TOP DĚTSKÉ KNÍŽKY # 7: Justýnka a asistenční jednorožec
O čem se v knížce vypráví?
Justýnka chodí do druhé třídy, má samé jedničky, je zdvořilá a hodná. Jedna vlastnost je jí ale cizí - vůbec nemá smysl pro fantazii. Často se nudí a neví, jak si hrát. Proto jí pan doktor Dulík předepíše podivný lék: asistenčního jednorožce, se kterým má holčička strávit následující týden. Jednorožec Hubert ji zavádí na neobyčejná místa rozvíjející představivost (do Básničkystánu, k řece Slov, do krajiny Justýnkou namalovaného obrázku...) a holčička takto nasává kouzlo tvůrčího světa.
Barevná sprcha nápadů
Ze všeho nejdříve bych ráda ocenila, jak si s nápadem "asistenčního jednorožce" autorka pohrála. Nejen moje Kačka, ale i já jsem byla poměrně zvědavá, co ještě přijde. :-) Hubert musí například každý den posnídat "všechny barvy duhy", takže se po jablku s pomerančem a borůvkovou marmeládou dojídá voskovkami, aby doplnil fialovou, žlutou a červenou. Holt, pestrá strava je pestrá strava. :-) U řeky Slov si zase holčička všimne podivného jevu:
"Kousek dál se u břehu hromadila temně modrá slova. Hubert Justýnce vysvětlil, že to jsou slova neslušná, a proto se tomu místu při koupání všichni vyhýbají."
Výchovný přínos
Justýnčin příběh děti motivuje k tomu, aby se nebály tvořit a vymýšlet nové věci. V tomto ohledu opravdu každá stránka dokazuje, že fantazie je úžasný prostor. A mimo to pak v textu najdete i drobná poučení, zvláště, když se jednorožec Hubert rozpovídá o pralese nesmyslů a srovnává tamní absurdity s tím, jakých divných věcí se dopouštíme my, lidé. (Třeba konstatuje, že si kupujeme spoustu jídla, které pak zkažené vyhazujeme.)
Líbivé ilustrace
A v neposlední řadě pak musím rozhodně pochválit ilustrace. Jsou poctivé, propracované, nápadité a dětské oko je určitě docení. Po technické stránce působí, jako by byly malovány vodovkami (což dokonale koresponduje s poselstvím knížky). Také je moc hezké, jak kreslířka oddělila obecné ilustrace od Justýnčiných výtvorů. Ty totiž ztvárnila klasickým záměrně nedokonalým "dětským" stylem (viz předposlední obrázek dole).
Jedna malá výhrada
Přestože jsem Justýnku zařadila do kategorie Top dětské knížky, mám k ní přece jen jednu výhradu. Týká se veršů v zemi zvané Básničkystán. V tomhle ohledu bych asi byla raději, kdyby byly autorčiny rýmovačky libozvučnější. Občas v nich skřípe rytmus a někdy (viz následující příklad) mi vadily lehce nepřesvědčivé rýmy (v tomto případě cesta - tlustá).
A vhodný věk pro knížku?
Na stránkách nakladatele se píše, že jde o titul pro děti od devíti let. Já jsem knížku pořídila své tříleté holčičce a ono ji to baví. Podle mě má Justýnčin příběh prostě několik rovin - tříleté dítě se bude soustředit především na líbezné obrázky, na přítomnost roztomilého jednorožce.... To devítileté se pak nechá vtáhnout myšlenkami o ožívajících vodovkami namalovaných obrázcích či o existenci planety Fantazie, kde se údajně zhmotňují veškeré jejich představy. Jako čtení pro žáčka druhé či třetí třídy má text navíc naprosto ideální rozsah. Kapitoly jsou krátké, hojně ilustrované a ani třeťákovi nezabere celou věčnost dočíst tuhle zelenou knížku do konce.
Takže jako rodič doporučuju.
Komentáře
Okomentovat