# EX-HITOVKY: Jíst, meditovat, milovat

V dnešním článku bych se ráda vrátila k bestselleru z roku 2006, Jíst, meditovat, milovat (v originále Eat, Pray, Love). Popravdě jsem si nebyla jistá, zda tuto knihu zařazovat do kategorie # ex-hitovky. Nemyslím si totiž, že by se na ni všeobecně zapomnělo. Na druhou stranu - od prvního vydání titulu už přece jen uplynulo dobrých patnáct let a třeba se tudíž najde někdo, komu je známá pouze filmová adaptace s Julií Roberts v hlavní roli... Popřípadě ani to ne. :-)




Eat, pray, love fenomén

Přestože americká autorka Elizabeth Gilbert (* 1969) vydala i několik dalších knih, žádná z nich nedostála popularity celosvětově proslulého Jíst, meditovat, milovat. Proč tedy zrovna Eat, pray, love...? Toť otázka. Osobně si myslím, že se autorce v případě této knihy podařilo vyhmátnout jedno z klíčových témat doby. Příjemným způsobem uchopila téma, v němž se zhlédne mnoho lidí západní civilizace. Jde o to, že ač žijeme v luxusu, občas nám chybí šťáva. Smysl. Životní náplň. Ale kde to hledat? Jak? Klademe si otázky. Snad proto se stala knížka Eat, pray, love pro mnohé inspirací. Hlavní hrdinka jde onomu hledání naproti, přičemž realizuje své dávné sny a vydává se na cestu po třech zemích počínajících písmenkem I.

Poznámka bokem: Eat, Pray, Love bylo ve své době mimochodem natolik známé, že se dostalo i do Simpsonů. Narážku najdete v dílu Velká knižní loupež, kdy Líza na veletrhu spatří psa podepisujícího svůj román Eat, Stay, Love. Zmínka o knize se pak objevuje i v Teorii velkého třesku... a kdo ví, kde ještě. :-)

Nástin dějové linky

Kdybych měla stručně popsat děj, řekla bych toto: jedná se o příběh spisovatelky, které je něco přes třicet, projde si náročnějším rozvodem a posléze se vydává na cestu po světě. Její první zastávkou je chutěmi provoněná Itálie, následně ji čeká pobyt v indickém ášramu a nakonec se hrdinka vypravuje do uvolněné Indonésie. Skrze tyto diametrálně odlišné kultury se zároveň snaží znovuobjevit sebe sama a získat ve svém životě balanc.

Nutno poznamenat, že se jedná o autobiografickou záležitost. Autorka skutečně absolvovala pouť po zemích, o kterých  píše, a tuto cestu si financovala z honoráře za chystanou knihu. Tuhle. :-)

A co je na knížce dále přitažlivé?

Cestování a cizí země

Jíst, meditovat, milovat sice není přímo cestopisem, ale i tak tu najdete něco málo z reálií jednotlivých zemí a nahlédnete do jejich duše. A protože je všechno navíc popsáno s nakažlivým entuziasmem, vůbec bych se nedivila, kdyby někoho autorka na jednu z eat-pray-love zemí nalákala. Člověk má po tomhle čtení prostě chuť vyrazit na cesty.

Éterický styl Elizabeth Gilbert

A pak je tu autorčin styl. Od Elizabeth Gilbert jsem četla tři tituly. Každý z nich měl jinou povahu (Podpis všech věcí = tradiční román z 19. století, Velké kouzlo = motivační text o spisovatelství), ale jedno měly tyhle knížky společné. Elizabeth je spisovatelkou, jejíž rukopis je provoněn jakousi éteričností. A ta podle mě meditativnímu textu Jíst, meditovat, milovat vyloženě sluší. Dodává mu jas. Hloubku. Italské ruiny Liz srovnává s ruinami vlastního života, chuť na jídlo vnímá jako metaforu chuti života, degustuje italská slovíčka jako by to byly pralinky. :-) No... a mně se takový přístup rozhodně zamlouvá.

Přesto Jíst, meditovat, milovat ne každý docení...

Totiž... přestože si kniha našla nespočet čtenářů, koukala jsem, že na knižních databázích až tak vysoké hodnocení nemá. To je zřejmě způsobeno tím že Eat, Pray, Love je hodně úvahový text a jeho dějový rámec není nijak zvlášť vypointovaný. A to zkrátka nesedne každému. Některé čtenáře navíc evidentně odpudila samotná příběhová Liz jakožto prototyp "rozmazlené Američanky, která neví, co by chtěla". Takže... 

... prostě musíte být typ člověka, který tuhle literární polohu docení.

Za sebe nicméně říkám ano. No... možná až na přeslazenou závěrečnou část odehrávající se na Bali. To byla taková romantická tečka, kterou bych asi nepotřebovala. :-D Ale ta Indie a Itálie - super!






Komentáře

  1. Taky se mi to líbilo (viz https://blog.wuwej.net/2016/08/18/elizabeth-gilbertova-jist-meditovat-milovat.html). Autorka rozhodně psát umí; vedle té éteričnosti bych ještě dodal, že styl je také upřímný, autentický.
    A co film? Zkusil jsem, ale vůbec mě to nebavilo, po půlhodině jsem ho vypnul.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já mám ráda i filmovou verzi... Ale pravda je, že se mi více líbila až od bodu, kdy Liz odjíždí z New Yorku. A úplně nejvíc jsem si užila tu část "Eat" v Itálii - když Julia Roberts pojídá boloňské špagety, vždycky na ně dostanu chuť :-D.

      Vymazat

Okomentovat

Nejčtenější články

Kniha jako dekorace do bytu

Co byste řekli na "personalizovanou literaturu"?

Proč v poslední době nechodím do knihoven

Lolita padesátkrát jinak