Barb Rýdl: Ten, co kráčí se Smrtí

Dneska přicházím s recenzí na young adult knížku, která mi letos padla do oka... i když rovnou přiznávám, že můj věk se s tímhle žánrem tak úplně neslučuje. Ehm... nevadí. Každopádně mluvím o superbarevném prvním dílu chystané série, který se jmenuje Ten, co kráčí se Smrtí. Napsala ho česká autorka Barbora Rýdl (*1989) a hned na úvod musím říct, že do své knížky vložila vskutku vydatnou porci hravosti a kreativity. :)


Ten, co kráčí se Smrtí

Ten, co kráčí se smrtí je příběh o muži jménem Sam, jemuž umírající babička odkáže malou truhlu s tím, že se do ní nikdy nesmí podívat. Zvědavost je ale potvora... takže asi tušíte, že hrdina učiní pravý opak. Otevřením skříňky však na sebe uvrhne kletbu – stane se z něj Ten, který kráčí se Smrtí. Jinými slovy začne vnímat svět, který většině lidí zůstává skrytý.

Přiznám se, že mám z téhle knížky ambivalentní pocit. Na jednu stranu mi přišla moc fajn, na druhou stranu se ale neubráním několika výhradám, kvůli kterým se zdráhám ji všeobecně doporučit. Proto jsem se dnešní text rozhodla pojmout jako takový malý „souboj“ pro a proti. :)

Proč je titul Ten, co kráčí se Smrtí skvělý?

Tak zaprvé! Na vizuálním provedení publikace si autorka dala fakt záležet. Co stránka, to ilustrace (nebo alespoň nějaké barevné ozvláštnění)... a mě tohle prostě bavilo. A kdyby mi bylo čtrnáct, tak všechny ty obrázky miluju o to víc. Tím jsem si jistá. :) Ostatně, mrkněte dolu na fotky a posuďte sami – podle mě je to super ohňostroj na papíře.

Za druhé se mi líbilo, že jsou tu Smrt, Život, Osud, Čas (a další entity) představovány jako antropomorfní bytosti s osobnostmi. Myšlenka, že podobné existence nejsou jen abstraktními pojmy, ale mají i lidskou podobu, mě osobně fascinuje. I když je tu s námi po staletí – pro zajímavost se objevuje například v rané francouzské literární památce z 13. století Román o růži (pozor, teď nemyslím tu knížku od Vondrušky). Není to tedy poprvé, co se s takovou představou v literatuře setkávám... což mi ale zážitek nikterak nekazí.

A za třetí mi byla právě ona personifikovaná Smrt obrovsky sympatická. Je to tak trochu trhlá holka, která v jednom kuse experimentuje se svým vzhledem; mění barvu i délku vlasů, střídá outfity a chvílemi se chová jako ukecaná puberťačka. Zároveň je ale milá. Starostlivá. A když jde do tuhého, ukazuje se, že je to mocná „žena“, o kterou se můžete opřít. Za mě příjemný charakterový mix.

A co mi naopak vadilo?

No... a teď ta méně příjemná část. Nechce se mi, ale musím přiznat, že mi styl autorky přišel malinko nevyspělý. Žádná hrůza, to ne. Jen jsem prostě narážela na momenty, kdy příběh co do přirozenosti lehce drhnul. Tady asi rovnou uvedu pár příkladů:
  • POZOR, NÁSLEUJE MIKRO SPOILER! Autorka celý příběh smrskla do dvou týdnů, což působí to jako podivná náhoda. Celá desetiletí je v Mezi Světě relativní klid a zrovna ve chvíli, kdy Sam otevře kletbu, málem dochází ke konci světa.
  • Lehce prvoplánové mi připadalo i to, že velkou část knihy zabírá přímá řeč. Sam se extrémně často ptá Smrti na to, co a jak funguje, a ona mu odpovídá. Na jednu stranu chápu, že bylo potřeba čtenáře s Mezi Světem seznámit... ale i tak mi těch rozhovorů přišlo moc a myslím, že se to dalo pojmout i jinak.
  • Smrt občas pronáší slovní hříčky spojené s umíráním a směje se jim, jako by je právě objevila. To je zvláštní, když její zrod koresponduje se zrodem lidstva... Takové vtípky by ji měly spíš nudit, ne?

Ráda bych to ale uzavřela pozitivně

Přestože mám jisté kritické připomínky, oceňuju autorčinu vášeň, kterou do knížky vložila (protože tady jde prostě vidět, že ji to psaní a kreslení pohltilo). Nadchla mě energie, která z těch probarvených stránek prýští. Je to hezké, milé a čtenářům YA  tohle čtení určitě může přijít k chuti.


Ten, co kráčí se Smrtí

Ten, co kráčí se Smrtí_kniha

Ten, co kráčí se Smrtí _skříňka

Ten, co kráčí se Smrtí_smrt

Ten, co kráčí se Smrtí_obrázek


Bibliografické údaje

Název: Ten, co kráčí se Smrtí
Autor: Barb Rýdl
Nakladatelství: Pointa
Rok vydání: 2022
Počet stran: 480
ISBN: 978-80-7650-896-5

Komentáře

  1. Mám zrovna rozečteno, prvních pár stránek, takže na hodnocení je ještě brzo.
    Taky jsi tip nabrala od Krkavčí matky?
    Pratchetta znáš? Mně to připadá jako podařená alternativa SMRTĚ. Který je asi moje nejoblíbenější zeměplošská postava :-D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to je náhoda! :D Jsem zvědavá, co na to řekneš. Pratchetta samozřejmě znám a jo, je to dobrá varianta Smrtě. :) Ke čtení inspirovala Míša alias Radši knihu, jestli ji znáš. :)

      P.S.: Moje TOP 1 postava ze Zeměplochy je Eskarína. Škoda, že se objeví jen ve dvou dílech. :/

      Vymazat

Okomentovat

Nejčtenější články

Kam s vyřazenými knihami?

Coleen Hoover: Námi to končí

Pavel Tomeš: Až na ten konec dobrý

Tereza Ramba: DobroDruhům

Knihy, které vás přenesou do Japonska