Audiokniha: Probudím se na Šibuji
Probudím se na Šibuji je o...
... studentce japanistiky, kterou zaujme tvorba téměř zapomenutého spisovatele Kawashity. A nejen to - jeho text Rozdvojení ji pohltí natolik, že se pustí do překladu další z autorových povídek (dostupné pouze v originále). Jmenuje se to Milenci. S překladem jí pomáhá Viktor Klíma - doktorand, s nímž se Jana navzdory počátečním antipatiím pomalu sbližuje. Zároveň se ale děje ještě něco, co románu propůjčuje punc magického realismu - ve věku sedmnácti let se Jana podivným způsobem rozpoltí a jedno z jejích já uvízne v tokijské čtvrti Šibuja.
Román se tedy odehrává ve třech rovinách. Sledujeme Janu studující japonštinu na Karlovce v Praze, "Janu" zhmotněnou v útrobách Tokia a taktéž je nám postupně odkrývána Kawashitova povídka.
Knížka mnoha vrstev
Román Probudím se na Šibuji bych určitě označila jako mnohovrstevný. Chvílemi se člověk pousmívá nad pichlavými poznámkami mladé studentky a ocitá se v reálných kulisách Prahy, záhy je obklopen magickým realismem (nejen) Kawašitovy povídky. Je to trochu univerzitní román, trochu "murakamiovská" podivnost, místy má text až detektivní charakter. Přečtete si leccos o Japonsku a japonské literatuře (Anna Cima je absolventkou japanologie). To vše je psáno s jakousi literární exkluzivitou, přesto čtivě a napínavě. A jako celek je to zkrátka výborné.
Mimochodem, v průběhu čtení vám bude pravděpodobně vrtat hlavou, zda je japonský spisovatel Kawashita Kijomaru postavou skutečnou či fiktivní. Takže - abych vás ušetřila zdlouhavého googlení... ne. Tahle osobnost nikdy neexistovala. Je vymyšlená. :-) Ale fakt hodně dobře vymyšlená, já jsem té iluzi úplně propadla.
Interpretace v podání Anny Kameníkové...
... byla také skvělá. Audiokniha Probudím se na Šibuji dokonce získala ocenění Audiokniha roku 2019 v kategorii Nejlepší interpretka. Ani se nedivím. Postava mladé svérázné intelektuálky Anně Kameníkové stoprocentně sedla - dokázala si bravurně pohrát s odstíny jednotlivých situací a její podání vyznívá zcela přirozeně. Zvláště tedy ve chvílích, kdy hlavní postava přímo "promlouvá".
Prostředí Filozofické fakulty
Jako absolventka FFUK jsem dále určitě ocenila již zmíněné fakultní prostředí. Anna Cima jej vystihla naprosto trefně - bludiště na Celetné, práci v nízkokapacitní oborové knihovně, typy studentů... Zvláště mě teda pobavila zmínka o uchazeči, který dorazil na přijímačky v kostýmu Pikachu. Nevím, jestli to byla nadsázka, nebo zda se jednalo o reálnou zkušenost autorky. Ale popravdě... vzhledem k mým osobním zkušenostem bych tomu i věřila. Když jsem kdysi doprovázela kamarádku na přijímací zkoušku z finštiny, tak se na místě také shromáždilo snad více metalistů než na koncertě Nightwish. :-D No nic. Krásná nostalgie.
Zápal pro Japonsko
A nakonec je tu, samozřejmě, zápal autorky / protagonistky pro Japonsko, který je opravdu nakažlivý. Někdo bude možná chtít sbalit si tašku a zamířit k nesčetněkrát zmiňované soše psa Hačikó, někoho popadne chuť pustit se do studia znaků kandži, někoho autorka možná naláká i na japonskou literaturu jako takovou. No a já se pustím do té japonštiny. :-)
Takže jo. :-)
Obecné údaje
Díky za zajímavý popis hnihy z tvého pohledu. Taky jsem se do této knihy pustil ve své oblíbené audiovizuální formě a musím říct že kniha se mi taky libila. Velmi jemě se tak prolíná naše vnímání světa s japonskou kulturou. Navíc je kniha české autorky takže za mě rozhodně velmi pohodové odpočinkové čtení.
OdpovědětVymazatDěkuju za komentář. :-) Jsem ráda, že se líbila. Pro mě je to jedna z těch knížek, která mě popostrčila na vlnu "japonského čtení", které jaksi trvá doteď. :-D
Vymazat