Pavel Tomeš: Až na ten konec dobrý
Nedávno si ke mně našla cestu knížka Až na ten konec dobrý. Úplně náhodou, nutno říct. O to větší překvapení pro mě bylo, jak moc jsem si ji užila. Navíc – přestože jde o knížku, která se v mnoha bodech dotýká smrti, tak jsem se u ní místy fakt zasmála. A nejsem jediná. Vzhledem k tomu, že titul získal Magnesii Literu v kategorii Cena čtenářů, je jasné, že cynický humor Pavla Tomeše zdaleka neoslovil jenom mě. :-)
Struktura příběhu
Vypravěči se v knize Až na ten konec dobrý vyskytují celkem tři – pětatřicetiletá novinářka, bývalý ředitel hvězdárny v důchodu a jeho vnučka Luna. Každý vypráví svůj vlastní příběh, prezentuje vlastní pohled na svět... a (jak asi čekáte) v jednu chvíli jejich osudy protnou. Velice nezvykle ovšem, to se musí nechat. :-)
Chlap v každé postavě
Každý z těchto tří pohledů autor jazykově přizpůsobil konkrétním postavám. Všechny jsou jasně rozpoznatelné a ohraničené. Přesto mi přijde, že se chlapský a sarkastický styl Pavla Tomeše promítnul nejen do osobnosti vysloužilého hvězdáře, ale třeba i do pohledu redaktorky nebo malé holčičky. Ne, že by mi to vadilo. Ale cítím prostě potřebu na to upozornit. :-D
Jazykový i situační humor
Humor Pavla Tomeše mě nicméně bavil. Docela dost. Po dlouhé době jsem se u knížky smála nahlas, což se mi nestává zrovna často (tuším, že naposledy to bylo u Teorie podivnosti od Petry Horákové). Autor píše takovým tím lehce cynickým stylem, s ničím se moc nepáře. Kromě toho text prošpikoval promyšlenými jazykovými hříčkami a co víc – obohatil ho o naprosto perfektně vypointované situace.
V tomhle ohledu mimochodem přiděluju extra bod za komické pasáže odehrávající se v redakci. Na ty jsem se při čtení těšila úplně nejvíc, a dokonce jsem je svému okolí předčítala nahlas. Takže dobrý. :-D
Mini-zajímavosti mezi řádky
Taky bych možná zmínila, že u téhle knížky se člověk nejen uvolní, ale občas se i něco dozví. Třeba právě to, jak zhruba funguje chod redakce (i když pozor – vše je třeba brát s rezervou). Mimo to se místy dočtete i cosi o kosmonautice, vesmíru, umění nebo se s vámi autor podělí o vtipně pojatý „dětský“ pohled na Edgara Allana Poea.
Ústřední motiv: smrt
A tím se dostávám k hlavnímu tématu knížky, to jest ke smrti. Umírání je v tomto případě nahlíženo z mnoha úhlů, a to poměrně různorodých. Redaktorka píše černou kroniku, Luna přišla o rodiče a její děda... je prostě už letitý pán. To ale není zdaleka všechno – s koncem života autor totiž spojil i několik vedlejších motivů, které bych nerada prozrazovala, aby kvůli mě někdo nepřišel o překvápko. Takže jen podotýkám: je to originální. :-)
Navzdory tématu smrti...
... je však kniha Až na ten konec dobrý odlehčená a vtipná. Až bych ji skoro popsala jako „plnou života“. Pokud se tedy máte chuť pobavit a sarkasmus vám není cizí, zkuste. :-) Mohlo by se vám to líbit!
Bibliografické údaje
Název: Až na ten konec dobrý
Autor: Pavel Tomeš
Nakladatelství: OTOČ
Rok vydání: 2021
Počet stran: 424
ISBN: 978-80-908289-4-0
To jsem na to tedy zvědavý! Už nějakou dobu ji mám v zásobníku, po téhle recenzi jí asi zvýším prioritu :)
OdpovědětVymazatJdi do toho! Jsem zvědav, co na to řekneš. :-D
Vymazatstrašně jsem se nasmála, zvlášť jako Brňák původem. Sbírat parte:-) to muže vymyslet jen Pavel !
OdpovědětVymazatJo! Tahle myšlenka je fakt originální. :-D
Vymazat