RECENZE: Hezký, ale narovnej se

Titul Hezký, ale narovnej se Johany Fundové bývá všeobecně prezentován jako odpočinkové čtení pro současné třicátníky, takže... jsem ho prostě zkusila taky. :-) Tahle barevná knížka čtenáře zavádí do typického dětství prožívaného na počátku tisíciletí, čili do etapy, v níž se teprve nenápadně rodí éra mobilních telefonů a lidovou kulturou otřásá móda telenovel. Není to ale jen atmosféra roku 2000, o kterou se autorka opírá. Druhá část se totiž odehrává v současnosti (2020) a na přetřes přicházejí klasické problémy třicátníků, sociální sítě, realita korporací... a opět jsme to "my". 




Hezký, ale narovnej se...

... vypráví příběhy tří lidí (Anety, Kryštofa a Nely), kteří spolu v dětství chodili na základku. V první polovině knihy sledujete jejich životy těsně před ukončením páté třídy (přičemž každému z nich autorka dopřává vlastní vypravěčský prostor) a asi v polovině pak dochází k časovému posunu, během něhož se z malých hrdinů rázem stávají třicátníci.

Průvodní dění, podle mě, není v tomto případě nijak výrazným prvkem. Dětské hrdiny potkávají malé i velké starosti - školní průsery, hádky mezi kamarády, nešťastný rozvod rodičů. A "dospělácká" část se točí okolo klasických problémů lidí na prahu třicítky - někoho nebaví práce, jiný řeší disharmonii ve vztahu s partnerem, další se opět ocitá ve stavu "single" a není z toho zrovna v rauši. Vlastně... když se nad knížkou zpětně zamyslím, v jistém směru mi připomínala texty Patrika Hartla. Mám namysli především jeho Malý pražský erotikon nebo Okamžiky Štěstí. Patrik Hartl se totiž také povětšinou zaměřuje na normální tok života normálních českých postav, které ale umísťuje do společného generačního proudu - což je na nich v podstatě to klíčové.

Návrat do předpubertálních let

Musím uznat, že pro mě osobně mělo čtení své kouzlo. Nedivím se tomu. Jsem cílovka, takže nebyl problém přesunout se do doby, kdy frčela Britney Spears, hltalo se Bravo a řešení vztahu Iva a Milagros bylo "to nejvíc". :-D Dokonce na mě dýchla atmosféra konce školního roku, třídních výletů, vysvědčení a tak...

Tady si proto dovolím malý odskok. Přemýšlela jsem, zda by mě něco podobného bavilo číst, když mi bylo oněch jedenáct. Mám totiž pocit, že se mi tehdy dostávaly do rukou především tituly, které neměly s mým světem nic moc společného. Pekelná třída (retro), Rychlé šípy (retro), Dobrodružství Toma Sawyera (silné retro), dojemné příběhy o koních (... na kterých jsem nejezdila). V té době mi byl nakonec asi nejblíže vesmír Harryho Pottera, i s těmi košťaty, hůlkami a Famfrpálem. Proto mě napadlo, jak bych asi tedy reagovala na příběh z prostředí, které by se s tím mým opravdu shodovalo.

Klouzání po povrchu

Jednu (nikoli však nepodstatnou) věc nicméně musím autorce vytknout. Mám ráda, když mi rozsah publikace umožní ponořit se hluboko do fiktivní reality, poznat postavy, oblíbit si je, anebo taky ne. Tady jsem ale bohužel nezvládla ani jedno ani druhé. Aneta, Kryštof a Nela pro mě zůstali takovými neosobními figurkami. Z hlediska psychologického je text vůbec relativně plochý, a přitom by se právě tady prostor pro širší introspektivní záběr určitě našel... 

Zda tedy titul doporučit, to popravdě nevím. 

Myslím si, že Hezký, ale narovnej se opravdu ocení jen třicátníci (fakt netuším, zda by se dokázala začíst i jiná generace), a navíc - ne nutně všichni třicátníci. Knížka sice má příjemně retrospektivní atmosféru, aktuální svět lidí po třicítce je taktéž hezky nastíněn... ale samotný příběh už je slabší, nepříliš hluboký po psychologické stránce a možná by nebylo špatné, kdyby autorka ony tři vypravěčské linie nakonec nějak rafinovaněji propletla a příběh lépe uzavřela.

Hezký, ale narovnej se bylo prostě hezký, ale... :-)







Bibliografické údaje

Název: Hezký, ale narovnej se
Autorka: Johana Fundová
Návrh obálky: Lukáš Tomek, Tomski & Polanski
Nakladatelství: BizBooks
Rok vydání: 2021
Počet stran: 224
ISBN: 978-80-265-0985-1

Komentáře

Nejčtenější články

Kniha jako dekorace do bytu

Desatero prvků, které mě štvou na knižních provedeních

Co byste řekli na "personalizovanou literaturu"?

Proč v poslední době nechodím do knihoven