Skutečně detailní životopis Agathy Christie
"Každý týden mi píše někdo, kdo by chtěl napsat můj životopis - a já je odmítám, protože ještě nejsem mrtvá."
(A. Christie, únor 1965)
Agatha Christie je nejen slavnou stvořitelkou Hercula Poirota a královnou detektivního žánru, ale také vysoce inspirativní osobností. Ačkoli si prošla nelehkými obdobími (včetně obou světových válek), dokázala žít naplno a téměř do konce svého života zůstala aktivní. Musím sice přiznat, že jsem si její životopis nepořídila sama, byl to nečekaný vánoční dárek. :-) Ale Agatha je určitě ženou, o které stojí za to si přečíst, zvlášť, pokud se člověk zajímá o životní cesty spisovatelů. Byla to totiž jedním slovem profesionálka.
Co je na knize jedinečné?
Jak asi všichni tušíte, životopis Janet Morganové není první knihou, která zpracovává život a dílo Agathy Christie. Řada autorů už se o to pokusila a sama Agatha navíc vydala titul s názvem Vlastní životopis. Ten mimochodem vědomě připravovala k posmrtnému vydání a mnula si ruce při pomyšlení, že tím všem nedočkavým životopiscům vypálí rybník. :-D V případě publikace, o které dneska hodlám psát, autorka nicméně získala požehnání Agatiných dědiců a rovněž tak přístup k unikátním pramenům - k zápiskům, korespondencím, k autentickým předmětům spojeným s Agatinou osobností. To se předtím nikomu nepodařilo. U nás knihu loni vydalo nakladatelství Slovart a jedná se o doplněnou edici původní verze z roku 1984.
Důkladná práce autorky
Co musím jednoznačně ocenit, je důkladná (až mravenčí) práce autorky. Janet se spojila s řadou Agatiných příbuzných, přátel a s dalšími lidmi, kteří měli tu čest se s Agathou Christie setkat. Materiály, ke kterým se dostala, prošla svědomitě a je zřejmé, že ji to muselo stát ohromné množství času, práce a úsilí. Když si tedy v anotaci přečtete, že jde o "důkladnou knihu", nemohu nesouhlasit. Tahle kniha důkladná opravdu JE.
No... abych byla upřímná, vlastně se mi místy zdála důkladná až moc. Jako by autorka do všech těch archiválií trochu zabředla, respektive jako by ztratila hranici mezi tím, co ještě sdělit a co už vynechat. Výsledkem je pak jakási mozaikovitost Agatina životního příběhu a časté odskoky k nevýznamným detailům. Uvedu příklad. V jedné z prvních kapitol autorka zmiňuje, že matka Agathy (Clara) kdesi uvedla jako své oblíbené jídlo zmrzlinu a americkou limonádu. A jinde se zase dozvídáte, že v padesátých letech jídávala Agatha ovoce z talířku, na němž byl obrázek fíku, zatímco její dcera Rosalind měla na tom svém angrešt.
Na tuhle předůkladnost můžeme pohlížet dvěma způsoby. Buď ji odsoudit jako zbytečně upovídanou, nebo ji naopak vnímat jako prostředek, díky němuž se dostáváme hloub do autorčina všednodenního života. Tohle si kupříkladu přečtete o poněkud ujetých nápadech spisovatelčiny babičky:
"Jejich nejoblíbenější hrou (pozn. Agathy a její babičky) bylo sešněrovat Agathu jako kuře z obchodu pana Whiteleyho, dloubat do ní, aby se ověřilo, zda je dostatečně mladá a měkká, nabodnout ji na rožeň, strčit ji do trouby, píchat do ní, dobře vypečenou ji předložit k jídlu a až pak, po energickém nabroušení neviditelného nože, zjistit, že ten pták je ve skutečnosti ječící holčička."
Všudypřítomné citace
Vypravěčský styl Janet Morganové je relativně čtivý, přesto bych v tomto směru jednu připomínku měla. Jako neodbornému čtenáři mi trochu překážely poměrně časté citace a příliš mnoho vysvětlování, kde autorka vyčetla tu a tu informaci. Chápu, že je tahle publikace na primárních zdrojích postavená a bylo by neprofesionální neuvádět je vůbec. Za sebe bych ale ocenila méně vět typu "... ve Vlastním životopise napsala, že..." a jim podobných. Jinými slovy - kdyby autorka v určitých případech volila spíše vlastní shrnutí, bylo by to, podle mě, čtenářsky komfortnější.
Agatha Christie jako osobnost literárních dějin
Protože je Agatha Christie ikonou ve svém oboru, jsem ráda, že se Janet Morganová nezaměřuje jen na autorčin život jako takový, ale také se do hloubky zabývá jejím spisovatelstvím. Tedy, abych nebyla špatně pochopena - tahle publikace nerozebírá přímo Agatino dílo. Jen její profesní dráhu. Dozvíte se, jak přistupovala k procesu tvorby, jakým způsobem jednala s nakladateli... a třeba tu najdete i nápady, které ve svých knihách nakonec spisovatelka nepoužila.
Je něco, co mi v knize chybělo?
Popravdě bych určitě nepohrdla obsáhlejší fotopřílohou. Na to, že měla autorka přístup k obřímu množství materiálu, mi připadala výsledná obrazová pasáž vcelku hubená. Možná, že jsem k Janet Morganové nespravedlivá a třeba to v době prvního vydání knihy nebylo z finančních či jiných důvodů dost dobře možné. Stejně mi ale přijde škoda, že ke spoustě fotografiím autorka pouze odkazuje, ale v publikaci je nenajdeme. :-/
Důslednost nakladatelství Slovart
A na závěr bych ráda upozornila na svědomitou práci nakladatelství Slovart. V českém vydání byly totiž opraveny některé faktografické nepřesnosti, které se z různých důvodů objevily v originále. Tedy, ne, že bych to jinak sama poznala. :-D Ale je dobré, že se tím někdo zabýval.
Když bych to tedy měla shrnout..
Janet Morganová přistupuje k životopisu Agathy Christie jako k detektivní práci. S vlastními závěry a interpretacemi je relativně opatrná, zato se ale opírá o obrovské množství doložitelných jednotlivostí ze života spisovatelky, z nichž pak nakonec celkový obrázek vykrystalizuje sám.
Těžko říct, jestli je tenhle styl psaní pro každého. Někteří čtenáři budou mít možná pocit, že je autorka "grafomanka" (tohle jsem si přečetla na databázi knih :-D), pro jiné bude publikace ryzím pokladem. Každopádně - pokud se kdykoli v budoucnu rozhodněte do tohoto Agatina životopisu jít, doporučuju se připravit na extrémní náplavu informací. Já osobně bych knížku přejmenovala na Agathu pod mikroskopem, protože přesně tak na mě působila. :-) Rozkouskovaně, ale podrobně a precizně.
Komentáře
Okomentovat