Z knihovny klasiků: Pýcha a předsudek

NEČETLA JSEM PÝCHU A PŘEDSUDEK. Tak... tuhle větu už nemusím nikdy vyslovit. :-D Konečně jsem se totiž dokopala k „akci“ a otevřela slavnou romantiku z 19. století, která okouzlila svět. Nechala jsem se na chvíli unášet atmosférou plesů, zdvořilých konverzací, dopisů a čajových dýchánků... No a samozřejmě také jedním z nejznámějších lovestory všech dob mezi temperamentní Elizabeth a panem Darcym. ♡


Pýcha a předsudek

Letmo o díle

Pýchu a předsudek asi není nutné nijak zvlášť představovat. Jedná se o nejznámější dílo z pera Jane Austinové, která první verzi románu dopsala ve svých dvaadvaceti letech (konkrétně v roce 1797). Vydat se jí ho nicméně podařilo až v roce 1813, to jen tak pro pořádek. Jádrem knížky je pak rodící se láska mezi „pyšným“ panem Darcym a Elizabeth Bennetovou, která k němu chová předsudky. Je to takový laskavý pohádkový příběh, který si stále drží své kouzlo, a troufám si říct, že jeho základní myšlenka v literatuře žije dodnes. Myslím, že se tomu teď říká hate to love romantika. :-)

Rozkošná atmosféra konce osmnáctého století

Atmosféru téhle knížky bych popsala jako líbeznou. Čekají tu na vás šálky s čajem, anglický venkov, salóny, plesy a zdvořilé rozmlouvání, které roztomile hraničí s nepřirozeností. Mě osobně právě výlet do konce osmnáctého století nicméně zalahodil a protože většinou čítám současnou literaturu, byl to pro mě skutečně příjemný odskok. Kromě toho bych ještě podotkla, že celou knížkou prostupuje klid. Když procházíte řádky Pýchy a předsudku, máte pocit, jakoby čas ubíhal pomaleji. Ženy tu vyšívají, povídají si, zamilovávají se... žádný spěch. 

Jasně, je to naivní. Ale tak hezky. :-)

Slovo o postavách

Musím říct, že jsem si fakt oblíbila Elizabeth. Tahle slečna mě jednoduše bavila – byla mi sympatická tím, jak přemýšlela i jak temperamentně jednala. Prostě takový rozkošný, nenucený a zároveň fikaně prostořeký kvítek. :-) Oproti ostatním postavám byla navíc vymyšlena o poznání plastičtěji. 

Abych to vysvětlila – většina lidí tady totiž připomíná charakterově černobílé loutky. Bratránek Collins je „pompézní panák“ (jak ho Elizabeth v jednu chvíli nazývá), sestra Jane mimořádně krásná dívka, která každého člověka za všech okolností posuzuje skrze růžové brýle. Matka Bennetová pak představuje inteligenčně omezenou bytost. Jsou to prostě z velké části takové... typizované figurky.

Hate to love romantika

A jak jsem si užila romantickou linku? Tady je nutné říct, že jsem ke knížce od začátku přistupovala jako ke klasice (a tak je třeba ji brát, protože romantické vztahy v osmnáctém století se prostě projevovaly jinak než dneska). Proto mi vůbec nepřekážely starosvětské mravy, kdy bylo dvojí vyzvání k tanci znakem zalíbení a lehký ruměnec představoval vrchol vzájemných sympatií. Přesto mě překvapilo, jak málo mezi Darcym a Elizabeth proběhlo interakcí. Antipatie se zkrátka v lásku proměnily tak nějak... skokem. Prostě najednou dopis, druhý dopis a bum! 

„Už jsme se dohodli, že z nás bude nejšťastnější pár na zemi! :-D

Ale jo. :-) Pýcha a předsudek je fajn klasika...

... a kdyby se vám nechtělo přímo do čtení, rozhoupejte se a koukněte aspoň na film. Tenhle příběh inspiroval řadu tvůrců k adaptacím, takže máte na výběr hned z několika variant. Co třeba snímek s Keirou Knightley nebo seriál s Colinem Firthem?


Pýcha a předsudek

Hrníček

Pýcha a předsudek

Pýcha a předsudek


Bibliografické údaje

Název: Pýcha a předsudek / Pride and Prejudice
Autorka: Jane Austen
Překlad: Eva Kondrysová
Nakladatelství: Leda
Rok vydání: 2021
Počet stran: 400
ISBN: 978-80-7335-718-4

Komentáře

Nejčtenější články

Kam s vyřazenými knihami?

Coleen Hoover: Námi to končí

Tři známé knihy, které mě zklamaly závěrem

Penelope Bloom: Jeho banán

Pavel Tomeš: Až na ten konec dobrý