RECENZE: Hotýlek na Islandu
O čem je knížka tentokrát?
O sérii romantických útěků už jsem jednou psala v samostatném článku (viz odkaz), ve kterém jsem mimo jiné popisovala obecné příběhové schéma románů Julie Caplinové. A ani tentokrát se dějová linka nijak zvlášť nevymyká. Hlavní hrdinkou je tu Lucy, která v zoufalství přijímá nabídku práce na Islandu, kde má pracovat jako ředitelka jednoho hotýlku. Nebude to mít jednoduché - ač se hotel nachází v příjemné lokalitě a má slušný potenciál, jeho vnitřní chod, zdá se, moc nefunguje. Na místě navíc potkává Alexe, který ji proti její vůli pomalu začíná přitahovat. Jak to dopadne, asi všichni tušíme, že. :-)
Co na Hotýlku oceníte?
Hygge atmosféru. Pardon, vlastně huggulegt.
Je to tak. Hotýlek na Islandu je doslova provoněný hygge atmosférou, které Islanďané říkají huggulegt. Ocitáte se na chladném severu, kolem moře, sníh, polární záře... A vy ve hřejivém teple hotýlku pozorujete, jak hoří krb, cítíte vůni dřeva a přikrýváte se dekou. Vůbec nejlepší by bylo číst si tuhle knížku večer u toho krbu, ale ten doma většina lidí nemá. Musím však podotknout, že i umělé plamínky na obrazovce udělaly své. Praskání ohně v jakékoli podobě totiž zážitek z hygge jenom zvýrazňuje a já osobně jsem knížku neotevřela bez spuštění svého oblíbeného youtubového "fireplacu". :-)
Místní reálie
Dále - protože se Lucy nachází na Islandu, sem tam se člověk dočte i něco o něm. Pravda je, že po Cukrárně v Paříži jsem byla celkem obezřetná, co se reálií týče. A popravdě nevím, kam až sahala skutečnost a co už byla tak trochu fabulace. Nicméně i tak jsem nakonec narazila na fakta, která mě zaujala. Sympatický mi byl kupříkladu výraz jólabókaflód označující jakousi "předvánoční náplavu knih". Před Vánocemi totiž (nejen) na Islandu vychází opravdu hodně knižních novinek a tenhle národ pro to vynalezl i termín. Nebo mě překvapilo tvrzení, že když Islanďané vybírají jméno pro novorozeně, tak prý klidně vyčkávají pár týdnů, než se dítě projeví, a teprve pak dojdou k finálnímu rozhodnutí. (Pokud někdo z vás Island znáte lépe než já, dejte vědět, jestli to tak fakt je.)
Chuť Islandu
A jak už bývá u Julie Caplinové zvykem, i tady najdete stránky, které vás naladí na vlnu originálních pochutin. Když se totiž člověku před očima míhají pojmy jako ovčí sýr obalovaný v oříšcích s borůvkovou omáčkou nebo zmrzlina z žitného chleba, není možné, aby to v něm neprobudilo degustační zvědavost.
Čekejte romantiku a oddych.
Jasně, že v tomto případě nejde zrovna o nadčasovou literaturu s intelektuálním přínosem. Děj je velmi předvídatelný a i v tomto severském příběhu se objevuje pár logických trhlin, které nahlodávají jeho věrohodnost. Na druhou stranu je to příjemné čtení a pokud očekáváte, co máte, nemůžete být zklamaní. Nebo spíše zklamané. Chlapům tohle v žádném případě nedávejte do ruky. :-D Je to prostě takové romantické guilty pleasure pro nás, holky. :-)
Takže!
Ač romantiku normálně nečtu, tahle série je pro mě skoro až závislostí. Mám ráda mix témat, se kterými autorka pracuje - kariéra, hygge atmosféra, únik hrdinek do cizích zemí. A proto mě to (téměř) pokaždé baví. Hotýlek na Islandu určitě doporučuju všem, komuž se líbily předchozí romány Julie Caplinové. A pokud máte z její tvorby nejraději Kavárnu v Kodani, tím spíš. Hotýlek se totiž právě Kavárně svým založením blíží úplně nejvíc.
Komentáře
Okomentovat