Kompaktní průvodce japonskými myšlenkovými směry: Japonisme

Knihy o tom, jaké strategie využívají různé národy k dosažení spokojenosti, k nám přicházejí z různých světových stran. V poslední době jsou to tedy především inspirativní filozofie ze severu, ale ani východ není v tomto trendu nikterak pozadu. A já bych dneska ráda přestavila sympatický titul Japonisme. Podotýkám, že knížka nebyla přeložena do češtiny, takže se musíte smířit s originálem (tj. angličtinou). Nicméně si myslím, že zrovna v tomto případě nejde o nikterak náročný text, tudíž klidně do toho. :-)


Japonisme

Zasvěcený, ale osobní styl

Než se zaměřím na samotný obsah publikace, považuju za nutné zmínit, že text rozhodně nepůsobí odborným dojmem. Naopak - je to poměrně "osobní" psaní. Autorka Erin Niimi Longhurst je sice absolventkou oboru sociální antropologie a dostatečné vzdělání ve věci tlumočení cizích kultur jí nechybí, především je to však blogerka a i další její pracovní aktivity se motají kolem medií. Dále bych zdůraznila, že se rovněž jedná o slečnu s japonskými kořeny, která se snaží (srozumitelnou a líbivou formou) předat čtenáři svůj vlastní pohled na japonský svět. Vysvětluje, v čem ji jednotlivé směry inspirovaly, a jak je ona sama implikovala do svého života.

Co v Japonismu najdete?

Knížka je jakýmsi průvodcem po rozličných myšlenkových cestách vycházejících z japonské kultury. Konkrétně jsou tu představeny následující filozofické koncepty: 

  • ikigai (hledání smyslu života)
  • wabi-sabi (přijetí krásy věcí v jejich pomíjivosti a nedokonalosti)
  • kincugi (oslava nedokonalosti a vad)
  • shinrin-joku (umění lesní terapie)
  • ikebana (aranžování květin)
  • tabemono (kuchyně)
  • ocha (čajové umění)
  • onsen (koupele v pramenech)
  • v náznacích autorka také popisuje principy japonského bydlení nebo kaligrafie.

Každé z těchto témat je mírně rozvedeno, ale přijde mi, že žádné z nich vlastně není probráno takzvaně se vším všudy. Žádná z kapitol není natolik podrobná, aby člověk to či ono téma procítil skutečně do hloubky. Jinak řečeno - pokud byste se zatoužili věnovat některému z konceptů důkladněji, budete se muset poohlédnout jinde. Japonisme je spíše takovým inspirativním přehledem. Autorka před čtenáře rozprostře lákavou škálu směrů, z nichž si může každý vybrat to své.

Milé knižní provedení

Co bych ale určitě ráda vyzdvihla, je zpracování knížky. Ona je totiž fakt krásná. Malá, příjemná, plná nádherných fotek a estetických ilustrací. Co do velikosti a stylu se tahle knížečka mimochodem velmi podobá titulu Hygge Maika Wikinga, jestli ho znáte. I když, popravdě řečeno, Japonisme se mi vizuálně zamlouvá ještě o kapku víc. :-)

Japonská přísloví lemující text

Také jsem ocenila, že Erin knížku (jen tak mimochodem) obohatila o některá japonská přísloví, přiléhavé citace a jiná "moudra" (viz čtvrtý obrázek dole). Ne, že bych tyto stránky pokládala za nepostradatelné, ale doplněk k textu je to líbezný.

A komu bych knížku doporučila?

No... určitě ne někomu, kdo se již se zmíněnými směry setkal, nebo se jimi dokonce podrobně zabýval. Pro takového člověka by titul Japonisme představoval poměrně zbytečné čtení. Pokud ale kniha padne do ruky zvídavému, étericky naladěnému a Japonskem nepolíbenému jedinci, může se mu stát skvělým společníkem. :-)

Japonisme je zkrátka takovou přívětivou vstupní branou do světa japonských myšlenkových směrů.


Japonisme

Japonisme a japonská směs

Obrázek z knížky: sushi

japonské přísloví

Obrázek z knížky - kincugi


Bibliografické údaje

Název: Japonisme
Autorka: Erin Niimi Longhurst
Ilustrace: Ryo Takemasa
Nakladatelství: Thorsons
Rok vydání: 2018
Počet stran: 288
ISBN: 978-0-00-828604-0

Komentáře

Okomentovat

Nejčtenější články

Kam s vyřazenými knihami?

Obrázek
Dneska trochu prakticky. :-) Myslím, že každý čtenář někdy řešil otázku, co s vyřazenými knihami. Přetřízení knihovny je totiž pouze prvním krokem k tomu, abychom uvolnili místo na nové výtisky a zbavili se těch, které už z různých důvodů nepotřebujeme. I já jsem v minulosti zkoumala, "kam s nimi" - prostor naší domácí knihovny také není nafukovací. :-D Čili... jaké tedy máme možnosti?  Člověk má obvykle představu, jak by zhruba chtěl s vyřazenými knihami naložit. Zpravidla přemýšlíme o dvou alternativách: buď z nich chceme ještě něco vytěžit (a prodat je), nebo je naším primárním cílem vyklidit prostor v knihovně (a třeba je i darovat). Otázka zní, kde a jak. Plus - existují i jiné způsoby, jak poslat literaturu dál. Pojďme se na to tedy společně podívat. (↓) 1)     Varianta  PRODAT Antikvariáty - Kontaktovat majitele antikvariátů se vyplatí především ve chvíli, kdy se vám v bytě povalují stovky knih, se kterými si nevíte rady. Podle mě je to ideální řešení, pokud kupříkladu
Číst

Coleen Hoover: Námi to končí

Obrázek
Námi to končí je kniha velmi oblíbené autorky v žánru new adult -  Colleen Hoover . Až doteď jsem ji moc neznala, jen jsem na ni odevšad slýchala chválu a ódy. :-) Titul Námi to končí jsem si pro seznámení s její tvorbou vybrala především proto, že jej mnoho čtenářů (resp. spíše čtenářek) označilo za svůj nejoblíbenější. A pak mě utvrdilo 91   % na Databázi knih a 92   % na ČBDB . :-)
Číst

Tři známé knihy, které mě zklamaly závěrem

Obrázek
Dneska si pro změnu dovolím být lehounce kritická. Jen trochu, ale přesto. :-) Tentokrát jsem se totiž rozhodla rýpnout si do tří knih, které mě  zklamaly svým závěrem . Nechápejte mě špatně: závěrečná pointa můj celkový dojem z knížky většinou nijak výrazně neovlivňuje. Peckoidní vyústění příběhu považuju spíše za takovou třešinku na dortu . Když to tam je, jsem nadšená. Když ne, nevadí. Nicméně i tady se vynořily jisté výjimky a o těch to dneska bude. Čili – vítejte v dnešním protivném okénku. :-) Než se k jednotlivým knížkám vyjádřím, musím upozornit na zcela minimální, leč možné spoilerování. Budu se sice snažit, abych neprozradila příliš, ale přesto musím nějak odůvodnit svá stanoviska. Vysvětlit, čím mě inkriminované závěry nepotěšily. To jen tak pro pořádek. :-) A teď už pojďme na to! Dívka ve vlaku   Paula Hawkins Na prvním místě musím uvést thrillerový bestseller Dívka ve vlaku . Příběh o zvědavé Rachel, která den co den z okýnka vlaku sleduje, co se děje v jejím starém domě
Číst

Penelope Bloom: Jeho banán

Obrázek
Knihy Jeho banán jsem se popravdě hodně bála. Ten název prostě zavání prvoplánovou erotikou, kteroužto v beletrii úplně nevyhledávám. Přesto mě hryzala zvědavost, protože úspěch knížek této série je opravdu jen stěží ignorovatelný. Kdykoli otevřu sítě, tak na mě některý z oněch titulů vykoukne. A že už jich vyšlo fakt hodně:  Její třešničky , Jeho zákusek , Její keřík , Její tajemství , Jeho balík .... Ale abych to zkrátila – nakonec jsem se odhodlala, do poťouchlého Banánu se zakousla a... jo. Je to taková odpočinková blbost. :-D Dějový rámec Příběh je vyprávěn ze dvou perspektiv; první z nich patří trochu ztřeštěné, přidrzlé a pohromy přitahující Nataše , druhou ztělesňuje vlivný suchar  Bruce . Tito dva lidé se v jednu chvíli ocitnou v peprném postavení šéf-stážistka . Nataša a Bruce jsou protipóly, které se nesnášejí a přitahují zároveň, hrají si spolu na kočku a myš. A do toho mají oba svůj vlastní (tajný) kariérní cíl. Povaha banánového humoru Spousta čtenářů o knížce již nap
Číst

Pavel Tomeš: Až na ten konec dobrý

Obrázek
Nedávno si ke mně našla cestu knížka  Až na ten konec dobrý . Úplně náhodou, nutno říct. O to větší překvapení pro mě bylo, jak moc jsem si ji užila. Navíc – přestože jde o knížku, která se v mnoha bodech dotýká smrti, tak jsem se u ní místy fakt zasmála. A nejsem jediná. Vzhledem k tomu, že titul získal Magnesii Literu v kategorii Cena čtenářů, je jasné, že cynický humor Pavla Tomeše zdaleka neoslovil jenom mě. :-) Struktura příběhu Vypravěči se v knize  Až na ten konec dobrý vyskytují celkem tři  –  pětatřicetiletá novinářka, bývalý ředitel hvězdárny v důchodu a jeho vnučka Luna. Každý vypráví svůj vlastní příběh, prezentuje vlastní pohled na svět... a (jak asi čekáte) v jednu chvíli jejich osudy protnou . Velice nezvykle ovšem, to se musí nechat. :-) Chlap v každé postavě Každý z těchto tří pohledů autor jazykově přizpůsobil konkrétním postavám . Všechny jsou jasně rozpoznatelné a ohraničené. Přesto mi přijde, že se chlapský a sarkastický styl Pavla Tomeše promítnul nejen do osobn
Číst