RECENZE: Žít s radostí

Začíná mi připadat, že nějak často odbočuju k motivačním knížkám. Už poněkolikáté v tomto roce držím v ruce seberozvojovku, tentokrát je to druhý díl bestselleru Zázračný úklid japonské odbornice na pořádek - Marie Kondo. Titul nese název Žít s radostí a opět je o uklízení. Hned zkraje podotýkám, že na tento typ knížek musíte být velmi vhodným čtenářem. Ono je totiž na jednu stranu skutečně zvláštní pročítat si po večerech publikaci o tom, jak si doma třídit haraburdí... Věřím, že z podobných knih může mít kdekdo celkem srandu. Já si ale myslím, že to přece jen něco do sebe má. :-)



O autorce

Když se budeme bavit o smyslu pro pořádek, řekla bych, že těžko najdete někoho zapálenějšího pro věc, než je právě Marie Kondo (* 1984). Nejen, že se v současné době živí jako úklidová poradkyně, ale také se mezi řádky dozvídáte o tom, jak už jako malá ráda dávala věcem v bytě řád, marně se snažila udržet v čistotě rodinnou koupelnu a nebo se třeba dočtete, kterak v tomto útlém věku "tajně" uklízela i ostatním členům domácnosti. Občas jsem měla z jejích slov skoro dojem, jako by tím pořádkem byla úplně posedlá. Na druhou stranu je ale právě ono Mariino nadšení tím, co její první knize přišpendlilo nálepku bestseller.

Metoda KonMari

Jestli jste někdy narazili na pojem "metoda KonMari", tak asi tušíte, že jde o strategii pořádku, kterou Marie Kondo za dobu své praxe vyvinula. Autorčina filozofie je založena na předpokladu, že byste se ve svém bytě měli zbavit všeho, co vám nedělá radost, a udělat si z bytu příjemné místo. Jistě vás napadne, že je to pěkná blbost, protože: "Jak mi asi tak může dělat radost šroubovák nebo hadr na zem?" Ale nebojte - i těmito předměty se japonská odbornice na úklid dosti podrobně zabývá a snaží se vše uvést na pravou míru. Základem KonMari metody je tedy vyházet zbytečnosti a pak pečlivě uspořádat všechno to, co nás těší. 

Zázračný úklid versus Žít s radostí

Otázkou je, v čem se tedy druhá knížka Marie Kondo liší od té první. Budu upřímná - podle mě jsou si tyhle publikace velice podobné. Některým by se mohly jevit téměř identicky. Sama autorka nicméně v úvodu poznamenává, že Žít s radostí je vhodnou příručkou spíše pro takové čtenáře, kteří se již k úklidu odhodlali, kdežto po Zázračném úklidu by měli sáhnout ti, kdož ke svému odhodlání prozatím nedospěli. Já osobně pak shledávám drobný rozdíl tomhle: první knížka se zaměřuje především na klíč, podle něhož se věcí zbavovat. A knížka s modrou poličkou na přebalu se ve větší míře soustředí na to, jak dát již vytříděným věcem vyniknout. Plus - v publikaci Žít s radostí naleznete i ilustrace... i když jich popravdě není tolik, abych knihu nazvala ilustrovaným průvodcem (jak jest psáno na obálce).

Uklízecí fígle

Na obou knížkách Marie Kondo se mi nicméně líbí, že nabízejí zcela konkrétní a užitečné tipy. Spousta z nich se týká třídění - v těchto případech autorka upozorňuje na různé typy předmětů, které máme tendenci shromažďovat, i když logicky není proč. Nebo autorka radí, jak co nejlépe určit, co nám vlastně dělá radost a co ne. V případě titulu Žít s radostí mě navíc příjemně překvapilo celkem dost inspirativních tipů na to, jak si interiér zpříjemnit. Jak věci ukládat, aby nás už jenom pohled na ně těšil.

Nudné texty o skládání

Mimo výše uvedené se však musím přiznat, že mě moc nebavily zdlouhavé textíky popisující, jak skládat jednotlivé svršky. Možná to je tím, že zrovna se skládáním nemám problém. A taky v tomto bodě s KonMari metodou příliš nerezonuju. Docela dobře mé námitky vystihuje historka uživatelky ČBDB s přezdívkou Delfínek, která konstatovala, že když její dcera manželovi poskládala dle doporučeného systému trička do úhledných balíčků, byly tyto druhý den zlikvidovány, neboť onen muž "hledal tričko s malou fajfkou a ve srolované podobě dvaceti černých triček bylo asi až patnácté na řadě". :-D Inu... každý systém má holt svá úskalí. 

Problematika slova "vyhodit"

Co dále seznávám lehce problematickým, je autorkou poměrně často užívaný výraz vyhodit. Tohle slovo je totiž totálním rozporu s ekologií a možná by bylo lepší, kdyby byla všechna slovesa vyhodit nahrazena méně drastickou formulací dát pryč. Ta totiž implikuje možnost, že budou vyřazené věci dále putovat někam, kde dobře poslouží.

Na druhou stranu se musím autorky zastat. Ona je totiž tím posledním, kdo by si věcí nevážil. To je cítit z každé stránky. Krom toho je zřejmé, že se Marie Kondo v rámci své praxe evidentně setkala s extrémně zabarikádovanými prostory. Chápu, že vyklidit dům někoho, kdo má skutečně chorobné tendence hromadit, musí být už samo o sobě náročný úkol. A popravdě - kdyby se měl navíc každé z vyřazených věcí hledat nový domov... to by se to vyklizení taky mohlo protáhnout na neurčito... :-/

Motivace k uklízení

Když to tedy shrnu, musím říct, že je autorčin zápal pro úklid silně nakažlivý. Člověk má opravdu chuť zorganizovat si všechen ten chaos ve skříňkách, šuplících a na poličkách. Udělat si z bytu příjemné útočiště. Obklopit se předměty, které mu dělají radost. Snad právě proto bych se za knížku přimluvila u lidí, kteří se k většímu úklidu již dlouho chystají a nemohou se k němu dokopat. Jako spouštěcí motor podle mě totiž obě autorčiny knížky poslouží úplně skvěle. :-)








Bibliografické údaje

Název:
Žít s radostí / Spark Joy
Autorka: Marie Kondo
Překlad: Šárka Kadlecová
Nakladatelství: Pragma
Rok vydání: 2018
Počet stran: 240
ISBN: 978-80-2549-905-9

Komentáře

  1. U té první knihy jsem se sice místy usmíval a druhou si z obavy (zjevně z oprávněné), že se bude opakovat, nepořídil, ale odnesl jsem si i pár postřehů. A na jeden si vzpomínám celkem často - že je třeba zkoumat pocity, které v nás věc vyvolává, a podle toho se řídit.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tvá obava byla oprávněná, ty knížky jsou si fakt hodně podobné. :-D Ale něco nového jsem v ​titulu Žít s radostí přece jen objevila. Pár vychytávek navíc, které asi v blízké době použiju. Jo a mimochodem: příští týden má vyjít, do třetice všeho uklizeného, Radost z práce. Možná jsem divná, ale uvažuju, že i do tohoto půjdu.... :-)

      Vymazat
    2. :) Ale jo, proč ne. U těchto knih je důležité i opakování a připomínání, samotná jejich atmosféra je motivační. Občas se vracím k GTD nebo Babautovi, nebo si kupuju další kompiláty metod na organizaci času, jen pro připomenutí.

      Vymazat

Okomentovat

Nejčtenější články

Kniha jako dekorace do bytu

Co byste řekli na "personalizovanou literaturu"?

Proč v poslední době nechodím do knihoven

Lolita padesátkrát jinak