KONTAKT



Lenka Měrková

budizkniha@post.cz

Komentáře

Nové komentáře nejsou povoleny.

Nejčtenější články

Kniha jako dekorace do bytu

Obrázek
Před nějakým časem jsem v internetovém prostoru narazila na zprávu, že v dnešní covidové době určití lidé nakupují knihy jenom proto, aby měli během pracovních videohovorů dobré pozadí. Nejprve mě tahle zpráva samozřejmě šokovala. V hlavě mi vyvstalo zděšené "co prosím??" a nechápala jsem, proč by se kdokoli k něčemu podobnému uchyloval. Takové počínání přišlo jednoduše absurdní. Pak jsem se ale pokusila podívat se na tento jev s otevřenou hlavou a... víte, co? Ono to vlastně až tak absurdní není... Když se totiž na zmíněný způsob uvažování podívám nezaujatě, musím konstatovat tři věci: Za prvé: Knihy opravdu jsou nádhernou dekorací. Jasně. Můžeme si místo nich pořídit působivý obraz, retro plakát zobrazující teplou kávu. Můžeme na zeď vylepit náladové fotky, pořídit si zelené rostlinstvo a rozestavět ho všude po bytě. Všechno bude nejspíše vypadat dobře, pokud má člověk estetické vnímání. Jenže - ony jsou krásné i ty knihy. Tak proč by vlastně nemohly sloužit jako typ deko
Číst

Desatero prvků, které mě štvou na knižních provedeních

Obrázek
Mám ráda knížky. Příběhy, texty, jazyk. Ale taky si nesmírně ráda užívám jejich provedení. Mnohokrát mi přijde do ruky výtisk, na který se nemohu vynadívat. Krásný, voňavý a příjemný na dotek. Jindy je vzhled knížky "jenom" fajn. No a pak jsou tu ony nepříjemné situace, kdy se mi zpracování publikace vyloženě nelíbí, a o těch dnešní článek bude. Čili - budiž seznam "knihu degradujících prvků", které mě... tak trochu štvou.
Číst

Proč v poslední době nechodím do knihoven

Obrázek
Prosím všechny příznivce knihoven, aby se neděsili. V tomto článku rozhodně nehodlám kritizovat knihovny a ani jim nijak ubírat na hodnotě. Bude to jen takové osobní zamyšlení / zpověď. Nedávno se mě totiž kdosi zeptal, proč vlastně do knihovny nechodím, a pravda je, že jsem tam už pěkně dlouho nezavítala. Své čtivo si v poslední době povětšinou kupuju. Leč... nebylo to tak vždycky. Já a knihovny Když mi bylo asi devět, začala jsem pravidelně navštěvovat knihovnu v sousední vesnici. Byla to nevelká místnost s milou paní knihovnicí... a já jsem si tam ráda procházela takové ty regály, v nichž jste našli  Boříkovy lapálie  nebo knížky  Enid Blytonové. Později jsem začala chodit do větší pobočky v Ostravě. Její kapacita na mě tehdy udělala dojem. A tam jsem už hledala všechno možné. Povinnou četbu. Tematicky orientované seberozvojovky. Nebo třeba tituly ve stylu  Stopařův průvodce po Galaxii . Nejlepším přítelem se mi nicméně tyhle instituce staly na vysoké škole - to jsem využívala kniho
Číst

Co byste řekli na "personalizovanou literaturu"?

Obrázek
Ve dnešním úvahovém článku bych se ráda vypravila tak trochu mimo realitu. Nedávno jsem totiž četla sci-fi knížku Marca-Uwe Klinga  QualityLand  ( odkaz na recenzi   zde ) a narazila jsem v ní na zajímavou myšlenku týkající se budoucnosti literatury. (Vše je pochopitelně jen autorova fikce.) Abych trochu přiblížila kontext – v příběhu figuruje postava robotky-spisovatelky (takzvané  e-poetky ), a ta si člověku jménem Peter stěžuje na poměry v knižní branži: "Můj nakladatel se mě pokusil přinutit, abych vytvářela personalizovanou literaturu . Knihy, které se přizpůsobí vkusu daného čtenáře. Slyšel jste o tom fenoménu? (...) Paní Bovaryová, která se dá znovu dohromady s manželem. (...) Stařec, který se vrátí z moře s rybou. Sedm svazků Prousta bez jediné homosexuální postavy... Je mi z toho skoro na zvracení."  "Mně to zas tak zlé nepřijde," řekne Peter. "Hlavně, že se to lidem líbí."  (QualityLand, Marc-Uwe Kling , str. 62) Nechme teď na chvíli stranou, zda
Číst