OBLÍBENÍ AUTOŘI # 2: Jodi Picoultová

Letos jsem se pustila do knížek Jodi Picoultové. Prostě mě její tvorba totálně vcucla, nemohla jsem si pomoct. :-D A protože si myslím, že tyhle romány mají něco do sebe, ráda bych s vámi sdílela, proč jsou podle mě výjimečné a čím mi autorka učarovala. Připravení? Inu, čtěte dál!

Kdo je Jodi Picoultová?

Jodi je americká autorka, která má spisovatelství dokonce vystudováno –⁠ konkrétně získala titul v oboru tvůrčí psaní na Princetonu a v roce 2003 pak obdržela literární cenu New England Bookseller Award. O své tvorbě prohlašuje, že ráda zpracovává složitá témata. Taková, na něž se dá pohlížet z mnoha úhlů a která ve čtenářích vzbuzují otázky. Musím potvrdit, že přesně tohle se jí daří skvěle. Alespoň já to tak určitě mám. :-)

Kterým tématům se věnuje?

Jodi Picoultová v každé ze svých knih řeší jiné společenské téma a jak sama tvrdí – jde vesměs o složité otázky, na něž neexistuje jednoznačná odpověď. I tak se u ní ale některé motivy opakují. Jedním z nich je například mateřství, lékařské prostředí a velká část těchto příběhů se odehrává u soudu. Kromě toho v autorčiných knížkách sem tam narazíte na výskyt paranormálních jevů. 

Proč tyhle knížky miluju?

A teď už k tomu nejdůležitějšímu – proč pro mě knížky autorky přestavují sázku na jistotu? Čím jsou jedinečné? Přemýšlela jsem nad tím a došla k následujícím třem bodům:

1. Témata s přínosem

Předně – knížky od Jodi Picoultové ve mně pokaždé něco zanechají. Nejen, že tahle spisovatelka člověka zasvětí do závažných společenských témat, o kterých by jinak neuvažoval, ale velký prostor věnuje i neméně zajímavým vedlejším motivům. Kniha dvou cest je například prošpikovaná egyptologickými reáliemi, Vlk samotář informacemi o vlčích smečkách, Čas odejít zaujme odborným pohledem na chování slonů. 

2. Absolutní pochopení

Druhou předností Jodiiných textů je pak rozhodně to, že každé téma rozloží na prvočinitele. Díky tomu na problém vždy pohlížíte ne ze dvou, ale hned z několika úhlů pohledu. A protože těmito „prvočiniteli“ jsou ve většině případů zcela konkrétní působivé příběhy, tak do všech těch perspektiv proniknete naprosto dokonale. Pochopíte, proč se některé postavy chovají tak, jak se chovají. Rozšíříte si své empatické vnímání. A i kdybyste zpočátku stáli „na druhé straně barikády“, stane se pro vás opačný pohled na věc mnohonásobně pochopitelnějším.

3. Čtivost na plné obrátky

A do třetice: knížky Jodi Picoultové jsou čtivé. Sice chvíli trvá, než se začtete (alespoň já si na to pravé ořechové musím vždycky chvíli počkat), ale pak to stojí za to. Pro křivku čtivosti tady většinou platí přímá úměra – čím vyšší číslo stránky, tím větší napětí. A na konci vás nezřídka kdy čeká pozoruhodná pointa, která pohled na ústřední téma ještě více zrelativizuje. Někdy víc, někdy míň a někdy totálně (Čas odejít).

...

To jsou tedy tři důvody, proč Jodi v poslední době žeru. ♡ Její knížky mě zkrátka baví a musím říct, že ve mně doznívají ještě dlouho po dočtení. 

Říkáte si, proč se autorčiny tituly na blogu prozatím moc neobjevily, když jsem si je tolik oblíbila? No... popravdě z toho důvodu, že by tu pak asi bylo trochu „přepicoultováno“. :-D Ale nebojte – na tyhle romány chystám speciál, ve kterém je hodlám představit všechny!