Austin Kleon původem z Ohia sám sebe definuje jako kreslícího autora a dodává, že "
vytváří umění se slovy a knihy s obrázky". Jeho dílem je kupříkladu experimentálně pojatá sbírka
Newspaper Blackout, kterou vytvářel začerňováním textu v novinách, což trochu připomíná dadaismus. (Kdybyste se chtěli mrknout, jak taková poezie zhruba vypadá, tak
tady.) Do češtiny sbírka přeložena sice nebyla, ale přesto jste na autorovo jméno narazit mohli. V oddělení osobního rozvoje. :-) U nás je totiž Austin Kleon známý především díky svým třem umělecky motivačním knížkám, kterými jsou:
Kraď jako umělec,
Ukaž, co děláš a
Jeď dál.
Všechny tyto Austinovy publikace mají cosi společného. V každé z nich najdete právě deset postřehů týkajících se kreativity, všechny tituly jsou doplněny o autorovy skici, obrázky, fotky, o citáty slavných osobností a každou z knížek slupnete na prakticky na posezení. Také bych asi poznamenala, že vám žádný z textů nenaservíruje recept na to, jak tvořit. Ani bych autorovy rady neoznačila za revoluční. Osobně pokládám tuhle trojku spíše za jakési "nakopávací" jednohubky. Jsou nabity tvůrčí energií, ukrývají v sobě motivační potenciál... a já bych je teď ráda jednu po druhé ve stručnosti okomentovala. :-)
Kraď jako umělec
Jako první byla vydána malá černá knížka Kraď jako umělec, ve které se autor podělil o svůj pohled na kreativitu jako takovou. Název je odvozen od Austinovy první rady, která říká, že není na škodu inspirovat se tvorbou jiných umělců, pokud to takzvané "kradení" člověk pojme morálně. A pak samozřejmě následují i další postřehy. Tahle knížka je sice ze všech tří melvilovek nejtenčí, ale podle mě má i tak náboj a autorova chuť tvořit je tu doslova nakažlivá.
Pro představu bych odcitovala (náhodně nalistovaný) úryvek:
"Jestli tě nebere svět, ve kterém musíš žít, můžeš si kolem sebe vybudovat svůj vlastní. (Teď se hodí vytáhnout sluchátka a ohulit písničku ‚In My Room' od Beach Boys.) Obklop se knihami a věcmi, které miluješ. Polep si stěnu plakáty. Vytvoř si svůj vlastní svět."
Ukaž, co děláš
Zatímco Kraď jako umělec se zabývá především tvůrčím procesem, Ukaž, co děláš je v podstatě o tom, jak svou kreativitu sdílet. Musím říct, že po vizuální stránce mám právě tuhle žlutou knížku nejraději a ani obsahově to vůbec není špatné. Dokonce si myslím, že tady najdete originálnější myšlenky než v publikaci předchozí. Autor mluví o tom, co je dobré sdílet a jakým způsobem, proč je někdy dobré nemít hned od začátku profláknuté jméno, co se stane, když své sledovatele pozvete do "zákulisí" nebo proč není až tak od věci sdílet kromě výsledného díla i samotný tvůrčí proces. Pořád sice platí to, co jsem zmínila na začátku. Je to motivační záležitost a člověk nesmí očekávat zázrak. Přesto není špatné si čas od času nějaké takové tvůrčí nabuzení dopřát.
Jeď dál
A nakonec Jeď dál. Abych se přiznala, tahle publikace mi připadala ze všech tří knížek nejslabší. Modrý titul na mě popravdě působil jako kontejner na nepoužité nápady. Jako by Austin prohledal své šuplíky, posbíral z nich třísky a sesypal je dohromady. Jeho tipy jsou tentokrát možná až moc samozřejmé, obecné. Nudné. Třeba zahradničte nebo běžte na čerstvý vzduch. Prostě nic moc.
Titul má podle všeho sloužit jako motivace v tvůrčí krizi, což ostatně tvrdí i podtitul "Deset způsobů, jak zůstat kreativní v dobách dobrých i zlých." A protože autor hned v úvodu píše, že "tuto knihu napsal, protože si ji potřeboval přečíst", vysvětluju si tím její menší sílu. Podle mě se do knihy zkrátka promítl nedostatek inspirace ze strany A. Kleona a takhle to dopadlo. :-D
Za sebe bych tedy doporučila hlavně dvojici Kraď jako umělec a Ukaž, co děláš. U nás je vydalo nakladatelství Jan Melvil Publishing v edici Briquet, pro kterou mám osobně slabost. :-) Vyznačuje se originálním čtvercovým formátem, hravými ilustracemi, obálkou příjemnou na dotek a podstatu edice pak nakladatelství charakterizuje jako "obrovské množství energie, kterou můžete nosit s sebou a doslova s ní zatopit ve chvílích, kdy se vám bude nedostávat inspirace". V tomto případě souhlasím.
Knížky Austina Kleona jsou zkrátka takovým milým pohlazením našeho tvůrčího já.
Můžete se k nim kdykoli vrátit, osvěžit si svůj tvůrčí zápal a znovu vplout na příjemnou kreativní vlnu. :-) Takže - proč ne?
Komentáře
Okomentovat