RECENZE: Vzdělaná

Na knížku Vzdělaná Tary Westoverové jsem se těšila opravdu dlouho. Poprvé u nás vyšla před dvěma lety, rekordně rychle se vyprodala, ale dotisk nikde. Letos jsme se ale konečně (!) dočkali dalšího vydání a já jsem nezaváhala ani vteřinu. Na přebalu tentokrát najdete mimo jiné doporučení Billa Gatese, který tvrdí, že tahle kniha je ještě lepší, než vám vyprávěli. Naprosto souhlasím. Je skvělá.




Kdo je Tara Westover

Protože se jedná o silný autobiografický příběh, považuju za důležité ze všeho nejdřív představit jeho autorku. Tara (*1986, Idaho) se narodila v početné mormonské rodině v čele s podivně smýšlejícím otcem trpícím pravděpodobně bipolární poruchou. Tento muž se mermomocí snaží "oprostit od sytému", zásobuje se municí a jídlem (protože přijdou zlé časy), nedůvěřuje medicíně, je přísně věřící. Své děti neposílá do školy, některým z nich dokonce po narození nenechal vystavit rodný list. Přesto se Taře nakonec z tohoto prapodivného prostředí podaří uniknout a, pozor, vystudovat doktorát v oboru historie na univerzitě v Cambridge.

Autobiografie...

... má tři klíčové části. V první z nich Tara vzpomíná na své dětství. Líčí, jak se ke svým dětem rodiče chovali, co jim vštěpovali, co všechno považovali za takzvaně "nemravné" - a že toho bylo hodně, třeba vyhrnutí dlouhého rukávu v parném dni. Ve druhé části pak autorka popisuje své začátky na univerzitě a ve třetí magisterské studium na Cambridgi. 

Silné momenty

Nutno říct, že Tařin příběh je plný silných momentů. Chvil, kdy zadržujete dech, kdy vámi cloumají emoce. Vztek. Místy vás pohltí nevěřícnost. Najdete tady nespočet podivných situací. Takových, u nichž by vás ani náhodou nenapadlo, že by ještě v dnešní době (a v moderní společnosti) mohly nastat. Nechci je přímo vyjmenovávat, ať nikoho nepřipravím o vydatné pocity při čtení knížky, ale jeden příklad za všechny bych snad odcitovat mohla.

Tara na jedné z prvních univerzitních přednášek, strana 169:

"Tohle slovo neznám," sdělila jsem mu. "Co znamená?"
    Nastalo ticho. Ne takové to zklidnění, ztišení, ale naprosté dramatické ticho. Žádné šustění papírů, žádné škrábání tužek.
    Profesor pevně sevřel rty. "To snad nebylo nutné," poznamenal a pak se vrátil se svým poznámkám.
    Po zbytek přednášky jsem se skoro nehýbala. Dívala jsem se na svoje boty, říkala jsem si, co se stalo a proč, a kdykoliv jsem zvedla hlavu, zjistila jsem, že se na mě někdo dívá, jako bych byla divná. Jistě že jsem byla divná a taky jsem si toho byla vědoma, ale nechápala jsem, jak to můžou vědět oni.
    Když zazvonilo, Vanessa si nacpala sešit do batohu. Pak se zarazila. "Neměla by sis z toho dělat legraci. Není to vtipné," pokárala mě. Odešla, než jsem stihla něco říct.
    Zůstala jsem na svém místě, dokud všichni nevyšli z posluchárny, dělala jsem, že se mi zadrhl zip na kabátu, abych se nemusela nikomu podívat do očí. Pak jsem šla přímo do učebny s počítači a vyhledala si slovo "holokaust".

Jednou z klíčových postav Tařina vyprávění je dále její poněkud vyšinutý bratr s násilnickými sklony. To bylo silné kafe. Samotná přítomnost agresivního individua v této rodině není ničím, co by čtenáře až tak šokovalo. Ale přístup Tařiných rodičů k problému už tedy ano. 

Inspirativní příběh

Celkový dojem z Tařiny literární zpovědi bych nicméně popsala jako neuvěřitelně inspirativní. Ona by to o sobě možná neřekla, protože na svou osobu pohlíží skromným až sebepodceňujícím okem, ale podle mě je to enormně silná žena. Je neuvěřitelné, kam až se navzdory svým pochybným kořenům dokázala dostat. Tahle holka si prostě zaslouží obdiv. Při pohledu na její životní cestu člověka navíc přepadá takový ten povzbuzující pocit, že všechno je možné, když opravdu chcete a jdete si za tím.

Skvěle napsáno

A nakonec asi není nijak překvapivé, že autorka svůj příběh velice dobře sepsala. Působivě, čtivě. Jednotlivé "epizody" dokázala skvěle vypointovat, uvádí je v zajímavých souvislostech. Nedivím se, že si Tara poradila i se stylem psaní. Pro někoho, kdo se dokázal téměř bez pomoci vypracovat tak jako ona (ze šrotoviště na Cambridge), už psaní knížky musí být tím nejmenším.

Čili: tahle kniha mě opravdu dostala.

Naprosto. A to i přes velice vysoká počáteční očekávání, nutno dodat. Obecně totiž platí, že čím víc člověk čeká, tím větší podstupuje riziko zklamání. Jenže tohle skutečně dobré je. Bill Gates měl pravdu: tahle kniha skutečně byla ještě lepší, než mi vyprávěli.







Bibliografické údaje

Název: Vzdělaná / Educated
Autorka: Tara Westover
Překlad: Olga Bártová
Nakladatelství: Mladá fronta
Rok vydání: 2022
Počet stran: 352
ISBN: 978-80-204-5963-3

Komentáře

Nejčtenější články

Kniha jako dekorace do bytu

Desatero prvků, které mě štvou na knižních provedeních

Co byste řekli na "personalizovanou literaturu"?

Proč v poslední době nechodím do knihoven