Troufám si říct, že knihami o štěstí je dnešní trh víceméně přesycen. Často vznikají následovně: kdosi usoudí, že objevil klíč ke šťastnému životu, a rozhodne se šířit své poselství dále. Je to jeden z trendů dnešní doby, který... má svá úskalí. Za prvé se myšlenky v takových knihách zpravidla opakují a za druhé - jejich autoři se občas příliš spoléhají na vlastní zkušenost a své závěry téměř nekonzultují s psychologickým výzkumem. Proto jsem se rozhodla napsat článek o knížkách na toto téma. O těch, které jsou dle mého názoru pojaty přece jen trochu objektivněji a hlavně - které mně osobně skutečně něco daly.
Bude to takový mix. Každý z uvedených titulů má trochu jinou povahu, formu a vyznění. A uznávám, že některé z těchto knížek (či spíše bodů v nich) mohou jít mírně proti sobě. Ale o to asi jde - vytvořit si na základě různorodých přístupů svůj vlastní.
Pojďme tedy na to!
Derren Brown: Happy
Hned v úvodu musím zmínit knihu Happy od Derrena Browna. Pokud tohoto autora neznáte, mrkněte na některý z jeho TV pořadů (třeba Mind Control nebo Trick of The Mind), z těch totiž nejlépe pochopíte, co je Derren zač. Nejen, že jde o inteligentního, vzdělaného člověka, ale také o schopného iluzionistu, který především v oblasti "manipulace mysli" podává zcela profesionální výkon. Zkrátka a dobře - jestliže v západním světě existuje někdo, kdo dokáže na vědomé bázi ovlivňovat (nejen) svou mysl (nejen) pozitivním směrem, je to právě on.
A teď k samotné knížce. Happy na štěstí pohlíží především racionálním okem. V první části vás autor seznamuje se svými postoji k různým filozofickým přístupům, prezentuje své námitky proti New Age, pak následuje poměrné dlouhá kapitolka o pohledu na štěstí z hlediska historie (jmenuje se to A (Very) Brief History of Happiness) a nakonec přichází na řadu štěstí jako takové. Derrenova perspektiva vychází ze stoicismu (= přijmi realitu takovou, jaká je, pokud ji stejně nemůžeš ovlivnit) a i v dalších bodech se autor opírá především o staré filozofické směry (myšleno o filozofy starého Řecka, o Descarta, Nietzcheho a další). Výroky vlivných osobností jsou často citovány, jejich myšlenky jsou zasazovány do kontextu naší doby a interpretovány po derrenovsku. Tak nějak... prakticky.
Text je navíc velmi dobře napsaný - čtivě, racionálně, chytře, střízlivě. Místy to má až akademický nádech, i když "akademický" je možná silný výraz. Není to vysokoškolská práce. :-) Takže... jedinou nevýhodou je snad to, že kniha nebyla přeložena do češtiny a musíte se spokojit s originálem.
Dalajlama: Cesta ke štěstí
Další knížkou, která mi ve věci hledání štěstí přijde podnětná, je Cesta ke štěstí. Ta vychází z filozofie východní, respektive z buddhismu. To ale neznamená, že by našemu chápání měla být cizí. Jejím autorem totiž není přímo Jeho Svatost Dalajlama (Tändzin Gjamccho, držitel Nobelovy ceny za mír), nýbrž psycholog Howard C. Cutler, který s dalajlamou vedl rozhovory. Tato publikace je tedy jakousi snahou zprostředkovat dalajlamovy myšlenky západnímu čtenáři.
Samotný text je řešen formou vyprávění - autor popisuje svá setkání se svatým mužem, rozhovory s ním zaznamenává. A co je podstatné - to, co se dozví, následně propojuje s nedávnými vědeckými poznatky a svým způsobem tím dokládá logičnost dalajlamova přístupu a jeho přínos.
Myslím si, že Cesta ke štěstí může být velmi obohacujícím zdrojem rozšiřujícím obzory. Dalajlama totiž štěstí pojímá docela jinak než jiní. Méně sobecky, řekla bych. Ne, že bych třeba s výše uvedeným Happy nenašla určité styčné plochy, ale je to zkrátka něco (pro nás) obvyklého.
Meik Wiking a jeho knížky
A nyní se přesuňme do dánského
Institutu pro výzkum štěstí (který skutečně existuje...) za
Meikem Wikingem. Tento chlapík ze severu se na štěstí doslova specializuje a prozatím sepsal tři knihy na tohle téma (
Hygge,
Lykke,
Umění vytvářet vzpomínky).
Veškeré jeho publikace vycházejí z novodobých výzkumů / průzkumů, často tedy z jeho vlastních výzkumů / průzkumů. Narozdíl od Derrena Browna nebo Jeho Svátosti dalajlamy M. Wiking, pravda, nejde až tak do hloubky. Zaměřuje se spíše na jednotlivosti než na nějaký ucelený "štěstí formující" koncept. Přesto ale stojí za to si knížky projít, protože jsou napěchované kreativními tipy na to, jak v životě nacházet více radosti, žít příjemněji... a z hlediska inspirativního je to prostě skvělé čtení.
Z Meikových knih bych vyzdvihla především slavný titul Hygge (zaměřující se na pohodlí), který je útulný už jenom svým provedením. Prohlížíte si fotky teplých čajů a dek, svetrů, dřeva a plápolajícího ohně v krbu. Z knížky vyzařuje přesně to útulno, na které se vás autor snaží naladit. No... třeba u mě to funguje perfektně. Stačí si tu knížku letmo prolistovat a už vařím kakao. :-) Hygge je prostě takovým receptem na to, jak si kolem sebe vytvářet atmosféru. Útulnou a příjemnou. ♡
Barbora Šťastná a její Šťastné knihy
A pak je tu
Barbora Šťastná, kterou jsem taktéž zařadila do výběru, přestože spadá do úplně jiné žánrové kategorie než ostatní tipy zde. :-) Její tzv.
Šťastné knihy vycházejí z blogu, ve kterém autorka pátrá po osobním štěstí. Takže se jedná o texty osobního rázu, osobního stylu... Jsou to texty blogové, úvahové, vtipné. (O téhle trojce knížek jsem psala samostatný článek. Kdybyste se na něj chtěli mrknout, odkaz
tady.)
A proč jsem Bářiny knihy chtěla zmínit? Ony jsou sice spíše odpočinkové a subjektivně laděné, ale! Autorka (jakožto bývalá redaktorka časopisu Moje psychologie) podle všeho pročetla slušné množství literatury psychologického charakteru a co ji z hlediska hledání štěstí zaujalo, to do svých článků (často i s detaily) zakomponovala. Takže se toho nakonec o radosti (nenucenou formou) dočtete poměrně dost. :-)
Dale Carnegie: Jak se zbavit starostí a začít žít
Ke spokojenému životu dále bezesporu patří i jakási minimalizace stresu, proto bych v tomto ohledu ráda upozornila na knihu D. Carnegieho Jak se zbavit starostí a začít žít. Publikace je to svým způsobem komplexní a rozhodně nejde o knihu jedné myšlenky. Autor při jejím psaní postupoval na základě průzkumu. Zjišťoval, jakým způsobem se různí lidé vyrovnávají se svými starostmi. Studoval, jak s ní bojovaly velké osobnosti. A na základě toho všeho pak sestavil publikaci plnou vcelku užitečných rad.
Pierre Frankh: Jak si správně přát
A nakonec modrá tečka v podobě Derrenem kritizovaného New Age - Jak si správně psát Pierra Frankha. Knih na toto téma vyšlo samozřejmě víc. The Secret, Jsi prostě borec, Továrna na sny, Požádej a je ti dáno... koncept je ale pokaždé stejný: přejte si cokoli a vesmír vám to splní, stačí jen upřímně věřit. Podle téhle filozofie si máte vybírat přání z virtuálního katalogu a pak už jen s důvěrou čekat na "dodání objednávky".
Narovinu říkám, že tohle určitě není četba pro zaryté skeptiky. Myšlenka štědrého vesmíru není obecně vzato postavena na vědeckých základech a připouštím, že má své trhliny. Na druhou stranu je ale čas od času příjemné se takovým čtením prolít, protože vás to naplní pozitivní energií (myslet pozitivně podle mě nikdy není na škodu) a otevřete se možnostem. Každý v sobě totiž nosíme určité bariéry. Myslíme, že něco nejde ne proto, že by to skutečně nešlo, ale protože nás jednoduše nenapadne, že by to jít mohlo. Proto se domnívám, že je někdy přínosné nechat se odblokovat představou, že všechno jde a dovolit si snít.
V případě této teorie nicméně hrozí, že jí člověk až moc propadne a ztratí soudnost. Tím mám na mysli takové ty ultimativní závěry typu: "Tenhle chudák si za všechno může sám, protože myslí moc negativně," což asi taky nebude úplně dobrý pohled na realitu. Proto je asi fajn přečíst si kromě Jak si správně přát (či jiných knížek tohoto typu) i něco dalšího. Už jenom pro ten kritický odstup.
Tak... to bude ode mě pro dnešek všechno. :-)
Četli jste některou z těchto knih? Popřípadě - která knížka v cestě za štěstím provázela vás?
Komentáře
Okomentovat