Pamatujete si jména knižních hrdinů...?

Tak schválně. Jak se jmenovala okouzlující holčina z knížky, kterou jste dočetli, řekněme, minulý měsíc? A ten podivný chlápek? Vybavíte si ještě jejich jména? Nebo už ne...? Pokud jste odpověděli kladně, gratuluju. Jste dobří. Já jsem – bohužel – ten druhý případ. :-D Nedávno jsem si uvědomila, že jména hrdinů mi z paměti mizí rychlostí blesku.


Výpadky paměti


Je to zvláštní jev. Když si představím, jak autor knížky dumá nad jmény svých protagonistů, aby to bylo „to pravé“... a pak přijde čtenář jako já a pár týdnů po dočtení románu všechna ta jména pozapomíná. No není to trochu neadekvátní balanc? Chudáci spisovatelé, říkám si. :-D Přesto jsem ale zjistila, že přece jen EXISTUJÍ případy, kdy mi jména protagonistů utkví. Nebudu to zdržovat a půjdu rovnou k věci: je jich přesně sedm (↓).

1) Hlavní postava v názvu knihy

Tohle je zcela logický důvod, takže ho zmíním hned zkraje: figuruje-li jméno postavy v názvu knížky, zapamatuju si její jméno úplně pokaždé. Tohle je vlastně případ mnoha dětských knih (Honzíkova cesta, Luisa a Lotka, Pipi Dlouhá punčocha, Robinson Crusoe...). A i v odděleních pro dospělé se takové publikace najdou – Daisy Jones and The Six, Lada u ledu, Eleanor se má vážně skvěle, Hana... 

2) Postava je stejnojmenným alter egem autora / autorky

Dále jsem schopna udržet v paměti jména hlavních hrdinů, jedná-li se o beletrizovanou autobiografii. (Pochopitelně za předpokladu, že si pro svého protagonistu spisovatel nezvolí pseudonym.) Do této kategorie spadá třeba Jíst, meditovat, milovat, Divočina, Sama v Tokiu nebo Vzdělaná. :-)

3)  Kniha má filmovou adaptaci

Třetím případem je pak pro mě filmová adaptace. Ale pozor – musí se jednat o takovou filmovou adaptaci, kterou si dopřávám opakovaně... Pokud bych totiž snímek zhlédla pouze jednou (jako třeba Dívku ve vlaku), jsem tam, kde jsem byla. :-D Díky filmům si nicméně pamatuju kupříkladu postavy ze Sedmilhářek, z románu S elegancí ježka nebo z knihy Ďábel nosí Pradu.

4) Nejoblíbenější kniha

A když už jsme u těch oblíbenců – pokud se určitý titul dostane do mého knižního TOP listu (čímž myslím opravdu mé nej nej nej nejoblíbenější knížky), tak jejich protagonisty samozřejmě také jen tak nezapomenu. Paula Westa (Merde! Rok v Paříži), Emmi a Lea (Dobrý proti severáku), Arthura Denta (Stopařův průvodce po Galaxii) nebo Humberta Humberta (Lolita).

5) Hodiny literatury

Některé postavy do mě natlačili ve škole: Barunku, Mersaulta, Juliena Sorela, Josefa K. Quasimoda, Harpagona... no... a pak jsou tu takové, u kterých se to nepodařilo. Například si nikdy ani za boha nemůžu vzpomenout, jak se jmenoval rybář z americké klasiky  Stařec a moře. (Pro info – je to Santiago. I teď jsem si to ale musela vyhledat na Wiki! :-D)

6) Unikátní jméno

Také existuje malá skupina jmen, která jsem si zapamatovala pro jejich exkluzivitu. Patří sem například Eskarína z Pratchettovy Zeměplochy, I-330 ze Zamjatinova románu My – to sice není přímo hlavní hrdinka, ale D-503 se mi do paměti nějak neotiskl. Proč, to fakt netuším...?

7) Hlavní hrdinka se jmenuje Lenka

A posledním (naprosto marginálním) důvodem, proč si jméno jakékoli hrdinky jistojistě zapamatuju, je případ, kdy se jmenuje Lenka. Jako já. Prostě... megaosobní příčina. Literárních Lenek sice není mnoho, ale najdou se. Třeba v Metě Pavla Bareše... nebo je tu známá éterická Lenka Láskorádová. :-)

Tolik tedy.

Jak to máte s postavami vy? Fungujete podobně jako já, nebo máte lepšího pamatováka? 

Dejte vědět. :-)

Komentáře

  1. U mě je to jak kdy. U klasiky si jména pamatuju dost běžně, nicméně to je dáno i tím, že je to hodně školní četba a člověku to z hodin literatury prostě uvízne. U dalších knížek záleží. Řekla bych, že u většiny si po nějaké době už jména hrdinů nevybavím, ale na druhou stranu si obvykle pamatuju příběhy. Tím pádem sice nevím, jak se postavy jmenovaly, ale aspoň vím, o čem to bylo. :D A to mi po pravdě připadá důlěžitější. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, příběhy si pamatuju taky. :-) A atmosféru. :-)

      Vymazat

Okomentovat

Nejčtenější články

Kam s vyřazenými knihami?

Coleen Hoover: Námi to končí

Tři známé knihy, které mě zklamaly závěrem

Penelope Bloom: Jeho banán

„Taky bych chtěla mít tolik času na čtení jako ty.“