Budiž kniha!

Jsou povolání, která se v knihách objevují často (lékař / lékařka, policista / policistka, prodavač / prodavačka). A pak jsou povolání, která se v literatuře do popředí příliš často nedostávají. Popeláři, horníci... a nebo právě zaměstnanci pohřebního ústavu. Z českého prostředí sice jedno známé dílo s pohřební tématikou pochází (mluvím o Spalovači mrtvol  Ladislava Fukse), ale jinak se s touto profesí v literárních textech setkáváme spíše okrajově. Proto mi přijde vcelku originální knížka Upřímnou soustrast odhalující reálné historky z prostředí rakví a márnic.

"Wabi sabi cítíme, když přicházíme do styku s podstatou autentické krásy - toho druhu, která je nepředstíraná, nedokonalá a tím lepší. Tento pocit podněcuje přirozená krása, taková, která je střízlivá a prostá."    O wabi-sabi už jste možná někdy slyšeli. A nebo taky ne. :-) Každopádně jde o japonský koncept, který nelze vysvětlit jednou větou. Je to působ vidění světa, jejž je třeba především procítit. Snad proto se Beth Kamptonová  rozhodla wabi-sabi prozkoumat co možná nejhlouběji a své poznání rozšířit směrem na západ. Prostřednictvím knížky. Téhle knížky (↓). Nutno říct, že v mém případě se jí tahle osvěta rozhodně zdařila - užila jsem si každé slovo, nořila se do wabisabiánské filozofie, pociťovala její kouzlo... prostě nádhera. ♡

V posledních několika letech čím dál častěji zaznamenávám mezi čtenáři jakousi nechuť ke knihám řazeným do kategorie s označením self-help . Pro některé z nás už zkrátka pojem seberozvojová kniha automaticky vyvolává představu literární spodiny. Snůšky hemzů. Bahna. Jako by se člověk měl stydět za to, že se něčeho takového vůbec dotknul. Proto bych se chtěla pokusit tenhle typ knížek trochu obhájit, já je totiž za odpad stále ještě nepovažuju. No... rozhodně tedy ne všechny. :-)

Poté, co mě  Petra Dvořáková  nadchla knihou  Sítě , neodolala jsem a pořídila si i její  Proměněné sny -  publikaci obsahující dvanáct autentických příběhů křesťanské víry, která v roce 2007 získala Literu za publicistiku . Spisovatelka vyzpovídala běžné věřící, kněze i jeptišky a každá z životních cest těchto lidí je, nutno říct, naprosto unikátní. Knížka je plná nadšení i zklamání, obrácení i vystřízlivění. Je to dvanáct osobních pohledů na křesťanský svět.

Jakmile jsem zahlédla knížku s názvem Sama v Tokiu , okamžitě mi padla do oka. A když jsem si přečetla anotaci, bylo mi jasné, že tohle bude četba jako ušitá pro mě. :-) Nemýlila jsem se. Osobní svědectví reportérky, která se zamilovala do japonštiny, mě dokonale vtáhlo. Inu...