Fotky v cestopisech... jsou skutečně nepostradatelné?
![Obrázek](https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhKGFO6nKVN7veR9_UjQMWh-ZusEatYnGMexKUT0lBH9lkr9DfiXZM3GEFn3rKQWvAg3fJ9Uh_Q5SOclLzdYwa_kUw0efS2DZOs4XgspMMt_Tmez9sc_wBSQIdKZJExz5hpt_CJmsfTkDIczr0OQDAzPWJB6M30yYopGODe1kgUXUgLxrfuU-IKa6PR/w640-h400/cestopisy_x.jpg)
Impuls k sepsání tohoto článku mi poskytla kniha Bhútán, má láska , která mě kdysi (ne)zaujala svou vizuální přílohou. Použité fotografie byly v tomto konkrétním cestopise dle mého soudu docela průměrné a nemohla jsem se ubránit pocitu, že bych se bez nich obešla. A pak mě napadlo: jsou vlastně fotografie nezbytnou součástí cestopisných knížek...? Vydala jsem se na malé turné po regálech s cestopisnou literaturou a zjistila následující: valná většina cestopisů je skutečně doplněna fotografiemi, některé si vypomáhají ilustracemi a najdou se i takové, které jsou tvořeny výhradně textem. A já ona tři řešení vnímám zhruba takto: Když je cestopis doplněn fotografiemi Fotky z cest se mi líbí. Fakt hodně... ALE! Užiju si je jedině tehdy, pokud stylově a barevně ladí, zobrazují zajímavé detaily či momenty, odhalují génia loci a vůbec na mě dělají příjemný dojem. V případě krásných míst mě musí fotografie okouzlit, v případě těch ošklivých čekám, že mi dokonale zprostředkuje místní hnus. Zkrátk