RECENZE: Ani později, ani jinde

Ani později, ani jinde je knihou francouzské autorky Delphine de Vigan z roku 2011. Už dávno jsem si všimla, že je tahle spisovatelka u nás velmi oblíbená, a tak mě zajímalo, proč. Teď to vím - i mě dostala. Píše svižně, chytlavě a zaměřuje se na psychologické nuance. Zkrátka můj šálek kávy. :-)




O čem próza Ani později, ani jinde je?

Kniha je postavena na dvou dějových liniích. První z nich se zaměřuje na Mathildu, která se stala obětí podvratné manipulace v jednom korporátu. Druhá pak patří lékaři jménem Thibault žijícímu v neuspokojivém vztahu s nalomenou reciprocitou. Mathilda a Thibault se navzájem neznají a čtenář čeká, jestli se nakonec sblíží a zda mezi nimi k něčemu dojde. Co je ale jisté - oba se ocitají na hranici svého trápení a oba zažívají (v tentýž den) jakýsi bod zlomu.

Skvělý společenský román

Jakožto pocitově založenou čtenářku mě pochopitelně nadchlo, že autorka příběh postavila na zajímavých, nikoli však nenormálních životních situacích. Jinými slovy - hybatelem děje tu není nic šíleného, děsivého, originálního. Vše naopak stojí na vývoji emocí a intrik. Mathilda například vypravuje, jaký byl její svět předtím, než se jí v zaměstnání začala ztrácet půda pod nohama. Sděluje, co její aktuální krizi nejspíše (kdysi dávno) odstartovalo, retrospektivně líčí jemné změny chování svého nadřízeného. Ty změny, které ji kousek po kousku srážely k zemi a které nakonec Mathildu téměř semelou. Já jsem se zvláště při čtení jejího příběhu úplně naježila, což... je v oblasti literatury vlastně kompliment :-). 

Svižný styl psaní

Přestože autorka řeší především emoce a psychický stav protagonistů, spád knížky tím nikterak netrpí. Čtenář chce číst dál. Vědět, co bude. Většina emocí je totiž napůl demonstrována pomocí konkrétních situací, které v člověku dovedou vyvolat velmi silná pohnutí.

Dále bych ráda vypíchla fakt, že se veškerý aktuální děj odehrává během jednoho jediného dne, a to 20. května (samozřejmě s četnými flashbacky). To je možná také důvod, proč stránky člověku tak sviští pod rukama.

Další společenská témata

Kromě ústředních témat se autorka mezi řádky taktéž dotýká úzkostí a psychických problémů obecně. Zabývá se otázkou samoty. A v pozadí jako byste slyšeli hluk velkoměsta - Dvacátý květen se odehrává v anonymizované Paříži. Thibault navštěvuje pacienty v různých městských čtvrtích, hledá parkování, tlačí se v zácpách. Mathilda se zase prodírá davem, dusí se v přeplněném metru. Jako byste tam byli.

Překlad názvu

A na závěr bych měla ještě jednu připomínku k překladu názvu. V originále se knížka jmenuje Les heures souterraines. To ve francouzštině znamená něco jako hodiny v podzemí, přičemž přívlastek souterrain znamená nejen podzemní, ale též skrytý, nejasný. Líbilo by se mi, kdyby česká verze tudíž alespoň nějaký obdobný dvojsmysl obsahovala. Vzhledem k obsahu knížky bych byla třeba pro název Na konci tunelu / V tunelu - tunel ve smyslu "tunel metra" (podzemní místo, na kterém se Mathilda s Thibaultem potkávají) a tunel jakožto metafora bezvýchodné situace. Překladatelské řešení Ani později, ani jinde je asi neškodné (jde o frázi vyňatou z textu). Ale moc se mi popravdě neodráží v Mathildině osudu.

Každopádně...

... mě osobně Delphine jako autorka zaujala a rozhodně se v budoucnu hodlám pustit i do další její tvorby.






Bibliografické údaje

Název: Ani později, ani jinde / Les heures souterraines
Autorka: Delphine de Vigan
Překlad: Alexandra Pflimpflová
Nakladatelství: Odeon
Rok vydání: 2011
Počet stran: 192
ISBN: 978-80-207-1348-3

Komentáře

Nejčtenější články

Kniha jako dekorace do bytu

Desatero prvků, které mě štvou na knižních provedeních

Co byste řekli na "personalizovanou literaturu"?

Proč v poslední době nechodím do knihoven