Příspěvky

Bibliosmie, tsundoku, book-shaming... a další slůvka, která možná neznáte

Obrázek
Jsem typ člověka, který miluje lingvistické perličky, jazykové zajímavosti, neologismy. Baví mě cizojazyčné výrazy, které nemají české protějšky. Když naleznu české slovo, které je pro mě novinkou, jsem nadšená a často jej záhy zařazuju do své aktivní slovní zásoby. No a... ve světě knih jsem už také narazila na pár hezkých lingvistických špečíků, čili - pokud vás stejně jako mě zajímá, jaké výrazivo se s knihami občas může pojit - čtěte dále. Budu ráda, když se nad těmi slovy pokocháte spolu se mnou. :-) Dneska se budete muset spokojit s prostým seznamem, nicméně - ještě jedna poznámka na začátek. Jednotlivé výrazy nejsou řazeny abecedně (ani podle jiného logického klíče), nýbrž prostě tak, jak mi přišly pod ruku. Nuž, nebudu dále zdržovat. Tady... je máme! ... Bibliosmia je většině z nás důvěrně známá. Alespoň tedy v pocitové rovině. Tento výraz totiž odkazuje ke  knižnímu aromatu . K vůni knih. K úžasnému odéru papírových stránek, který (předpokládám) všichni totálně milujeme a kter
Okomentovat
Číst

RECENZE: Ani později, ani jinde

Obrázek
Ani později, ani jinde je knihou francouzské autorky Delphine de Vigan z roku 2011. Už dávno jsem si všimla, že je tahle spisovatelka u nás velmi oblíbená, a tak mě zajímalo, proč. Teď to vím - i mě dostala. Píše svižně, chytlavě a zaměřuje se na psychologické nuance. Zkrátka můj šálek kávy. :-) O čem próza  Ani později, ani jinde  je? Kniha je postavena na dvou dějových liniích. První z nich se zaměřuje na  Mathildu , která se stala obětí podvratné manipulace v jednom korporátu. Druhá pak patří lékaři jménem  Thibault  žijícímu v neuspokojivém vztahu s nalomenou reciprocitou.  Mathilda  a  Thibault  se navzájem neznají a čtenář čeká, jestli se nakonec sblíží a zda mezi nimi k něčemu dojde. Co je ale jisté - oba se ocitají na hranici svého trápení a oba zažívají (v tentýž den) jakýsi bod zlomu. Skvělý společenský román Jakožto pocitově založenou čtenářku mě pochopitelně nadchlo, že autorka příběh postavila na zajímavých, nikoli však nenormálních životních situacích. Jinými slovy - hy
Okomentovat
Číst

Z mých oblíbených: Dobrý proti severáku

Obrázek
Když se mě někdo zeptá, co bych mu doporučila ke čtení, ráda odkazuju na titul rakouského autora  Daniela Glattauera  Dobrý proti severáku . Jednak je to uvolněná (leč chytrá) oddechovka a jednak mám pocit, že se o ní dneska už moc nemluví. A ač knihu někteří zařazují mezi takzvané romány pro ženy, má osobní zkušenost ukazuje, že v tomto případě čtenářův gender roli až tak nehraje. Ústředním tématem tady sice JE určitá specifická chemie mezi mužem a ženou, ale za prvoplánovou romantiku bych knížku rozhodně neoznačila. O čem Dobrý proti severáku zhruba je? Příběh začíná tím, že si muž a žena začnou psát e-mailové zprávy, a to v důsledku nedorozumění, které způsobil jistý překlep. Emmi Rothnerová  a Leo Leike se neznají a vůbec nic o sobě nevědí. Zpočátku mezi nimi jde pouze o jakési nezávazné koketování. Později však oba účastníci korespondence zjišťují, že se jim jejich zvláštní hra poněkud vymkla z rukou a baví je možná až příliš. Pozor ale - pokud už teď předpokládáte, že příběh vyú
2 komentáře
Číst

"Přečetla jsem JENOM..." aneb počty knih v bublině knihomolů

Obrázek
V poslední době narážím u bookstagramerů, booktuberů a knižních blogerů na jeden zvláštní trend. Jde o to, že někteří z nich v rámci svých měsíčních shrnutí četby (nebo, moderně řečeno, v rámci svých  wrap-upů ) hned v úvodu podotknou, že tentokrát zvládli  jenom (řekněme) pět knih a zatváří takovým tím omluvným "já vím, je to ostuda" výrazem. Znáte to. A já si pokaždé říkám - proč to  jenom ? Vždyť pět je přece slušný počet, ne? Je mi jasné, že každého z nás obklopuje nějaká bublina. A v té naší (tj. knihomilské) je akt čtení jaksi každodenním chlebem. Milujeme knížky. Sledujeme účty jiných čtenářů / čtenářek, na jejichž profilech se to hemží jedním přečteným titulem za druhým. Zaplavují nás bookstagramové posty typu " o víkendu jsem přečetla dva Olseny " nebo " tahle (dvousetstránková) knížka je skvělou jednohubkou na klidný večer ". Koukáme na lidi, kteří ve svých videích prezentují  patnáct knih přečtených v únoru  a jsme svědky knižních výzev, mezi n
8 komentářů
Číst

RECENZE: Námi to končí

Obrázek
Námi to končí je kniha velmi oblíbené autorky v žánru new adult -  Colleen Hoover . Až doteď jsem ji moc neznala, jen jsem na ni odevšad slýchala chválu a ódy. :-) Titul Námi to končí jsem si pro seznámení s její tvorbou vybrala především proto, že jej mnoho čtenářů (resp. spíše čtenářek) označilo za svůj nejoblíbenější. A pak mě utvrdilo 91   % na Databázi knih a 92   % na ČBDB . :-) O co v knížce jde? Námi to končí není primárně romantickou publikací, jak by se mohlo na první pohled jevit, nýbrž příběhem domácího násilí (inspirovaným vlastními zkušenostmi autorky, nutno dodat). Je fajn, že agresorem tady není typický "hajzl", manipulátor, ani psychopat. Jen muž, který se v jistých chvílích nedokáže dostatečně ovládat. A je si toho plně vědom. Hodně jsem ocenila, že struktura příběhu čtenáři přibližuje domácí násilí jak zvnějšku, tak zevnitř, a tím zajišťuje plastičtější pohled na věc. Naivně působící rozjezd Přemýšlela jsem, zda tuhle kritickou poznámku nevynechat, ale
Okomentovat
Číst

Ludvík Kundera: Piju čaj

Obrázek
"Čaj je víc než nápoj. Je to pobídka ke snění či lépe: k meditaci. Vypít šálek čaje - to by v naší dnešní uspěchanosti měla být oáza poklidného spočinutí mimo všechny zmatky, aféry, idiotské kampaně a módní vlny." Je pozoruhodné, kolik lidí si oblíbilo zdánlivě tak prostý nápoj, jakým je čaj. Ale chápu to. I já jsem mu propadla. :-) Už dlouho miluju jeho vůni, chuť a klid s ním spojený. ♡ A protože jsem kromě toho i knižní maniak, samozřejmě po očku sleduju, co kdy kdo o čajích napsal. Jednou z čajových klasik je rozhodně kniha Piju čaj  spisovatele a básníka Ludvíka Kundery (1920-2010). Čajomilce, kterého tento nápoj evidentně také okouzlil. Stejně jako "nás". Publikace Piju čaj vyšla v roce 2003 v nakladatelství Atlantis a má tři části, kterým bych se chtěla postupně věnovat. Jsou jimi: O čaji vůbec a zvláště , Padesát čajových portrétů a Antologie (výběr českých i světových básnických textů o čaji) . Každá z nich je trochu jiná a každá má své kouzlo. Čili - po
Okomentovat
Číst

RECENZE: Domek v Irsku

Obrázek
A je to opět tady! Osmá kniha z mé oblíbené série  Romantické útěky . :-) Už jsem to párkrát psala, ale napíšu to znovu: na romance Julie Caplinové jsem zatížená. Vždycky se těším na výlet do nových koutů světa, na podnikavou hrdinku, na dobrodružné chutě. Konkrétně Domek v Irsku je knížkou jako stvořenou do světla jarních paprsků. Tentokrát nás totiž autorka zavádí do šťavnatého Irska na farmu, odkud vane čerstvý vzduch a vůně domácího chleba. :-) Dějový nástin Na rozdíl od předchozích dílů ze série právnička Hannah do cizí země neutíká kvůli posunu v kariéře ani od neperspektivního partnera. V práci je relativně spokojená a to, že je momentálně single, ji až tak neznepokojuje. Na prestižní kulinářský kurz v Irsku odjíždí prostě proto, že by se ráda naučila vařit, a když už, tak pořádně. V ostatních aspektech se pak knížka od ostatních titulů ze série neodlišuje. Také zde se do příběhu vplíží sexy muž, romantická linka a láska, která hory přenáší... :-) Smaragdový ostrov Irsko je jed
Okomentovat
Číst