Jodi Picoultová: Kniha dvou cest

„Staří Egypťané věřili, že zásadní a nejnezbytnější látkou ve vesmíru je chaos. Smete vás, ale je to také prostor, ze kterého se rodí vše nové.“

Jodi Picoultovou čtu ráda. Pravda je, že jsem tuhle americkou spisovatelku objevila teprve nedávno, takže se s její tvorbou teprve seznamuju. Ale musím říct, že mě zatím dost baví ani svým posledním titulem – Knihou dvou cest – mě nikterak nezklamala. Je to perfektně vyladěný příběh o životních rozhodnutích posypaný egyptským kořením a zrnky rozpáleného písku.

O čem Kniha dvou cest je?

Hlavní hrdinkou příběhu je Dawn, která žije v relativně spokojeném (i když trochu vyhaslém) manželství, má dceru, živí se jako "dula smrti". Není vyloženě nešťastná. Přesto ji však jednoho dne začnou pronásledovat myšlenky na minulost a s nimi spojená otázka co by bylo, kdyby. Před patnácti lety totiž vedla úplně jiný život: pracovala v Egyptě na výzkumu Knihy dvou cest (= to je soubor staroegyptských textů, který hrál významnou roli při pohřbívání mrtvých). A přitom se zamilovala do osudového muže.

Ve skrytu duše by Dawn na svou dávnou cestu nejraději navázala. Je to ale vůbec možné? A co rodina? Není to vůči ní nefér? (Řečnická otázka. Evidentně je.) Jenže co když se k vám přiblíží smrt a hlas vašeho srdce se najednou začne ozývat mnohem intenzivněji než dřív...?

Konec života jako téma

Proces umírání a jeho okolnosti autorka v Knize dvou cest vůbec rozebírá ze všech stran. Jednak se smrt pochopitelně objevuje v souvislosti se staroegyptskými hrobkami a jednak se Dawn v rámci svého povolání běžně setkává s umírajícími, přičemž jejich stav reflektuje skutečně do hloubky. Popisuje, jak se lidé na konci života cítí, co prožívají, jak ke svému blížícímu se skonu přistupují. A hlavně – čeho litují.

Atmosféra rozpáleného Egypta

Druhým nejvýraznějším aspektem knížky je pak egyptská atmosféra. Musím říct, že ta mě naprosto pohltila (a to nejsem žádný zanícený egyptofil). :-) Starodávné hrobky, vykopávky, mumifikovaná těla, mytologie, papyrus... to všechno dodává příběhu unikátní ráz.

V tomto bodě bych možná mohla upozornit na jeden fakt. K napsání Knihy dvou cest Jodi Picoultovou před lety inspiroval její syn, který si zvolil jako hlavní obor svých studií právě egyptologii. Přijde mi, jako by to autorku motivovalo k ještě pečlivějšímu průzkumu tématu, než u ní bývá zvykem (a že je ta laťka pořádně vysoko...). Mezi řádky každopádně najdete opravdu hodně zajímavostí kolem archeologického výzkumu, historie Egypta, starých písemných pramenů, mytologie...

... jo – a nadchlo mě, že autorka sem tam vysvětlovala systém hieroglyfů (a to i s praktickými ukázkami). Boží. ♡

Románové vrstvy

Romány Jodi Picoultové se dále vyznačují jistou mnohovrstevnatostí. Ta k její tvorbě prostě patří. Mě osobně se nicméně daleko více líbí to, jak autorka všechny ty vrstvy nakonec dokáže propojit. A přesně tohle se jí podařilo i v Knize dvou cest. Kromě témat spojených se smrtí a s Egyptem tady narazíte třeba na teorii paralelních vesmírů nebo na vnímání vlastní nadváhy v průběhu dospívání. Výsledkem je pak příběhový celek, který dokonale dává smysl.

Kniha dvou cest je tedy rozhodně čtivá knížka, která nabízí velký prostor k zamyšlení. Která vás obohatí, v jistém momentu i překvapí...

... a za sebe říkám jednoznačné ano. :-)

Bibliografické údaje

Název: Kniha dvou cest / The Book of Two Ways
Autorka: Jodi Picoultová
Překlad: Alexandra Fraisová a Marcela Nejedlá
Nakladatelství: Ikar
Rok vydání: 2023
Počet stran: 488
ISBN: 978-80-249-4999-4