Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z prosinec, 2020

Deset tipů na knižní předsevzetí

Obrázek
Do nového roku zbývá ještě zhruba den, a tak jsem si řekla, že sepíšu článek na téma knižní předsevzetí . Asi jste zaregistrovali, že nejčastějším čtecím cílem bývá v knihomolím prostředí číslo . Počet knih, které hodláme do konce roku přečíst. Přiznám se, že já si takové mety obvykle moc nedávám. Mnohem raději nechávám čtení volný průběh, i když samozřejmě chápu, proč to někteří dělají. Tak či tak jsem tenhle bod do následujícího seznamu nezahrnula - vzhledem k jeho popularitě mi to připadalo lehce zbytečné :-D. Teď už tedy k mým deseti tipům, které by vás možná mohly inspirovat. :-) 1) Vyrazit na knižní akci Tento první bod jsem do předsilvestrovského příspěvku zakomponovala z jednoho důvodu: my, knihomilci, občas upřednostňujeme ticho před společností a nezřídka raději zůstáváme doma na pohovce. Na tom samozřejmě není nic špatného, ale - co třeba jednou (pro změnu) vyrazit na některou z knižních akcí? Možná už to děláte, v tom případě směle přeskočte na další tip. :-) Pokud ale ne,

NELITERÁRNÍ SPECIÁL: Vánoce pěti smysly

Obrázek
Chvíli jsem váhala, čemu se v dnešním článku věnovat. Jde o to, že zítra tu máme Vánoce a připadala bych si divně, kdybych do před-štědrovečerní atmosféry vpadla něčím tak pragmatickým, jako je třeba recenze. I když to totiž zní tuctově, Vánoce mají svůj unikátní status. Měly by se s nimi pojit asociace jako "klid", "pohoda", "rodina", "štěstí" nebo "pospolitost". A pak jsem si vzpomněla na tohle - v jedné knížce jsem četla, že nejvíc člověk prožije přítomný okamžik, když se zastaví a vychutná si ho všemi smysly. Je to takový způsob zklidnění. Meditace. Proto napadlo, že bych mohla zkusit onen pocit prolnout právě s adventní náladou a pokusit se ho vystihnout. Dnešní článek tedy nebude tak úplně o knihách. Bude to taková osobní procházka Vánocemi, kterou si vlastně píšu tak trochu pro sebe. A pokud přinese trochu atmosféry i někomu dalšímu, budu jenom ráda. :-) Zrak Když se řekne "barvy Vánoc", vybaví se mi zlatá, červená, tma

TOP DĚTSKÉ KNÍŽKY # 1: Rok v pohádce

Obrázek
Vítejte u prvního článku z kategorie #  Top dětské knížky , kterou jsem se rozhodla založit z jednoho prostého důvodu - v poslední době jsem zjistila, že zorientovat se v marketingovém chaosu kolem dětských knih může být někdy opravdu náročné (viz článek Šestero zrůdností v dětských knížkách ). Proto jsem si řekla, že pokud se mi dostane do ruky nějaká (dle mého názoru) kvalitní publikace pro nejmenší, tak o ní napíšu. Upřímně jsem ráda, že už je to tady. :-) V říjnu totiž vyšla nejnovější kniha ze skvělé série "Rok...", tentokrát s názvem  Rok v pohádce . A ta je fakt kouzelná. ♡ Jak knížka funguje Rok v pohádce je bytelné  velkoformátové leporelo , ve kterém vám autor hned v úvodu představí postavy obývající pohádkový les a na následujících stránkách pak sledujete, co se v tomto lese děje v průběhu jednotlivých ročních období. Nutno poznamenat, že se tu známé pohádkové postavičky trochu odklonily od tradičních představ a svým způsobem si v pohádkovém lese žijí nezávislý živ

RECENZE: Hotýlek na Islandu

Obrázek
Musím přiznat, že po Cukrárně v Paříži jsem trochu váhala, jestli se do další knížky Julie Caplinové pouštět - v autorčině podání francouzského prostředí jsem totiž nacházela příliš mnoho nesrovnalostí, které mi čtecí zážitek upřímně trochu narušovaly (více v samostatném článku, odkaz  zde ). Pak jsem ale spatřila obálku Hotýlku na Islandu s horkým čajíčkem v konvici... a tomu prostě nešlo odolat. ♡  O čem je knížka tentokrát? O sérii romantických útěků už jsem jednou psala v samostatném článku (viz  odkaz ), ve kterém jsem mimo jiné popisovala obecné příběhové schéma románů Julie Caplinové. A ani tentokrát se dějová linka nijak zvlášť nevymyká. Hlavní hrdinkou je tu Lucy, která v zoufalství přijímá nabídku práce na Islandu, kde má pracovat jako ředitelka jednoho hotýlku. Nebude to mít jednoduché - ač se hotel nachází v příjemné lokalitě a má slušný potenciál, jeho vnitřní chod, zdá se, moc nefunguje. Na místě navíc potkává Alexe, který ji proti její vůli pomalu začíná přitahovat. Jak

OBLÍBENÍ AUTOŘI # 1: Liane Moriarty

Obrázek
Než začnu mluvit o jedné ze svých oblíbených píšících osobností, představila bych vám nejprve svou soukromou  síň slávy . Je to jakýsi prostor existující v mých představách, na jehož stěny si postupně vylepuju plakáty svých oblíbených autorů. Jsou tu muži, ženy, současní spisovatelé i ti z dob minulých. Autoři odpočinkové literatury i klasikové. Je to zkrátka taková barevná všehochuť. A mě napadlo, že by možná nebylo špatné čas od času některého z nich představit. Pro tentokrát jsem si vybrala  Liane Moriarty , která je pro mě výjimečná především tím, že se mi líbí všechno, co napíše. Takové tvrzení možná nevyznívá příliš sofistikovaně. Jenže! Ono nezklamat svého čtenáře je pro každého autora celkem oříšek a popravdě - není moc takových, na které bych (za sebe) mohla vsadit. O autorce Liane se narodila v Sydney jako nejstarší ze šesti sourozenců (dvě z jejích sester - Nicola a Jaclyn - mimochodem taky píšou) a ona sama prý milovala knížky už od dětství. Na jejím oficiálním webu se prav