Ladislav Zibura: Prázdniny v Česku
„Každý, kdo rád jezdí na výlety, jistě narazil na jeden odvěký problém. Výletní cíle se po čase začnou opakovat. Ať už vyrazíte do jakéhokoli infocentra, obyčejně vám nabídnou totéž – hrad, zámek, kostel, podzemní chodby, kopec s rozhlednou, turistickou známku a propisku s logem města. Česko přitom dokáže nabídnout i originálnější místa.“
Kudy Ládík chodí, teda vlastně jezdí
Ve světě řádí covidová pandemie, hranice se zavírají a (nejen) proto se Ládík vypravuje na cesty po vlasti. Dopravní prostředek, kterým se tentokrát převážně pohybuje, je svérázný postarší vůz Nissan Cube s ještě svéráznější espézetkou „PROMINTE“. No a pak už stačí jen nažhavit motor a vyrazit do známých i neznámých koutů České republiky. Ládík postupně procesuje Šumavu, Moravu, Kokořínsko, různé pohraniční a další oblasti, zajde si s kamarádem Nepálcem na Sněžku... a kromě toho ho přiláká spousta nestandardních (ne)turistických cílů.
Tipy na vskutku pozoruhodná česká místečka
Originálních míst, které Láďa Zibura během své poutě po ČR navštíví, je skutečně dost. Mě osobně například rozhodně zaujal pidihrad Švecburg, umělecky pojatý včelín nebo cimrmanovsky ujetá podhledna (= opak rozhledny). A přiznám se, že mám choutky zajet si do obce Mimoň na zmrzlinu. Prý tam mají největší výběr zmrzlinových příchutí v ČR, mezi nimiž údajně najdete i klobásovou, gulášovou nebo všeříkající příchuť „já nevím“. :-D
Láďův humor
A tím se dostávám k dalšímu typickému rysu, který je společný všem Láďovým knížkám, a to je humor. Tento mladý cestovatel miluje recesi (dokonce bych řekla, že ji přímo vyhledává) a své cesty dokáže popsat vtipně, s odstupem a se sebeironickou jiskrou, která člověka pobaví. Oproti jiným knihám tohoto autora navíc v tomto ohledu musím konstatovat určitý posun – v jeho předchozích titulech jsem totiž místy nabývala pocitu, že s tím vtipkováním občas trochu tlačí na pilu (třeba v knížce Pěšky mezi buddhisty a komunisty). Ale tentokrát bych řekla, že toho bylo tak akorát. Vyváženě. :-)
Supr ilustrace
Klasickým doplňkem všech cestopisů od Ladislava Zibury se staly ilustrace Lukáše Tomka a musím říct, že i ty mi přijdou čím dál lepší. No... může jen o můj subjektivní dojem, takže mě neberte moc vážně. Každopádně si ale myslím, že právě obrázková příloha Láďovým příběhům dodává šmrnc. Podle mě je prostě super, že jeho povídání není lemováno fotkami, ale barevnými ilustracemi se zcela konkrétním autorským rukopisem.
A komu bych knížku doporučila?
- Lidem, kteří hledají inspiraci na cesty po ČR a ocení tipy na neprofláklá místa.
- Těm, kteří si rádi přečtou o tom, jak si cesty po naší zemi co nejvíce užít.
- A samozřejmě všem, kdož mají rádi Ládíkův humor!
Komentáře
Okomentovat