Příspěvky

RECENZE: Book Love

Obrázek
Po dlouhé době jsem si dopřála komiksovou knížku -  Book Love  britské autorky Debbie Tung . Titul vyšel i v překladu ( Ze života knihomolky ), ale já jsem raději upřednostnila originál. Z ryze povrchních důvodů; na překladové verzi totiž září jakýsi růžový prvek navíc. Nic proti růžové, jen... v kombinaci s autorčinými hravými ilustracemi bych si už při pohledu na knížku připadala, že čtu literaturu pro dvanáctiletou slečnu... A to je jaksi dávno pasé. :-D Obsahem je nicméně komiks v českém i v anglofonním vydání (zejména pro kniholidi) příjemným čtenářským zpestřením, takže se mou osobní výtkou k růžové určitě nenechte odradit. Book Love ... ... je milý komiksík vystihující pocity a výstřednosti knižních nadšenců / nadšenkyň. Debbie Tung vtipnou formou ztvárňuje naši závislost na knihkupectvích, lpění na konkrétních výtiscích s konkrétními obálkami (běda, jak nám z e-shopu pošlou verzi, kterou jsme si neobjednali). Vyjadřuje naši radost, když dorazí nové knížky nebo když nám oblíbený
2 komentáře
Číst

Jak si oblíbit audioknihy?

Obrázek
Přestože se fenomén audioknih těší čím dál tím větší popularitě, stále ještě narážím na čtenáře, kteří tvrdí, že tomuto druhu konzumace literatury stále nemohou přijít na chuť. Přijde mi to docela škoda, takže jsem se rozhodla dát dohromady pár tipů na to, jak s audioknihami začít a jak si je co nejlépe užít. :-) Naprosto chápu, že spousta lidí inklinuje ke knihám klasického formátu. Já je mám ostatně také nejraději. Přesto si ale myslím, že právě audioknihy mohou k papírovému čtení perfektním doplňkem. Mají v sobě totiž něco  navíc , co posluchače donutí do příběhu vstoupit velice hluboko, pokud si audioknihu zvolí dobře. Přívětivé umělecké pojetí interpreta, jeho hlas, hudební předěly. To všechno textům dodává zajímavou barvu. Když jsem se zamýšlela nad tím, proč si doposud někteří čtenáři audio-formu neoblíbili, jako první mi přišel na mysl jeden zásadní důvod, proto ho zmíním rovnou - automatický předpoklad, že je každá audiokniha krácená , a tudíž je oproti originálu o něco chudší
2 komentáře
Číst

Knihy, které vás přenesou do Japonska

Obrázek
Přijde mi, že v poslední době začíná být trendem situovat děj knížek do japonského prostředí. Možná je to jen můj dojem, možná ne... Pravdou ale je, že se mi v poslední době do cesty připletlo poměrně dost knížek s japonským nádechem. Proto jsem se rozhodla věnovat článek těm knížkám, které já osobně považuju za nejpůsobivější, především tedy ve směru přenesení japonské nálady na čtenáře.  ČAJOVNA V TOKIU Začnu romantikou. Julie Caplinová je autorka, jejíž knížky jsou velmi oddechovým, nasládlým čtením. V jejích románech jde snad bez výjimky o tohle: single hlavní hrdinka přijme pracovní výzvu v cizí zemi, kde nachází nejen kariérní úspěch, gastronomické prožitky, souznění s místní kulturou, ale také božského muže (se kterým to zpočátku samozřejmě "nevypadá". :-D) Ani  Čajovna v Tokiu v tomto není jiná, takže záleží na vás, zda na takovouto předvídatelnou romantiku máte buňky. Nicméně pokud ano, čeká vás skvělý zážitek a budete mít chuť do Japonska vyrazit. Protagonistka Fi
2 komentáře
Číst

RECENZE: Letní světlo, a pak přijde noc

Obrázek
 "Tma může být i přátelská, přináší nám měsíc a hvězdy na nebi, světlo od sousedů, program televize, sex, láhev whiskey, nesmíme tmu jen pomlouvat."  (Letní světlo, a pak přijde noc, str. 82) Odskočila jsem si na Island. Tedy, do tamní literatury, samozřejmě. :-) Občas prostě dostanu chuť podniknout literárně geografický výlet a tentokrát mě přilákal román  Letní světlo, a pak přijde noc  z roku 2005. Donedávna jsem žádného islandského autora nečetla... takže jsem ráda, že mi přišel do cesty právě Jón Kalman Stefánsson  (*1963), jehož  Letní světlo  v sobě ukrývá cosi původně severského. Magii, pověry, samotu, chlad a venkovské prostředí. O čem kniha vypráví? Letní světlo, a pak přijde noc  ve své podstatě vykresluje kolorit jedné malé islandské vesničky. Postupně jsou představováni její obyvatelé (autor pozvolna přechází z jedné postavy na druhou, jako by si předávaly štafetový kolík), vyprávějí se zde příběhy z útrob lidupusté severské krajiny. V zásadě jsou obyčejné. Ale..
Okomentovat
Číst

Tři motivační jednohubky Austina Kleona

Obrázek
Austin Kleon původem z Ohia sám sebe definuje jako kreslícího autora a dodává, že " vytváří umění se slovy a knihy s obrázky ". Jeho dílem je kupříkladu experimentálně pojatá sbírka Newspaper Blackout , kterou vytvářel začerňováním textu v novinách, což trochu připomíná dadaismus. (Kdybyste se chtěli mrknout, jak taková poezie zhruba vypadá, tak tady .) Do češtiny sbírka přeložena sice nebyla, ale přesto jste na autorovo jméno narazit mohli. V oddělení osobního rozvoje. :-) U nás je totiž Austin Kleon známý především díky svým třem umělecky motivačním knížkám, kterými jsou:  Kraď jako umělec , Ukaž, co děláš a Jeď dál . Všechny tyto Austinovy publikace mají cosi společného. V každé z nich najdete právě deset postřehů týkajících se kreativity, všechny tituly jsou doplněny o autorovy skici, obrázky, fotky, o citáty slavných osobností a každou z knížek slupnete na prakticky na posezení. Také bych asi poznamenala, že vám žádný z textů nenaservíruje recept na to, jak tvořit. An
Okomentovat
Číst

Paradox píšícího herce

Obrázek
Tak schválně. Jak se koukáte na knížky, jejichž autorem je veřejně známá osobnost z hereckého prostředí? Dokážou vás takové tituly nalákat? Nebo se k nim stavíte skepticky? Nedávno jsem si totiž uvědomila, že se v přijetí těchto publikací ukrývá jeden zvláštní paradox, který bych tu dneska krátce probrala. Přijde mi, že když vyjde herečce nebo herci knížka, tak se čtenáři rozestoupí do dvou protichůdných táborů. Jedni si ji koupí proto, že danou osobnost znají. A ti druzí si ji právě proto nekoupí. Je to vlastně podivná situace. Zdá se totiž, že herecké jméno je ve spisovatelské branži lákadlem i odrazujícím prvkem zároveň. Funguje to nějak takto: 1) Knihy herců / hereček nás lákají, protože... ... je známe z obrazovky a jsou nám sympatičtí. Umějí se příjemně prezentovat (v tomto směru mají oproti "běžným" spisovatelům bezesporu náskok), jsou to celebrity. Jejich jména na obálkách září. Přitahují pozornost. A to je přesně důvod, proč je pro nakladatelství výnosné někomu takov
2 komentáře
Číst

Recenze: Jestli chceš

Obrázek
Dánské autorce  Helle Helle  (vlastním jménem Helle Krogh Hansen ) u nás prozatím vyšly čtyři knížky. Já už jsem kdysi jednu z nich četla, konkrétně titul s dlouhatánským názvem  Tohle jsem měla napsat v přítomném čase . Nebudu lhát, tehdy jsem z něj byla poměrně v rozpacích... a zklamaná. Přesto jsem autorce dala ještě jednu šanci a opatrně se pustila do jejího staršího textu  Jestli chceš . Zážitek to byl o něco lepší než minule, i když... wow efekt se popravdě nedostavil ani tentokrát. Jestli chceš... ... je všeho všudy o tom, jak se dva dospělí lidé (muž a žena) nezávisle na sobě (při běhání) ztratí v lese. Potkají se, spojí své síly a pak tak nějak bloudí společně. Jejich příběh mi trochu připomínal perníkovou chaloupku. I to světýlko se tam nakonec objevilo. :-) A ve druhé rovině textu se píše o oné ženě a jejím vztahu s jistým Christianem. Vztahu, který se nejeví nijak výstředně, je to prostě jen jedno z mnoha možných partnerských soužití. Normální, ničím nevyčnívající, běžné.
Okomentovat
Číst