Wabi-sabi: japonská moudrost pro dokonale nedokonalý život

"Wabi sabi cítíme, když přicházíme do styku s podstatou autentické krásy - toho druhu, která je nepředstíraná, nedokonalá a tím lepší. Tento pocit podněcuje přirozená krása, taková, která je střízlivá a prostá." 
 
O wabi-sabi už jste možná někdy slyšeli. A nebo taky ne. :-) Každopádně jde o japonský koncept, který nelze vysvětlit jednou větou. Je to působ vidění světa, jejž je třeba především procítit. Snad proto se Beth Kamptonová rozhodla wabi-sabi prozkoumat co možná nejhlouběji a své poznání rozšířit směrem na západ. Prostřednictvím knížky. Téhle knížky (↓). Nutno říct, že v mém případě se jí tahle osvěta rozhodně zdařila - užila jsem si každé slovo, nořila se do wabisabiánské filozofie, pociťovala její kouzlo... prostě nádhera. ♡


Wabi-sabi

Co je to wabi sabi?

Princip wabi-sabi se asi nejlépe vysvětluje pomocí vizuálních vjemů. Prostou, autentickou a pomíjivou krásu je možné hledat všude okolo nás. Představte si třeba starý dům s oprýskanou omítkou. Kůru letitého stromu. Interiér dlouho nerekonstruované horské chaty, ručně vyráběnou keramiku s osobitým žíháním, lety zežloutlý papír. Tak co? Cítíte ten estetický paradox? :-) 

Wabi-sabi se nicméně zdaleka netýká jen povrchu věcí. Týká se i jejich nitra. Podstata dokonalé nedokonalosti se totiž nachází už v životě jako takovém; v přirozeném plynutí času, v lásce k přírodě, promítá se do kariéry i do vztahů. A proniknout do téhle roviny vnímání osobně považuju za krásně uvolňující zážitek.

Autorčin přístup

Beth Kemptonová ve svém mini-dílku popsala wabi-sabi velice důkladně a procítěně. Úkol to nebyl snadný - už jenom proto, že ani Japonci údajně nejsou příliš schopni tuhle myšlenku vysvětlit. Vědí, co to wabi-sabi je, mluví o něm jako o důvěrně známém pocitu. Leč vylíčit jej pomocí slov - to už je složitější. Proto oceňuju, jakým způsobem autorka postupovala, cením si její práce "v terénu". A stejně tak se mi líbily prostředky, jakými dokázala starou japonskou moudrost vystihnout. Občas si vypomohla příběhem nebo vlastní zkušeností, jindy si vystačila s popisy, někdy sáhla po slovnících. Výsledek je každopádně profesionální a stojí za to.

Krásné typografické zpracování

Určitě také musím poukázat na grafické zpracování knížky. Publikace Wabi-sabi vyšla v podobném formátu jako například série titulů od Meika Wikinga (znáte-li). Je malá, hezká, náladová. Sem tam graf, sem tam fotka. Je to takový vizuální zákusek.

Proč kvůli "dvěma slovům" louskat celou knížku?

Nedivila bych se, kdyby proti téhle knížce někdo vznesl argument, že přece nemá smysl číst celou publikaci výhradně a pouze o tom, co je to nějaké wabi-sabi. Stačí se mrknout na wikipedickou definici - dvě japonská slova, která odkazují ke kráse v prostotě a pomíjivosti. Podle mého názoru se však jedná o filozofii, kterou slovníkové heslo sice možná nastíní, ale k hlubšímu procítění už nedojde. 

Podobné námitky jsem už v minulosti zaregistrovala například v případě Wikingovy knížky Hygge. Je to tentýž případ; hygge je pocit útulna, pohody, klidu. Hygge je teplý čaj pod dekou, když venku prší. Jenže kdyby mi někdo koncept hygge vysvětlil takto stručně, byl by mi nejspíše fuk.

Tím chci říct, že sílu podobných myšlenek osobně začnu vnímat až díky delším a komplexnějším textům. Teprve potom je dokážu skutečně pochopit. :-) Asi je příliš brzy soudit, zda mi Wabi-sabi do budoucna zpříjemní život podobným způsobem jako právě Hygge, ale podle mě má slušný potenciál. Hodně slušný.

Čili...

... doporučuju všem, kdož se rádi inspirují v cizích kulturách. V originálních pohledech na svět. Lidem hledajícím a otevřeným. 

Já tuhle knížku vkládám na čestné místo ve své knihovně.

A určitě se k ní ještě vrátím. :-)


Wabi-sabi

Větvička

Wabi-sabi - obrázek

Wabi-sabi - stránky

Wabi-sabi


Bibliografické údaje

Název: Wabi sabi
Autor: Beth Kemptonová
Překlad: Alena Švomová
Nakladatelství: Jota
Rok vydání: 2020
Počet stran: 312
ISBN: 978-80-7565-757-2

Komentáře

Okomentovat

Nejčtenější články

Kam s vyřazenými knihami?

Coleen Hoover: Námi to končí

Tři známé knihy, které mě zklamaly závěrem

Penelope Bloom: Jeho banán

Pavel Tomeš: Až na ten konec dobrý