Anna Bolavá: Do Tmy
Nástin děje
Hlavní hrdinka Anna je podivná, uzavřená, zřejmě nemocná žena. S manželem se rozvedla. Je samotářská, v mezilidských vztazích úplně plave a zdá se, že jediné, co miluje, je sběr bylin. "Miluje" je ale asi slabý výraz. Ona je tím ve skutečnosti přímo posedlá. Celý její život se točí kolem luk, polí, lesů a jiných míst, kde se ty či ony bylinky nacházejí. A přestože má kvalifikaci živit se jako překladatelka, tak se v jednu chvíli rozhodne tohoto (pro ni nezábavného) zdroje příjmu vzdát a naplno se oddat bylinkaření.
Popisy sběru bylin
Leitmotivem knihy Do tmy je tedy sběr bylin. Většina textu je o tom, jak Anna sbírá, suší, plánuje, odváží pytle do sběrny a přemýšlí o tom, co bude sklízet příště. V duchu popisuje, co, kdy a kde roste. Vzpomíná na svou babičku bylinkářku. Kráčí odlehlými křovinami, poškrábaná od větví, popálená od kopřiv, vyčerpaná vší tou fyzickou prací... ztracená ve svém vlastním světě. Ty větve, pole, louky a močály jsou navíc tak všudypřítomné, že zastiňují vše ostatní a ztratí se v nich i krev...
Syrový jazyk
Jazyk Anny Bolavé bych označila jako syrový. Autorka jde rovnou k věci, její styl je popisný a hlavně vcelku drsný. Příběh se ale čte dobře a občas vás překvapí i poměrně odpudivý odstavec. Třeba tenhle:
"Jáchym je příšerný. Nesnáším ho. Ty jeho pihy a fleky na tlustých zádech, v tom nemožně vykrojeném zpoceném tílku. Pak si všimnu, že jedna piha vůbec není piha, ale veliké nacucané klíště. Tak vida, přece jenom se někomu zavděčí ta jeho vzteklá tučná krev. Koukám na toho cizopasníka a zatínám ruce v pěst, jen si kousni víc, šeptám mu v duchu. Je to zajímavý pohled, ale zvedá se mi z toho žaludek." (str. 84)
Nechutný výjev, že...?
Do tmy versus Houbařka
Pro ty, kdož jste četli Houbařku Viktorie Hanišové, ale prozatím jste nezavadili o publikaci Do tmy (což moc nepředpokládám vzhledem k tomu, že Houbařka vyšla až tři roky po vydání románu A. Bolavé) - tyhle dvě knížky jsou si (podle mě) neskutečně podobné. Jak Houbařku, tak Do tmy lemuje ponurá atmosféra, obě hlavní hrdinky jsou podivínky oddávající se sběru určitého artiklu (houby / byliny), který následně prodávají... obě mají ve svém oboru rozsáhlé znalosti a kolem obou těchto žen se vznáší pachuť chudoby. Takže pokud se někomu z vás líbila Houbařka a hledali byste něco podobného, určitě do Tmy jděte, nezklame vás. :-)
Anna Bolavá a čichové vjemy
A než skončím, ještě drobná poznámka: Anna Bolavá dokáže své knihy doslova provonět. Přijde mi, že ji čichové vjemy fascinují a když o nich píše, jako byste je cítili. V knize Do tmy jsou to bylinky a když si vzpomenu na titul Ke dnu, který jsem četla už před časem, vybaví se mi nechutný zápach syrového kuřecího masa.
Závěrem...
Kniha Do tmy rozhodně má něco do sebe. Chápu, proč získala Magnesii Literu. Je zajímavá pohledem pod povrch jedné posedlosti, vybočuje svým originálním pojetím. Ono, věnovat tak rozsáhlý prostor popisu bylin a neunudit při tom čtenáře, tomu říkám výzva. :-) Ale dopadlo to dobře.
Když jsem knihu Do tmy četla, na chvíli jako bych se skutečně ocitla v naprostém obklopení travinami. Jako bych celou dobu procházela křovím, trhala lípu a pampeliškové listy.
Detailní informace o bylinkářství mají navíc i přínos... a z ryze osobního pohledu musím konstatovat, že mě knížka oslovila mnohem víc, než pozdější autorčin titul Ke dnu. :-)
Komentáře
Okomentovat