J. K. Rowlingová: Bajky barda Beedleho
Jak knížka vypadá?
Bajky barda Beedleho jsou, jak jsem již podotkla v úvodu, knihou, která je přimyšlenou součástí kouzelnického světa. Autorka kolem ní dokonce vytvořila velmi propracovaný kontext, takže máte opravdu pocit, jako byste vytáhli knížku z poličky ve Škole čar a kouzel v Bradavicích. Konkrétně má jít o sbírku pěti pohádek sepsanou v patnáctém století jistým bardem Beedlym. Ze starých run ji přeložila Hermiona Grangerová a je to jakýsi ekvivalent našich pohádek takzvaně mudlovských. Jinými slovy - prostřednictvím tohoto temně modrého svazku se setkáváte s příběhy tradičně vyprávěnými malým kouzelníkům. :-)
Každá z pohádek je navíc obohacena o komentář Albuse Brumbála, respektive o poznámky nalezené v čarodějově pozůstalosti. Ty vypadají nějak takhle:
"Jak jsme se už přesvědčili, první dvě pohádky barda Beedleho si svými tématy velkomyslnosti, tolerance a lásky vysloužily nesčetnou kritiku čtenářů. ‚Mágovo chlupaté srdce' se však za ony stovky let, které uplynuly od doby, kdy bylo napsáno, zjevně příliš nezměnilo a nestalo se ani terčem velké kritiky. Příběh, který jsem si v dospělosti přečetl z runového originálu, byl prakticky totožný s tím, který mi kdysi vyprávěla matka. Navíc je nutno poznamenat, že ‚Mágovo chlupaté srdce' je zdaleka nejdrastičtější bajkou z pera barda Beedleho. Mnozí rodiče ji proto dětem nevyprávějí, dokud nedorostou do věku, v němž jim už podle jejich názoru nehrozí noční můry."
(Tohle je jen úryvek, kompletní komentáře jsou samozřejmě mnohem delší.)
Obstojná konkurence klasických pohádek
Musím uznat, že po obsahové stránce se mi Beedleho příběhy v určitých bodech zamlouvaly víc než naše klasické pohádky o princeznách a dracích. Přemýšlím, že třeba Fontánu příznivé sudby bych nakonec mohla své Kaťulce i předčítat, až trochu poroste. Morální ponaučení je tady totiž nadčasové, chytré a použitelné. Nicméně, obdobně jako lidová slovesnost nás "mudlů", se ani kouzelnická slovesnost neobešla bez drastických scén. Takže se v souboru objevily i texty, které bych dítěti do ruky určitě nedávala - třeba právě příběh zmíněný v citovaném úryvku výše, Mágovo chlupaté srdce. V tomhle souhlasím s Brumbálem. Chlupaté srdce je vážně až moc velká kruťárna, pro dětské ouško tedy obzvlášť...
Středověký nádech ilustrací
Obrázky v knížce jsou inspirovány středověkými ilustracemi. Jsou černobílé, pohádkové a atmosféru dotvářejí úžasně. Celá publikace je obecně moc hezky provedená. Líbí se mi jako celek. Písmo, obálka, kresby, materiál... všechno dohromady pěkně ladí. A v knihovně by se knížka zvláště vyjímala vedle zeleného titulu Fantastická zvířata a kde je najít a červeného Famfrpálu v průběhu věků. (Původně jsem si chtěla pořídit celou tuhle trojku naráz, ale nebyla jsem jistá, zda by mě i zbylé dvě knížky bavily. No, ještě to promyslím. :-))
A nakonec drobná poznámka k překladu
Je to taková maličkost, ale musím to říct - nevím, proč byl překlad knížky řešen jako Bajky barda Beedleho, když o bajky v podstatě nejde (postavami tady nejsou zvířata) a v originále se knížka jmenuje The Tales od Beedle the Bard (tale = příběh, pověst, legenda). Slovo bajka mi přijde zbytečně zavádějící, i když připouštím, že název Bajky barda Beedleho zní svým způsobem hezky.
Každopádně...
... i tak musím tenhle rafinovaný pohádkový soubor pochválit. Ano - stále se jedná o doplněk k potterovské heptalogii a je třeba k němu takto přistupovat. Na druhou stranu to ale není to jedna ze sběratelských knížek bez přidané hodnoty. Něco do sebe to určitě má a já jsem si to prostě užila. :-)
Komentáře
Okomentovat