo Moyes píše hezky. Ale tuhle povídkovou knížku navíc v nakladatelství zabalili do naprosto úžasného vizuálu, který zážitek ze čtení posouvá ještě o úroveň výš. Tedy... pokud se nebráníte sladkým barvám, které ve vás probouzejí touhu vyrazit do nejbližší cukrárny. :-) Romantické povídky v rozkošném balíčku Úvodní povídka sbírky se jmenuje Paříž pro jednoho (odtud název) a musím říct, že ta mě   bavila mě od začátku až do konce . Takže ani trochu nevadilo, že ve srovnání s ostatními příběhy měla výrazně delší rozsah – pařížské dobrodružství opuštěné a nejisté hlavní hrdinky jménem Nell za to rozhodně stálo. :-) Další povídky jsou pak kratší – takové bonbonky, které si můžete postupně dávkovat, když dostanete tu správnou náladu. Láska jako společný jmenovatel Atmosféra jednotlivých příběhů se lehce různí, to je pravda. Něco společného ale přece jen mají – konkrétně to, že v jejich jádru vždy stojí partnerské vztahy . Láska. A často sa
Okomentovat
Číst

OBLÍBENÍ AUTOŘI # 2: Jodi Picoultová

Obrázek
Letos jsem se pustila do knížek Jodi Picoultové. Prostě mě její tvorba totálně vcucla, nemohla jsem si pomoct. :-D A protože si myslím, že tyhle romány mají něco do sebe, ráda bych s vámi sdílela, proč jsou podle mě výjimečné a čím mi autorka učarovala. Připravení? Inu, čtěte dál! Kdo je Jodi Picoultová? Jodi je americká autorka, která má spisovatelství dokonce vystudováno –⁠ konkrétně získala titul v oboru tvůrčí psaní na Princetonu a v roce 2003 pak obdržela literární cenu New England Bookseller Award . O své tvorbě prohlašuje, že ráda zpracovává složitá témata. Taková, na něž se dá pohlížet z mnoha úhlů a která ve čtenářích vzbuzují otázky. Musím potvrdit, že přesně tohle se jí daří skvěle. Alespoň já to tak určitě mám. :-) Kterým tématům se věnuje? Jodi Picoultová v každé ze svých knih řeší jiné společenské téma a jak sama tvrdí – jde vesměs o složité otázky, na něž neexistuje jednoznačná odpověď. I tak se u ní ale některé motivy opakují. Jedním z nich je například mateřství, lékař
Okomentovat
Číst

Julie Caplinová: Vinice ve Francii

Obrázek
Zdá se to nemožné, ale letos na podzim vyšel (už!) desátý Romantický útěk od Julie Caplinové. Kdysi jsem si kladla otázku, jestli autorka se svým opakovaně používaným  receptem na romantickou knížku může dlouhodobě uspět, a ona nám opakovaně dokazuje, že to jde. :-) Na své si každopádně přijdete i tentokrát – pokud se tedy spolu s hlavní hrdinkou vypravíte do míst ve sladké Francii, kde kvete nejen réva, ale (jako vždycky) i láska. ♡ Ale dost poetických vyjádření a vzhůru ke knížce! O čem Vinice ve Francii je? Jak víme, hrdinkami románů od Julie Caplinové bývají přibližně třicetileté slečny s atraktivním povoláním. No a teď přišla na řadu... svatební koordinátorka ! Jmenuje se Hattie a přijíždí do francouzské oblasti Champagne, aby pomohla své sestřenici s organizací svatby. Od série Romantických útěků nikdy nemůžete čekat, že vás v závěru překvapí. To je jasné. Už na začátku prostě víte, že „ on + ona = láska “. Hattie to samozřejmě nebude mít jednoduché – zorganizovat luxusní svat
Okomentovat
Číst

Neal Shusterman: Kosení

Obrázek
Jak možná víte, dystopická série Smrtka ve mně zanechala dojem. Proto jsem se nemohla dočkat tohoto modrého bonbónku, který sliboval novou nálož příběhů z prostředí ovládaného dokonalou umělou inteligencí jménem Nimbus a Cechem ctihodných Smrtek . A jestli knížka splnila má očekávání? Do puntíku! Poskytla mi přesně TO rozptýlení, na které jsem se těšila. :-) Co od Kosení očekávat? Titul Kosení je souborem povídek ze známého dystopického prostředí. A musím říct, že je to bravurně poskládaná série příběhů . Nejen, že vás zavede zpátky do postmortální budoucnosti, ale v každém z textů se navíc ukrývá originální myšlenka a občas i poměrně překvapivá pointa.  Co příběh, to originál Povídky se odehrávají v různých časových epochách . V první z nich se například dostáváte do mladých let smrtky Curieové a Faradaye, jindy se podíváte na přelom smrtelného a postmortálního věku. Některé z příběhů vyplňují mezery v původním ději, v jiných autor představuje známé postavy v neznámém světle . A d
Okomentovat
Číst

Jak číst klasiky, aby vás bavily

Obrázek
Klasiky jsou věčným čtenářským tématem. Všeobecně se tvrdí, že je dobré čas od času nějakou přečíst, protože bychom  přece měli mít alespoň základní přehled . Na druhou stranu ale určitě není žádoucí uvrhnout se do čtecí krize jenom proto, že jsme si naordinovali Dostojevského a ne a ne s ním pohnout. Já osobně jsem toho názoru, že je lepší přečíst spoustu knížek, které nás baví, než se několik měsíců zbytečně mordovat s jednou klasikou. NICMÉNĚ! Pokud přece jen máte ambice se sem tam do nějaké té „Babičky“ pustit, mám pro vás pár tipů, jak si takové čtení co nejvíce užít. :-) 1. Ke klasikám přistupujte v kontextu doby Tak tedy zaprvé – vždycky, když berete do rukou klasiku, mějte na vědomí jednu věc: tahle knížka původně NEBYLA napsána pro vás . To, že nás klasiky občas nudí, je totiž často způsobeno tím, že na ně pohlížíme příliš kriticky. Jsme „rozmazlení“ současnou literaturou, která se nám snaží jít všemi možnými způsoby naproti. Autoři se můžou přetrhnout, abychom byli spokojení
Okomentovat
Číst

Theresa Black: Káva každé půlnoci

Obrázek
Káva každé půlnoci je young-adultovka od mladé české spisovatelky, která si říká Theresa Black. Já osobně tenhle žánr většinou nečtu, ale tady jsem udělala výjimku – v ohnisku příběhu totiž figuruje porucha příjmu potravy, s níž má navíc autorka osobní zkušenost. Za mě sice v tomto tématu stále vede Petra Dvořáková a její titul Já jsem hlad , ale ani Káva každé půlnoci  není k zahození. O čem Káva každé půlnoci je? Rosemary studuje poslední ročník střední školy, chová havrana, miluje literaturu a trpí anorexií . Kromě toho má malé tajemství – každý den o půlnoci si dopřává šálek kávy (odtud název). Tahle slečna má okolo sebe pár skvělých kamarádů, kteří ji podporují (jejímu úbytku váhy ale možná věnují menší pozornost, než by měli). A – jak už to tak u mladých lidí chodí – zamiluje se . Konkrétně tedy do svého zdánlivě nabručeného třídního.  Ústřední téma: PPP Příběh točí kolem poruchy příjmu potravy , kterou Rosemary onemocněla. To rozhodně považuju za přidanou hodnotu knížky. Zvláš
Okomentovat
Číst