Karolina Mikšíková: Život, na který metr nestačí

Život, na který metr nestačí je knižní verzí stejnojmenného blogu o životě na vesnici, jehož autorkou je mladá pisatelka, Karolina Mikšíková. S recenzí přicházím, pravda, trochu pozdě. Knížka vyšla v roce 2017 a vypadá to, že původní blog už taky úplně nefunguje. Nicméně i tak jsem se rozhodla o téhle blogerské publikaci napsat. Konec konců, já jsem se k ní dostala teprve teď. :-)


Život, na který metr nestačí

Proč by vás kniha mohla bavit?

Netradiční téma

Karolina Mikšíková si pro svůj blog rozhodně vybrala neokoukané prostředí. Na mladou holku píšící o životě na vsi po boku domácích zvířat prostě jen tak nenarazíte. Nevypráví samozřejmě jenom o kozách, prasatech a o slepicích... Sem tam se objeví i nějaká ta story nefarmářského ražení. Ale nebojte - i tak je tahle kniha provoněná slámou a hnojem. :-D

Nejlépe svoji tvorbu ostatně autorka sama vystihuje následujícím sdělením:

"Chtěla jsem začít psát sloupky jako Carrie v sexu ve městě. Má to jen dva háčky.

1) Už nevím, co je sex.
2) Bydlím na vesnici."

A tím se dostávám ke druhému bodu jménem...

... humor

Život, na který metr nestačí má především pobavit. Autorka si dělá srandu sama ze sebe, ze své rodiny a vůbec ze všeho, co se kolem ní děje. (Mimochodem - když už jsem zmínila rodinu, musím udělit speciální cenu missis sympatie Daniele - tak totiž Karolina tituluje svou svéráznou mamku. Sice nevím, jestli bych to s ní v reálu vydržela... :-D Ale takhle z povzdálí mě fakt bavilo, jak měla všechno na salámu.) 

Samotný koncept humoru pak autorka staví na sebeironii, nadhledu a nadsázce. A tady bych se na chvíli zastavila.

Jedno totiž musím přiznat. Místy jsem váhala, jestli to Karolina s tou nadsázkou trochu nepřehání. Hranice mezi odlehčeným vyzněním hyperboly a její křečovitostí je totiž docela ošemetná. Navíc ji má každý postavenou trochu jinde. Takže, abych byla konkrétní. Co se mě týče, mám to nějak takhle. ↓

Tady mi to přišlo moc:

"Ze zubaře nemám strach. Vůbec. To, že před návštěvou zubaře tři noci nespím, rozhodně nepřipisuji fóbii ze zubaře. Jako slabost nevnímám ani to, že mě k zubaři musí vozit Daniela a do auta mě musí násilím nakládat Bertík. Když už mě naloží, Daniela neříká: Připoutej ji, Bertíku, ale Spoutej ji, Berťo, a rychle zabouchni dveře, ať nám nevyskočí.‘"

Tady taky:

"Skutečný odběr (krve, pozn.) proběhl v pohodě. Bylo to nejspíš tím, že na mě ležely čtyři sestřičky, doktor mi seděl na hlavě a primář mě držel za ruku a pořád dokola opakoval, že jsem vážně statečná dvoumetrová holčička."

A tohle se mi naopak líbilo:

"Daniela si koupila vlhčené ubrousky na kůži. Používá je na obličej. Poslední dobou se blbě leskne a voní po citrónech. Když jsem se podívala na obal, zjistila jsem, že jsou opravdu na kůži - ale na sedačky."

Nebo toto:

O muži, který se na seznamce kasal, že pracuje na vysoké škole: "Během této romantické schůzky z něho vypadlo, že pracuje na vysoké škole v copy centru. Rozvedl celkem slušný monolog o tom, že mu pořád dochází papír a kvůli tomu se mu tam hodně často tvoří fronty." 

Zkrátka a dobře - občas jsem se zasmála (a podotýkám, že někdy i nahlas), ale byly chvíle, kdy jsem se nebavila vůbec. Takže... když jsem si zpětně procházela komentáře na databázi knih, chápala jsem jak nadšené reakce, tak i to, proč se někteří takzvaně "za břicho nepopadali".

Možná se s autorkou ztotožníte

Karolina je nicméně upřímná a s lehkostí popisuje své zápasy nejen se zvířaty, ale také s nedostatkem tělesné kondice, neexistencí partnera a se svou výškou 187 centimetrů. Čili, pokud to máte podobně, tak se v textech možná najdete a zpříjemníte si den už jenom pocitem sounáležitosti.

Blogersky laděné provedení

Když se na pultech objeví "blogerská" kniha, tak je většinou vidět, že si na ní dali v nakladatelství záležet. Vizuální provedení knížky Karoliny Mikšíkové není výjimkou - skvěle koresponduje s textem a na první pohled zaujme.  Ilustrace Barbory Balgové jsou hravé, vtipné, jednoduché... Navíc si grafici pohráli i s takovými detaily, jakými jsou třeba fialová ořízka nebo bytelná obálka.

Příjemně krátké kapitolky

A konečně - hledáte-li něco na čtení v autobuse, tohle je skvělá volba. Kapitolky / články jsou velmi krátké, ucelené a na podobné mini-chvilky jsou úplně ideální. Život, na který metr nestačí je zkrátka taková série jednohubek z rustikálního prostředí.

Na závěr...

... se nicméně musím k něčemu přiznat. Vypadá to, že v případě knížek tohoto typu mám jeden osobní problém - na mém seznamu oblíbených knih už nějaký ten pátek figuruje Kafe a cigárko Marie Doležalové. Kafe a cigárko mě před lety nadchlo. Pořád se k němu vracím. A pokaždé mě baví. Má to ale jeden vedlejší efekt - nemůžu si pomoct a všechny podobné publikace s ním srovnávám. A přesně to se stalo i teď. Asi víte, kam tím mířím - Kafe a cigárko je prostě nejlepší. To ale neznamená, že by tahle knížka nebyla fajn. Je sympatická, psaná odlehčeným stylem a místy pobaví. Takže, pokud jste o ní zatím neslyšeli a máte podobný styl rádi, nevidím důvod, proč by se vám Život, na který metr nestačí nemohl líbit.


Život, na který metr nestačí

Život, na který metr nestačí

Život, na který metr nestačí

Život, na který metr nestačí

Bibliografické údaje

Název: Život, na který metr nestačí
Autorka: Karolina Mikšíková
Ilustrace: Barbora Balgová
Nakladatelství: Ikar
Rok vydání: 2017
Počet stran: 192
ISBN: 978-80-249-3471-6

Komentáře

Nejčtenější články

Kniha jako dekorace do bytu

Desatero prvků, které mě štvou na knižních provedeních

Co byste řekli na "personalizovanou literaturu"?

Proč v poslední době nechodím do knihoven