Alena Mornštajnová: Les v domě

O knížce Les v domě od Aleny Mornštajnové jste už jistojistě alespoň něco zaslechli. Ona je totiž letos úplně všude. A když říkám všude, nemyslím tím jenom literárně orientované kruhy. Les v domě totiž dokázal prorůst i do bulvárních médií, což se v knižním světě nestává každý den. Pro tento okamžik však pomiňme důvod, proč se tak stalo. Místo toho bych hned zkraje ráda poznamenala, že já osobně tuhle pochmurnou knížku považuju za jeden nejlepších autorčiných románů.


les v domě

O čem Les v domě vypráví

Hlavní hrdinkou knížky je malá holčička, které doma říkají Cácora. Bydlí v domku u lesa se svou matkou a s prarodiči. Už od první stránky je zřejmé, že v téhle rodině se ukrývá cosi silně toxického. Že to celé nejspíše nepovede k happy-endu. Babička své okolí neustále propichuje jedovatými slovními výpady, děda je divný, matka ztracená... a v Cácorce se hromadí bolest spolu s pocitem, že je všem kolem na obtíž.

A ústřední téma? To už prozrazovat nebudu, protože si myslím, že bych tím prozradila příliš. I když... ono je docela pravděpodobné, že se k vám hlavní dějové zvraty přece jen některými kanály už dávno dostaly...

Emoce na maximum

Musím říct, že Les v domě ve čtenáři okamžitě vyvolá velice intenzivní emoce. Svíravé. Nepříjemné. Ale zcela uvěřitelné. Téměř od úplného začátku máte chuť do knížky vpadnout, vyrvat holčičku z pařátů těch odporných lidí a odnést ji co nejdál od nich. Vlastně mi to náladou trochu připomínalo Vrány od Petry Dvořákové, pokud jste je je četli.

Je to zkrátka silné.

Literární rovina

Někteří literární kritici občas nezapomínají poznamenat, že knihy Aleny Mornštajnové nemají literární hodnotu. No... nesouhlasím. Ani tady. Les v domě je napsaný tak, že čtenáře vtáhne. Objevují se tu obrazy, ze kterých mrazí. Podmanivé paralely. A rovněž tak svět malé holčičky je podle mě popsán dost uvěřitelně na to, aby vás to nenechalo chladnými. Za mě autorka umí pracovat s příběhem, s postavami, s obrazy... a už jenom kvůli tomu bych téhle knížce literární hodnotu neodpírala. 

Z babičky babizna

I tuhle knížku jsem si vychutnala v mluvené podobě, stejně tak jako jsem to udělala u předchozích autorčiných románů. A opět to byl zážitek. Ivana Uhlířová audioknihu namluvila způsobem, který pochmurnou atmosféru Lesa v domě perfektně podtrhnul. 

Jen bych v tomto případě upozornila na jeden bod, a to na interpretaci Cácořiny babičky. Jsem si totiž celkem jistá, že některé průpovídky téhle postavy bych v normálním textu vnímala méně jedovatě. V některých momentech jsem měla zkrátka pocit, že nebyl až tak hnusný obsah těch vět, ale podrážděný a nerudný tón, kterým je Ivana Uhlířová pronášela. Netvrdím, že je to špatně. Jen je to jedna z možných interpretací, která nicméně nepříjemnou babičku automaticky vykresluje jako ježibabu.

Kauza kolem knížky

Možná tušíte, se tenhle román stal předmětem jisté literární kauzy. Na toto téma už toho bylo nicméně napsáno až až a pravděpodobně jste si všichni svůj názor na věc dávno udělali. Proto jen krátce připomenu, o co šlo.

V květnu se u nás hojně řešilo, zda se při psaní Lesa v domě Alena Mornštajnová náhodou nenechala inspirovat životním příběhem české ilustrátorky Kláry Tellnerové, která ho před několika lety sdílela na internetu. A jestli se nejedná o plagiátorství. No... já myslím, že fakt ne. Podle mě šlo o naprosto zbytečné a v zásadě neoprávněné nařknutí, které si autorka prostě nezasloužila.

Ale pokud vás tohle handrkování z nějakého důvodu minulo a rádi byste si udělali obrázek sami, mrkněte na následující odkazy, které vás kauzou postupně provedou –⁠ z jedné i z druhé strany.
Ale klidně googlete dál, najdete toho celé stohy.

Mně se knížka každopádně líbila a myslím, že ji mohu v klidu doporučit. Tedy... pokud máte texty Aleny Mornštajnové rádi, samozřejmě. :-)


Obecné údaje

Název: Les v domě
Autorka: Alena Mornštajnová
Interpret: Ivana Uhlířová
Vydavatel: OneHotBook
Rok vydání: 2023
Délka: 8:44 h

Komentáře

Okomentovat

Nejčtenější články

Kam s vyřazenými knihami?

Obrázek
Dneska trochu prakticky. :-) Myslím, že každý čtenář někdy řešil otázku, co s vyřazenými knihami. Přetřízení knihovny je totiž pouze prvním krokem k tomu, abychom uvolnili místo na nové výtisky a zbavili se těch, které už z různých důvodů nepotřebujeme. I já jsem v minulosti zkoumala, "kam s nimi" - prostor naší domácí knihovny také není nafukovací. :-D Čili... jaké tedy máme možnosti?  Člověk má obvykle představu, jak by zhruba chtěl s vyřazenými knihami naložit. Zpravidla přemýšlíme o dvou alternativách: buď z nich chceme ještě něco vytěžit (a prodat je), nebo je naším primárním cílem vyklidit prostor v knihovně (a třeba je i darovat). Otázka zní, kde a jak. Plus - existují i jiné způsoby, jak poslat literaturu dál. Pojďme se na to tedy společně podívat. (↓) 1)     Varianta  PRODAT Antikvariáty - Kontaktovat majitele antikvariátů se vyplatí především ve chvíli, kdy se vám v bytě povalují stovky knih, se kterými si nevíte rady. Podle mě je to ideální řešení, pokud kupříkladu
Číst

Coleen Hoover: Námi to končí

Obrázek
Námi to končí je kniha velmi oblíbené autorky v žánru new adult -  Colleen Hoover . Až doteď jsem ji moc neznala, jen jsem na ni odevšad slýchala chválu a ódy. :-) Titul Námi to končí jsem si pro seznámení s její tvorbou vybrala především proto, že jej mnoho čtenářů (resp. spíše čtenářek) označilo za svůj nejoblíbenější. A pak mě utvrdilo 91   % na Databázi knih a 92   % na ČBDB . :-)
Číst

Tři známé knihy, které mě zklamaly závěrem

Obrázek
Dneska si pro změnu dovolím být lehounce kritická. Jen trochu, ale přesto. :-) Tentokrát jsem se totiž rozhodla rýpnout si do tří knih, které mě  zklamaly svým závěrem . Nechápejte mě špatně: závěrečná pointa můj celkový dojem z knížky většinou nijak výrazně neovlivňuje. Peckoidní vyústění příběhu považuju spíše za takovou třešinku na dortu . Když to tam je, jsem nadšená. Když ne, nevadí. Nicméně i tady se vynořily jisté výjimky a o těch to dneska bude. Čili – vítejte v dnešním protivném okénku. :-) Než se k jednotlivým knížkám vyjádřím, musím upozornit na zcela minimální, leč možné spoilerování. Budu se sice snažit, abych neprozradila příliš, ale přesto musím nějak odůvodnit svá stanoviska. Vysvětlit, čím mě inkriminované závěry nepotěšily. To jen tak pro pořádek. :-) A teď už pojďme na to! Dívka ve vlaku   Paula Hawkins Na prvním místě musím uvést thrillerový bestseller Dívka ve vlaku . Příběh o zvědavé Rachel, která den co den z okýnka vlaku sleduje, co se děje v jejím starém domě
Číst

Penelope Bloom: Jeho banán

Obrázek
Knihy Jeho banán jsem se popravdě hodně bála. Ten název prostě zavání prvoplánovou erotikou, kteroužto v beletrii úplně nevyhledávám. Přesto mě hryzala zvědavost, protože úspěch knížek této série je opravdu jen stěží ignorovatelný. Kdykoli otevřu sítě, tak na mě některý z oněch titulů vykoukne. A že už jich vyšlo fakt hodně:  Její třešničky , Jeho zákusek , Její keřík , Její tajemství , Jeho balík .... Ale abych to zkrátila – nakonec jsem se odhodlala, do poťouchlého Banánu se zakousla a... jo. Je to taková odpočinková blbost. :-D Dějový rámec Příběh je vyprávěn ze dvou perspektiv; první z nich patří trochu ztřeštěné, přidrzlé a pohromy přitahující Nataše , druhou ztělesňuje vlivný suchar  Bruce . Tito dva lidé se v jednu chvíli ocitnou v peprném postavení šéf-stážistka . Nataša a Bruce jsou protipóly, které se nesnášejí a přitahují zároveň, hrají si spolu na kočku a myš. A do toho mají oba svůj vlastní (tajný) kariérní cíl. Povaha banánového humoru Spousta čtenářů o knížce již nap
Číst

Pavel Tomeš: Až na ten konec dobrý

Obrázek
Nedávno si ke mně našla cestu knížka  Až na ten konec dobrý . Úplně náhodou, nutno říct. O to větší překvapení pro mě bylo, jak moc jsem si ji užila. Navíc – přestože jde o knížku, která se v mnoha bodech dotýká smrti, tak jsem se u ní místy fakt zasmála. A nejsem jediná. Vzhledem k tomu, že titul získal Magnesii Literu v kategorii Cena čtenářů, je jasné, že cynický humor Pavla Tomeše zdaleka neoslovil jenom mě. :-) Struktura příběhu Vypravěči se v knize  Až na ten konec dobrý vyskytují celkem tři  –  pětatřicetiletá novinářka, bývalý ředitel hvězdárny v důchodu a jeho vnučka Luna. Každý vypráví svůj vlastní příběh, prezentuje vlastní pohled na svět... a (jak asi čekáte) v jednu chvíli jejich osudy protnou . Velice nezvykle ovšem, to se musí nechat. :-) Chlap v každé postavě Každý z těchto tří pohledů autor jazykově přizpůsobil konkrétním postavám . Všechny jsou jasně rozpoznatelné a ohraničené. Přesto mi přijde, že se chlapský a sarkastický styl Pavla Tomeše promítnul nejen do osobn
Číst