Budiž kniha!

Klasiky jsou věčným čtenářským tématem. Všeobecně se tvrdí, že je dobré čas od času nějakou přečíst, protože bychom  přece měli mít alespoň základní přehled . Na druhou stranu ale určitě není žádoucí uvrhnout se do čtecí krize jenom proto, že jsme si naordinovali Dostojevského a ne a ne s ním pohnout. Já osobně jsem toho názoru, že je lepší přečíst spoustu knížek, které nás baví, než se několik měsíců zbytečně mordovat s jednou klasikou. NICMÉNĚ! Pokud přece jen máte ambice se sem tam do nějaké té „Babičky“ pustit, mám pro vás pár tipů, jak si takové čtení co nejvíce užít. :-) 1. Ke klasikám přistupujte v kontextu doby Tak tedy zaprvé – vždycky, když berete do rukou klasiku, mějte na vědomí jednu věc: tahle knížka původně NEBYLA napsána pro vás . To, že nás klasiky občas nudí, je totiž často způsobeno tím, že na ně pohlížíme příliš kriticky. Jsme „rozmazlení“ současnou literaturou, která se nám snaží jít všemi možnými způsoby naproti. Autoři se můžou přetrhnout, abychom byli spokoj...

Přijde mi, že se kolem mě objevuje čím dál víc termínů označujících nové literární žánry. Už to prostě dávno není jen detektivka , horor, sci-fi nebo třeba fantasy . V tomto ohledu se literatura v posledních desetiletích docela rozštěpila, žánry se mísí, prolínají a setkáváme se s kategoriemi všemožných druhů, počínaje young-adultovkami a dystopiemi konče (i když ty úplnými novinkami, pravda, nejsou). Každopádně jsem si řekla, že se v té žánrové bujabéze pokusím zorientovat a některé z oněch moderních pojmů objasnit. Když jsem se začala pídit po literárních žánrech, zjistila jsem (hlavně na anglické Wiki ), že jich je NESKUTEČNĚ MOC. Takhle do hloubky tady ale dneska nepůjdu a omezím se na moderní žánry, které se u nás objevují nejčastěji. :-) (Horory, detektivky, thrillery a sci-fi nicméně pro dnešek nechme stranou, ty beztak každý zná. :-)) A vezměme to podle abecedy. Feel-good Poměrně časté je v dnešním knižním světě označení feel-good a jde o žánr, který má ve čtenáři vyvolat...

Každý jsme to někdy zažili. Občas i ten nejnáruživější čtenář upadne do stavu, kdy při pohledu na kupku knížek zažívá podivné prázdno. Prostě se mu nechce číst. Moderní doba takovým obdobím propůjčila i název: mluví se o nich jako o takzvaných čtecích krizích . Takže pojmenování bychom tedy měli. :-) A teď – jak z toho ven? Co je to „čtecí krize“? Pro začátek by nebylo od věci si říct, co čtecí krizí  není . Čili – pokud se člověku do knížky nechce den, dva nebo klidně týden, tak pravděpodobně o čtecí krizi v pravém slova smyslu nejde. O té obyčejně mluvíme, až když onen pocit přetrvává po dobu několika měsíců a jaksi... neustává. Knížky nás nudí, vyvolávají v nás pocity zbytečnosti, nechce se nám je otvírat. Představa času stráveného s knížkou nás najednou nikterak neláká. A je nám z toho divně, protože víme, že knížky přece máme rádi, tak co se děje ? Dobrou zprávou je, že se s tímto pocitem dá bojovat, pokud tedy chceme. :-) A jak že? Inu... 1) Přečtěte si nějakou...

Dneska trochu prakticky. :-) Myslím, že každý čtenář někdy řešil otázku, co s vyřazenými knihami. Přetřízení knihovny je totiž pouze prvním krokem k tomu, abychom uvolnili místo na nové výtisky a zbavili se těch, které už z různých důvodů nepotřebujeme. I já jsem v minulosti zkoumala, "kam s nimi" - prostor naší domácí knihovny také není nafukovací. :-D Čili... jaké tedy máme možnosti?  Člověk má obvykle představu, jak by zhruba chtěl s vyřazenými knihami naložit. Zpravidla přemýšlíme o dvou alternativách: buď z nich chceme ještě něco vytěžit (a prodat je), nebo je naším primárním cílem vyklidit prostor v knihovně (a třeba je i darovat). Otázka zní, kde a jak. Plus - existují i jiné způsoby, jak poslat literaturu dál. Pojďme se na to tedy společně podívat. (↓) 1)     Varianta  PRODAT Antikvariáty - Kontaktovat majitele antikvariátů se vyplatí především ve chvíli, kdy se vám v bytě povalují stovky knih, se kterými si nevíte rady. Podle mě je to ideální řešení, pokud k...

Do nového roku zbývá ještě zhruba den, a tak jsem si řekla, že sepíšu článek na téma knižní předsevzetí . Asi jste zaregistrovali, že nejčastějším čtecím cílem bývá v knihomolím prostředí číslo . Počet knih, které hodláme do konce roku přečíst. Přiznám se, že já si takové mety obvykle moc nedávám. Mnohem raději nechávám čtení volný průběh, i když samozřejmě chápu, proč to někteří dělají. Tak či tak jsem tenhle bod do následujícího seznamu nezahrnula - vzhledem k jeho popularitě mi to připadalo lehce zbytečné :-D. Teď už tedy k mým deseti tipům, které by vás možná mohly inspirovat. :-) 1) Vyrazit na knižní akci Tento první bod jsem do předsilvestrovského příspěvku zakomponovala z jednoho důvodu: my, knihomilci, občas upřednostňujeme ticho před společností a nezřídka raději zůstáváme doma na pohovce. Na tom samozřejmě není nic špatného, ale - co třeba jednou (pro změnu) vyrazit na některou z knižních akcí? Možná už to děláte, v tom případě směle přeskočte na další tip. :-) Pokud ale ne, ...

Už se vám někdy stalo, že jste chtěli začít číst v cizím jazyce, ale z nějakého důvodu z toho sešlo? Mně se tohle v minulosti totiž dělo celkem často a myslím, že jde o relativně běžný čtenářský problém. Proto tento článek. :-) Dneska bych se ráda zaměřila na několik základních chyb, které mohou od čtení v originále zbytečně odradit. Čili - pojďme rovnou na to! 1) Dobře zvažte svou jazykovou úroveň Než se člověk vrhne do čtení cizojazyčné literatury, měl by ze všeho nejdřív kriticky zhodnotit svou úroveň a na základě té si vybrat vhodný text. Důležité je, aby vás příliš neotravovalo vyhledávání neznámých frází. Abyste i bez nich alespoň zevrubně chápali, o co v knize jde. Pokud totiž budete spíše než knihou listovat slovníkem, časem vás to unaví a jazykový přínos je při takovém čtení navíc nulový. Zkuste si zapamatovat dvacet slovíček na stránku. :-/ To se už rovnou můžete učit ten slovník. :-D Možná se vám toto úvodní pravidlo zdá jako samozřejmost... Nicméně věřte tomu, že existují ...

Tipů na to, jak přečíst co nejvíc, asi najdete na internetu celou řadu. V tomto článku bych nicméně ráda podtrhla ty, které zaručeně fungují přímo mně. Není jich mnoho, ale zato jsou fakt účinné a hlavně: nenásilné . Zjistila jsem totiž, že nejspolehlivější metody jsou takové, do kterých se nemusím nutit. Takové, které fungují tak nějak samy od sebe. Ve své podstatě jde o to, aby člověk nad čtením v určitých momentech přemýšlel jako nad něčím  příjemným a nikoli pouze ambiciózním. Teď už ale k oněm konkrétním krokům. Jak jsem řekla, v mém případě fungují bravurně. :-) Za prvé: Použijte čtení jako „tu příjemnější alternativu“ Vysvětlím. Když se člověk zamyslí nad tím, jak tráví svůj den, najde v něm vícero hluchých míst. Nudných. Mluvím o takových těch nicneříkajících čtvrthodinkových chvilkách, kdy stojíte na autobusové zastávce, čekáte na kámoše (nejdříve pět minut, pak deset a pak patnáct), cestujete v šourající se MHD, chvějete se v čekárně u zubaře, zíváte ve frontě...