Audiokniha: Chirurg
Nástin dějové linky
Když bych měla shrnout, o čem knížka je, řekla bych, že jde o vhled do běžného života jednoho chirurga. Ústřední postavou (jejíž příběh je prezentován v ich-formě) je muž ve středních letech jménem Hynek. Má rodinu, působí jako lékař v nemocnici jednoho menšího města a dozvídáme se, že měl na minulém pracovišti nějaký průšvih. Jaký, to vyzrazovat nebudu, ať zbytečně nespoileruju. Velká část příběhu se každopádně odehrává v prostředí nemocnice - v ambulanci, na sále, v "lékařáku". Hynek operuje, šije, diagnostikuje... a čtenář pozoruje svět jeho chirurgickýma očima. Sledujeme, co si tento člověk myslí o pacientech, o sestrách, co ho štve a kdy je vytočený doběla. A pak je tu jeho ne zrovna idylický osobní život: vyčpělé manželství, milenka, syn v pubertálním věku, dusná rodinná atmosféra, stárnoucí rodiče, finanční starosti. A... ehm... alkohol.
Hrdina zhrzený životem
Musím se přiznat, že jsem s hlavním hrdinou hrubě nesympatizovala. Ne, že by byl v jádru špatný člověk, to vůbec. Jen mi zkrátka není vlastní vstřebávat knížku prostřednictvím někoho tak negativistického. A iritovala mě jeho povýšenost. Hynek evidentně prochází krizí středního věku, je znavený životem, všechno se mu bortí pod rukama. Lidi kolem ho štvou (každý jiným způsobem), avšak otázkou je, zda jsou skutečně všichni okolo taková banda kreténů (jeho pubertální syn, "hysterická" manželka, debilní šéf, neschopné nemocniční sestry...), nebo zda ta všudypřítomná debilita není náhodou důsledkem jeho cynického smýšlení.
Na druhou stranu je ale právě tohle (↑) známka kvalitního psaní.
Pokud se totiž autorovi či autorce podaří ztvárnit postavu natolik plasticky, že čtenářovi vadí, je to svým způsobem doklad dobře odvedené práce. A ačkoli mám jisté námitky proti zhrzenému chirurgovi, Petře Dvořákové naopak za vykreslení protagonisty nemohu vytknout vůbec nic. Ten chlap je totiž tak uvěřitelný, že jsem měla skoro pocit, jako by to byl některý z mých známých. Někdo, s kým... bych na pivo asi nešla.
Autenticita prostředí
Co musím na knížce dále ocenit, je autenticita nemocničního prostředí. Autorka používá lékařský žargon a chirurgické oddělení je také popsáno dosti věrohodně. Předpokládám, že v tomto případě Petra Dvořáková čerpala z vlastní praxe - nějakou dobu sama pracovala jako zdravotní sestra a informace o vnitřním chodu našeho zdravotnictví by tedy měla mít z první ruky.
Přirozený jazyk
Mnozí pak určitě ocení, že je kniha je psána čtivým, přirozeným stylem. Text působí, jako by se s tím autorka "nemazala", nikoli však neprofesionálně. Petra Dvořáková se nebojí vkládat Hynkovi do úst hovorovou češtinu a sem tam nějaký ten přisprostlý / sprostý výraz. Staří muži jsou pro něj dědci, ženy jsou automaticky baby (pokud tedy zrovna neošetřuje přitažlivou mladou holku v bílých krajkových kalhotkách). Věci kolem ho serou a všechno je na hovno.
A můj celkový dojem?
No... upřímně řečeno - celkem dlouho mi trvalo, než jsem se do audioknihy zaposlouchala. Jak jsem již podotkla na začátku, nesouzněla jsem s negativistickou polohou hlavního hrdiny a ne vždycky jsem měla na toho bručouna náladu. Ale - na druhou stranu - poslední třetinu jsem si užila. Líbilo se mi, jak autorka rozehrála jisté nemocniční kauzy a jak mě nakonec (přes všechny zmíněné antipatie) dokázala do Hynkova vnímání zasvětit. Celkově to tedy cítím nějak takto: nelituju, že jsem si Chirurga poslechla, ale asi bych o nic nepřišla, kdybych tak neučinila.
Jo a jedno VAROVÁNÍ na závěr:
Rozhodně tuhle knihu nečtěte před chirurgickým zákrokem.
Někdy je prostě lepší nevědět. :-D
Komentáře
Okomentovat