Tereza Ramba: DobroDruhům

Terezu Rambu (rodným jménem Voříškovou) asi není nutné nijak zvlášť představovat. Je to sympatická mladá herečka, která mimochodem loni získala Českého lva za hlavní ženský herecký výkon ve filmu Vlastníci, založila podcast s názvem Tereza Ramba: do duší a vydala svou první knížku. Úspěšný rok, nutno poznamenat. A já bych se nyní ráda zaměřila na tu knížku. Jmenuje se DobroDruhům a je (podobně jako její autorka) vcelku svérázná. :-)

O čem to je?

No... možná bude lepší začít tím, o čem kniha není. Tak za prvé - nehledejte v DobroDruzích cestopis. Ačkoli Tereza Ramba píše o spoustě zemí, které navštívila (Laos, Černá Hora, Kanada, Peru, Thajsko, Francie...), nedá se říct, že byste se o nich moc dozvěděli. Jednotlivým procestovaným státům navíc autorka nevěnuje rovnoměrný prostor - některým z nich byl dopřán delší rozsah, o jiných se povídání smrsklo na jednu / dvě stránky. Třeba kapitola o Číně. Ta je pojata jen jako krátké vyjádření lítosti nad znečištěnými městy a vůbec nad přístupem této země k člověku jako jednotlivci. 

Kniha tedy není o poznatcích. Je spíše o cestách autorky, o jejím postoji ke světu, hodně často narazíte i na zážitky spojené s cizokrajným jídlem, dokonce tu najdete kapitoly s názvem "láska"... Je to hodně osobní. Takové intimní zápisky z různých krajů. Místy epické, místy filozofující a občas i vtipné.

Osobitý styl

Když jsem se začetla do prvních řádků této knihy, tak jsem se, upřímně, trochu zarazila. Styl Terezy Ramby totiž působí dojmem nebudu se s tím štvát - často píše v krátkých jednoduchých větách, někdy až úsečně, zachovává hovorové koncovky, vyjadřuje se tak nějak po svém. Jako by všechno bylo tvořeno za pochodu. Na cestách. V hotelích. V chatrčích. I Tereziny myšlenky zůstávají sem tam nedořečené a neobjasněné. Ne pokaždé, ale občas se zdá, jako by vůbec nepředpokládala, že to bude číst i někdo další. V některých chvílích se dokonce obrací na "tebe", přičemž "tebou" je pokaždé myšlen někdo jiný a ne vždy je úplně jasné, o koho jde. To mě krapet provokovalo. Měla jsem prostě pocit, že když už se autorka rozhodla "to" nakousnout, tak by snad bylo fér "to" i dopovědět. A ono ne.

Nemohla jsem se ale rozhodnout, jestli jde o nedbalý přístup nebo o chytrý tah. A doteď to úplně nevím, protože...

... nemohu tvrdit, že by ten zdánlivě sebestředný způsob psaní neměl něco do sebe. Naopak - právě díky němu má kniha nakonec mnohem autentičtější nádech, než kdyby se autorka pokoušela o literárnější pojetí. Jestli to byl záměr nebo ne, to se mi bohužel zjistit nepodařilo. Jen vím, že Tereza určité věci ze svých původních zápisků poupravovala, proškrtala, (něco možná i připsala) a některé detaily prý zamlčela schválně, "aby měl čtenář prostor k domýšlení". 

Ať už je to ale jakkoli, knížka DobroDruhům působí jako osobní deníkové zápisky a to má prostě sílu.

Nejvíce mě zaujalo...

... když autorka popisovala své jízdy na psím spřežení (za polárním kruhem). Zní to jako kuriozita a taky že to kuriozita je. Tenhle zážitek mimochodem sdílela s "parťákem" Jirkou Mádlem, což asi nechtěla úplně prozradit, ale v pořadu u Lucie Výborné se už stejně prořekla, tak co :-D. Silným momentem byla i chvíle, kdy Tereza dostala v thajské džungli (daleko od veškerých lékařských zařízení) žaludeční záchvat po syrovém mase.

A taky se mi sem tam zalíbila některá ze závěrečných "rad". Třeba tahle:

"Když vám začne umrzat kamarád, neptejte se svého průvodce, jak dlouho už tuhle práci dělá a kolik lidí už zachraňoval. Když jste se přece jen zeptali a on vám nejistě řekl, že vy jste vlastně honestly jeho úplně první skupina, nepanikařte. Věřte, že zahříváním kamarádových nohou se situace zlepší." (str. 77, severní pól)

Přiléhavé vizuální provedení

A nakonec bych krátce pochválila vizuální zpracování knížky. Netradiční "japonská" vazba s odhaleným hřbetem by se asi nehodila ke každé knize, ale DobroDruhům to rozhodně sluší. Publikace působí jako jednoduché štosy deníků svázané k sobě, ne moc honosně, ale cestovatelsky určitě ano. Ladí to s obsahem a krásně ho to dotváří.

Jako celek...

... knihu hodnotím určitě pozitivně. Líbila se mi a čtení jsem si užívala. Má to náboj. Při procházení Tereziných zápisků vás popadne chuť vylovit ze skříně batoh a vycestovat do vzdálených exotických míst (a to i přesto, že možná nejste úplně dobrodružný typ :-D). Proto bych doporučila si knihu přečíst před některou z podobně orientovaných dovolených. Cestovní náladu se totiž autorce podařilo vystihnout naprosto skvěle. Příjemně. A nakažlivě.

Bibliografické údaje

Název: DobroDruhům

Autorka: Tereza Ramba

Ilustrace: Sára Voříšková

Fotografie: Sára Voříšková, Bet Orten, Tereza Voříšková, Matyáš Ramba

Nakladatelství: BizBooks

Rok vydání: 2020

Počet stran: 320

ISBN: 978-80-265-0920-2