Lisa See: Čajová dívka z Kolibříkové ulice

Musím říct, že román Čajová dívka z Kolibříkové ulice spisovatelky Lisy See byl pro mě skutečně netradičním zážitkem. Především tedy zásluhou prostředí; příběh se odehrává v Číně a část postav jsou takzvaní Akhové (národnost žijící v horských jihoasijských oblastech). Kromě toho se kniha točí kolem čaje (kvůli tomu jsem si ji vybrala ke čtení) a řeší se tu rodinné vztahy. No... byl to docela zajímavý kulturologický koktejl. :-)

Dějové obrysy

Příběh se odehrává v dlouhém časovém úseku (1988-2016) a je dokladem jakéhosi kulturního přelomu v rámci jedné generace Akhů. Ústřední protagonistkou je zde jistá Li-Jen. Ta se narodila do tohoto primitivního horského kmene, ale díky přirozené inteligenci (a za pomoci místního učitele) se jí přes všechny trpké překážky podaří vystudovat, přestěhuje se do města a stává se z ní úspěšná podnikatelka. Přesto jí něco chybí - dcera Jen-Je, kterou musela v mládí odložit, aby zachránila holčiččin život. Životní cestu Jen-Je pak čtenář sleduje bokem. Většinou v náznacích, implicitně. 

Neznámí Akhové

Myslím si, že většina z nás o národnosti Akhů doposud neslyšela. Pro mě to tedy byla naprostá novinka, a tedy něco málo k nim: Akhové žijí v horských oblastech jihovýchodní Asie, živí se převážně zemědělstvím (pěstují například rýži, opium nebo čaj). Základem jejich vědění je ústně předávaný text Akhazang obsahující verše o historii, náboženství a také jsou v něm zahrnuty akhské zákony. Ty ještě před časem bývaly vysoce kuriózní. Zvrhlé. (Mohu-li tedy soudit dle událostí v románu.) Považovat dvojčata za "lidský odpad", po narození je proto okamžitě usmrtit a pak vyhostit jejich rodiče z kraje - to jako fakt...? Podivná byla i scéna, kdy rodiče brání Li-Jen, aby si vzala San-Pchaa, neboť se narodila den vepře a on v den tygra.

Vztah mezi matkou a dcerou

Když jsem si v anotaci přečetla, že se v knížce řeší vztahy mezi matkou a dcerou, nečekala jsem, že mě právě tahle rovina tak emočně rozloží. Hlavně tedy v první třetině knihy jsem ani nedýchala, protože se v ní objevilo téma odloučení matky od dítěte těsně po narození. Prostě... hrůza, hrůza, hrůza. Kromě tohoto příšerného momentu se ale vztah matka-dcera objevuje v dalších variantách. Figuruje tu třeba povaha mateřského pouta v souvislosti s věkem dotyčných nebo motiv adopce, se vším všudy.

Čajové prostředí

A konečně - čaj. :-) Téma čaje se v textu vyskytuje ve dvou konkrétních kontextech. Jednak hlavní hrdinka pochází z rodiny, která vlastní čajové plantáže a sklízí čajovníkové lístky, a jednak v příběhu hraje obrovskou roli podnikání s pchu-erem. Osobitým fermentovaným čajem, tradičně pěstovaným v horských oblastech provincie Jün-nan. Pro čajem nepolíbené: pchu-er se tradičně lisuje do formy kulatých "koláčů" a pak podléhá procesu zrání, někdy i po dlouhé roky. Ve výsledku má typickou uleželou chuť se zemitými tóny, která může připomínat, řekněme, ztrouchnivělé dřevo.

"Čaj, nápoj po desetiletí přehlížený, je opět ceněný. Ale i když je považovaný za starožitnost, je stále živý. A každý doušek, skrze důležité chutě a vůně, otevírá naše srdce, abychom si pamatovali rodinu, lásku a těžkosti, které jsme překonali. Naši předkové věřili, že ty nejlepší čaje dokážou odstranit povýšenost, rozpustit nedočkavost a odnést rozrušení a hněv." (o pchu-eru, str. 185)

Mimochodem - Li-Jen dokonce studuje pchu-er jako samostatný obor. To, že něco takového skutečně existuje, mi osobně přijde ještě šílenější než klínopis na Karlovce. :-D Ale na druhou stranu - proč ne, že?

Shrnu-li to tedy...

... knížka pro mě byla rozhodně milým překvapením. Rozšířila mi obzory, donutila mě se zamyslet a soustavně ve mě vyvolávala citová pohnutí. Jo a - doporučuji uvařit si ke čtení ten pchu-er, zvlášť, pokud ho neznáte. Tím totiž získá vaše poznání velmi unikátní rozměr.

Bibliografické údaje

Název: Čajová dívka z Kolibříkové ulice / The Tea Girl of Hummingbird Lane

Autorka: Lisa See

Překlad: Petra Andělová

Obálka: Veronika Cágová

Nakladatelství: Jota

Rok vydání: 2020

Počet stran: 374

ISBN: 978-80-7565-718-3