Lolita padesátkrát jinak

Pro dnešek jsem se rozhodla věnovat prostor grafickým řešením obálek své oblíbené knihy, jíž je Lolita Vladimira Nabokova. Od prvního vydání z roku 1955 byl tento titul samozřejmě vyhotoven v mnohem (!) více variacích, než zde uvedu, ale protože je tohle můj padesátý budižknižní článek, říkala jsem si, že to patřičně "oslavím" symbolickým číslem padesát. (Nakonec je těch provedení teda o šest víc, protože jsem nemohla odolat a v závěru jsem "přihodila" i pár extra ohavných případů jako bonus. :-D)


Ještě než začnu, měla bych zmínit, že jednotlivá ztvárnění Lolity nejsou seskupena podle míst či dat vydání. (U některých jsem tyto informace ostatně ani nedohledávala.) Řadila jsem je spíše z hlediska grafických řešení, pocitovou metodou. :-)  Teď už ale pojďme na to!

První vydání


První vydání Lolity, sen každého zaníceného bibliofila. Kniha byla vydána v roce 1955 pařížským nakladatelstvím Olympia Press v nákladu 5000 výtisků a v současné době se její cena pohybuje okolo padesáti tisíc korun. Pokud nevíte, kam s penězi, skvost jménem Lolita by tedy mohl být zajímavou investicí. Nepochybuju, že její hodnota stále poroste. :-) Jenom pozor na případné padělatele... a samozřejmě na oheň. 

Minimalistická provedení

Následujících šest obálek je řešeno, podobně jako prapůvodní zelené vydání, minimalisticky.



Minimalismus je, dle mého názoru, celkem příjemným řešením. Působí kultivovaně a nadčasově. Mě se třeba hodně líbí vydání z Buenos Aires (1959).

Název v hlavní roli

V mnohých případech si pak grafici pohráli i s názvem. S textem. S písmenky. Pravda je, že minimálně první stránka téhle Nabokovovy knihy k takovému provedení svádí. Mluvím o tomto úryvku: "El-ó-el-í-té-á: špička jazyka se vydává na třístupňovou procházku patrem a na -tři! ťuká o zuby. Lo. Li. Ta."




Mimochodem - růžová kniha vpravo dole (Paseka, 2019) se po grafické stránce opravdu podařila. Myšlenka na obálce je originální, její vnitřní stránky jsou růžové. Uvnitř navíc najdete speciální vložené grafiky a podpis geniálního překladatele Lolity - Pavla Dominika. Když se před dvěma lety tohle vydání objevilo v e-shopu Paseky, měla jsem na něj tak trochu zálusk. Přesto jsem si nebyla jistá, jestli se mi chce zaplatit za tenhle svůj manýr dva tisíce... no a pak už bylo pozdě. Takže tuhle Lolitu nemám. Nicméně těm, kteří neváhali, gratuluju. Je to fakt krásná věc. :-)

Relativně jednoduchá provedení

Další provedení jsou rovněž relativně jednoduchá. Text plus nenápadný obrázek. Z následujících tří ukázek bych si asi vybrala tu uprostřed (Lausanne, 1996). Provedení od Odeonu z roku 1991 se mi naopak nelíbilo nikdy, ale... je to ta Lolita, kterou jsem četla úplně poprvé.


Provedení s ilustrací

A teď bych pomalu přešla k provedením "s ilustrací". Obrázky jsou někdy ryze symbolické...


Někdy je na nich vyobrazena slečna. Já osobně z následující malé trojky vlastním hned dva výtisky - blondýnku č. 2 s jablkem (ta se mi vcelku líbí) a blondýnku č. 3 s copy. U té už si popravdě až tak jistá nejsem, ale je to můj poklad - tohle vydání jsem objevila ve Francii. Opuštěné v knihobudce. Prostě nejlepší suvenýr z dovolené. :-) "Lolita. La lumière de ma vie et le feu de mes reins."


Sem tam je Lolita nakreslena ve spojení s Humbertem - jako třeba tady:


Jindy váháte, co má na tom obrázku vlastně představovat Dolores Hazovou. Kupříkladu na obálce s holkou kubických tvarů (Atény, 1961) nebo v případě zdánlivých cákanců à la Jackson Pollock na přebalu z Bejrútu:


Originálním nápadem je pak následující cestovatelsky pojaté čtyř-vydání od Paseky z roku 2019:


Provedení s fotografií

A tímto se dostávám k obálkám vytvořeným na bázi fotografií. Já osobně nemám fotky na přebalech moc ráda, ale když už bych si měla zvolit jedno z následujících provedení, bylo by to některé z těch černobílých. Možná to japonské (první řádek, prostřední fotka). 




Taky jsem našla jsem pár vydání s tváří autora:


Filmové obálky

A teď něco z obálek "filmových". Ty jsou často postaveny na základě snímku Adriana Lyana, prostřední z uvedených má původ v Kubrikově adaptaci z roku 1962. Já filmovým obálkám sice moc nefandím (viz článek Pět důvodů, proč nemám ráda filmové obálky), ale to neznamená, že je někdo jiný nemůže mít rád. :-)


Lolití obludy

A na závěr šest slíbených hrůzostrašností. Ani nevím, kterému z následujících vydání bych udělila anticenu. :-D Možná těm očím, které šokovaně hledí na dětskou hruď v pruhovaných plavkách? Či snad vyzývavé ženě 30+ s kožešinovým boa kolem krku? Nebo že by zvítězila podivně vykulená panenka s trvalou...? A to poslední vydání (Nepál), to je teda taky dobře mimo. :-D



 A to je vše. :-)

Na tomto místě tohle malé turné po lo-přebalech ukončím. :-) Jen bych ještě dodala, že když jsem se zabrala do vyhledávání podkladů pro dnešní článek, zjistila jsem (mimo jiné), že už o obálkách Lolity existuje samostatná publikace. Docela mě to překvapilo, tohle téma mi totiž přijde relativně úzké. Každopádně - kdybyste se na knížku chtěli podrobněji podívat, hledejte Lolita - The Story of a Cover Girl: Vladimir Nabokov's Novel in Art and Design.

A co vy? Které vydání byste si vybrali do své knihovny? :-)

Komentáře

Nejčtenější články

Kniha jako dekorace do bytu

Desatero prvků, které mě štvou na knižních provedeních

Co byste řekli na "personalizovanou literaturu"?

Proč v poslední době nechodím do knihoven