Budiž kniha!

V prosinci jsem tady doporučovala kouzelný  Rok v pohádce  a dneska bych se zmínila o další knížce z této série. Tentokrát půjde o  Rok ve školce . :-) Není to úplně novinka, publikace vyšla už před třemi lety (v roce 2018). Za pozornost ale určitě stojí. Je velmi hezky zpracovaná a může to být skvělý způsob, jak svému dítěti školku představit.

V dnešním článku bych se ráda vrátila k bestselleru z roku 2006, Jíst, meditovat, milovat (v originále Eat, Pray, Love ). Ke knížce, kterou jsem si velice oblíbila. Od prvního vydání titulu už sice uplynulo dobrých patnáct let, takže nejde o žádnou novinku na trhu, ale třeba se najde někdo, komu je známá pouze filmová adaptace s Julií Roberts v hlavní roli... Popřípadě ani to ne. :-)

Vítejte u článku, který bude dneska převážně vizuální. Pořídila jsem si totiž jednu uměleckou lahůdku, jíž je kniha plná úžasných obrazů japonského tvůrce  Kacušiky Hokusaie . Pravděpodobně už jste na něj narazili - je to autor slavné  Velké vlny u pobřeží Kanagawy  (viz obálka publikace). Knihu  Thirty-six Views of Mount Fuji   vydalo německé nakladatelství Prestel , nicméně přiložené texty (kterých je i tak úplné minimum) jsou v angličtině, takže německy umět opravdu nemusíte. :-) Kacušika Hokusai Nejprve by se asi slušelo japonského umělce alespoň stručně představit. Inu, (údajně extrovertní) Kacušika Hokusai podle všeho k umění směřoval už od malička. Intenzivně malovat začal v pěti letech, od patnácti do osmnácti se učil dřevorytcem, pak studoval u malíře Kacukawy Šunšóa (dokud ho nevyloučili za ignorování mistrových uměleckých postupů). Své nejtypičtější práce vytvořil ve třicátých letech 19. století (včetně Třiceti šesti pohledů na horu Fudži ), avšak ved...

Troufám si říct, že knihami o štěstí je dnešní trh víceméně přesycen. Často vznikají následovně: kdosi usoudí, že objevil klíč ke šťastnému životu, a rozhodne se šířit své poselství dále. Je to jeden z trendů dnešní doby, který... má svá úskalí. Za prvé se myšlenky v takových knihách zpravidla opakují a za druhé - jejich autoři se občas příliš spoléhají na vlastní zkušenost a své závěry téměř nekonzultují s psychologickým výzkumem. Proto jsem se rozhodla napsat článek o knížkách na toto téma. O těch, které jsou dle mého názoru pojaty přece jen trochu objektivněji a hlavně - které mně osobně skutečně něco daly. Bude to takový mix. Každý z uvedených titulů má trochu jinou povahu, formu a vyznění. A uznávám, že některé z těchto knížek (či spíše bodů v nich) mohou jít mírně proti sobě. Ale o to asi jde - vytvořit si na základě různorodých přístupů svůj vlastní. Pojďme tedy na to! Derren Brown: Happy Hned v úvodu musím zmínit knihu  Happy  od Derrena Browna. Pokud tohoto autora nez...

"Nedostali jsme se náhodou do nebe?" "Ne. V nebi nemají espresso." Frances Mayesová ( *1940 ) je americkou autorkou, avšak dle svých slov dlouhodobě pobývá nejen ve Spojených státech, ale také právě v Itálii, již si evidentně zamilovala. Sejdeme se na Piazzetě ostatně není její první knihou o slunné zemi na jihu Evropy. V minulosti u nás vyšel (rovněž v nakladatelství Paseka ) kupříkladu titul  La Bella Toscana - Sladký italský život  nebo Toskánsko na každý den . Autorčina poslední knížka nicméně není jen o Toskánsku a provádí čtenáře i po dalších působivých italských regionech. :-)

Pláž v Chorvatsku jsem si cíleně šetřila na léto. Kdy jindy si taky dát romantickou oddechovku naplněnou sluncem a mořem, že...? Vlastně je to prozatím jeden z mála románů  Julie Caplinové , který nemá nic společného se svetry, krby či teplými nápoji. Ba naopak. Tentokrát budete mít chuť svlíknout se do plavek, zamířit k vodě a pak, na lehátku ve stínu, popíjet co nejledovější koktejl.  Nástin dějové linky Pokud znáte romány Julie Caplinové, asi víte, že jsou lovestory jejích hrdinů více než předvídatelné. Přesto nás stále baví. :-D Ale k věci: tentokrát přichází na scénu nedoceněná třicetiletá umělkyně Maddie a přijímá pracovní výzvu v Chorvatsku. S jejím oborem to nemá nic společného - má se starat o hosty na jedné luxusní jachtě, především tedy vařit a uklízet kajuty. Mezi hosty se nicméně vyskytuje urostlý Nick, který sice zrovna chodí se snobskou modelkou Tarou, ale nezdá se, že by si její manýry tak úplně užíval. Zato Maddie je... však víte. Bezproblémová holka. :-) Fú...

Říkala jsem si, že do současné knižní okurkové sezóny vpadnu jedním letně laděným zamyšlením. V těchto měsících totiž poměrně často narážím na články pojmenované víceméně jako "Tipy na letní čtení". Tipy na letní čtení mě upřímně zajímají. Jenže občas - když je rozkliknu - vůbec netuším, čím si některé z doporučovaných knížek zasloužily onen přitažlivý přívlastek "letní". V tomto zamyšlení rozhodně nemám v plánu tvrdit, co letním čtením je a co ne, žádný strach. :-) Jen se mi zachtělo trochu se rozepsat o svém pohledu na věc. Vnímání knížek je totiž v tomto ohledu, podle všeho, relativně různorodé.