Daniel Glattauer: Není zač

Po knížce Není zač od rakouského autora Daniela Glattaera jsem sáhla především proto, že mě před lety nadchl jeho román Dobrý proti severáku. Vlastně je to jedna z mých nejoblíbenějších knížek, takže bylo jasné, že se dříve či později pustím do dalších autorových textů. Titul Není zač už sice není taková senzace jako Dobrý proti severáku, ale nemohu tvrdit, že by neměl něco do sebe. Má... a hned vám řeknu, proč.


Daniel Glattauer: Není zač

O čem Není zač vypráví?

K příběhu se objevují tři základní tematické linie, které se krásně prolínají. A protože se mi na každé z nich líbilo něco malinko jiného, představím je tentokrát odděleně. Každou zvlášť. :-) 

Téma první: záhadný dobrodinec

Knížka je postavena na originální myšlence. Hlavní postavou je salámistický, neprůbojný novinář Manuel Plassek pracující pro podprůměrný novinový plátek Den co den a na starosti má nezajímavou rubriku s aktualitami. Jednoho dne se ale začne dít cosi zvláštního; o jeho články projeví zájem anonymní dobrodinec, který postupně rozesílá peněžní dary tam, kde je to potřeba. Konkrétně tedy lidem a institucím, o kterých se Manuel ve svých článcích zmíní. Tahle ústřední linka ve čtenáři vzbuzuje napětí. Kdo za těmi obálkami s penězi stojí? A proč to vlastně dělá?

Téma druhé: navazování vztahu s puberťákem

Tématem číslo dva je pak navazování vztahu protagonisty se svým dospívajícím synem. Ono to není jen tak – existence tohoto kluka byla Manuelovi čtrnáct let zatajována. Nyní se synova matka nicméně chystá na lékařskou misi do Afriky a rozhodne se, že by nebylo špatné, kdyby se hoši trochu sblížili. 

V této části mě bavilo, jak skvěle Daniel Glattauer vykreslil prvotní postoj pubertálního klučiny k nemožně oblečenému čtyřicetiletému chlápkovi, který je navíc ve všem totálně out. Autor skvěle vystihnul jak jeho styl vyjadřování, tak idealizované vnímání, které k mládí patří. A úplně nejvíc se mi líbilo to, že Manuel junior nakonec vůbec nepůsobil jako nesnesitelný puberťák, ale jako chytrý perspektivní kluk, který, ano, má holt své období.

Téma třetí: žena

V životě Manuela Plasseka se také objeví žena. Tady asi z hlediska děje není moc o čem mluvit. Chlapovi se zkrátka zalíbí žena, a tak jí nabíhá. Ale! Právě tady jsem cítila jisté společné rysy s Glattauerovou předchozí knihou  Dobrý proti severáku. I Manuel totiž (podobně jako Leo) analyzuje významy (a skryté významy) vyřčených slov, esemesek, e-mailů. Když píše své vyvolené zprávu, desetkrát ji změní, do detailů zkoumá, jestli tahle formulace už není příliš nebo jestli "ahoj" není moc neutrální. A na tohle já mám prostě slabost. :-)

Kromě těchto tří tematických linií mezi řádky protéká také otázka alkoholismu, která sice nehraje úplně hlavní roli, ale přesto považuju za nutné ji zmínit – svůj význam nakonec má, a ne ledajaký.

Hezká pointa

A na závěr už jenom dodávám, že Není zač má moc hezkou pointu. Není sice explicitní, ale ono vám do dojde. (A kdyby náhodou ne, tak si  ještě jednou přečtěte předchozí dvě stránky. Je to tam. :-))


Daniel Glattauer: Není zač

Obálka

Daniel Glattauer: Není zač


Bibliografické údaje

Název: Není zač / Geschenkt
Autor: Daniel Glattauer
Překlad: Iva Kratochvílová
Nakladatelství: Host
Rok vydání: 2015
Počet stran: 303
ISBN: 978-80-7491-417-1

Komentáře

Nejčtenější články

Kam s vyřazenými knihami?

Coleen Hoover: Námi to končí

Pavel Tomeš: Až na ten konec dobrý

Tereza Ramba: DobroDruhům

Knihy, které vás přenesou do Japonska